Dcera sovětského maršála Ivana Koněva, jehož pražská socha dělí českou společnost, hájí v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz odkaz svého otce. Případné přemístění památníku na zahradu ruského velvyslanectví Natalja Koněvová odmítá. "Otec v roce 1961 odvrátil třetí světovou válku," je přesvědčená.
Krátce po páté hodině ráno, 4. listopadu 1956, odvysílal maďarský rozhlas poslední projev předsedy vlády Imre Nagye. "Dnes za úsvitu sovětská vojska začala útok na naše hlavní město," prohlásil.
Přesně před 84 lety začal nejkrvavější vojenský konflikt v dějinách lidstva, druhá světová válka. Za úsvitu 1. září 1939 německé jednotky přepadly Polsko a boje si za měsíc svého trvání vyžádaly 66 tisíc mrtvých na polské a 16 tisíc na německé straně. Na konci invaze si území někdejší Druhé Polské republiky mezi sebe rozdělili diktátoři Adolf Hitler a Josef Stalin.
Máme v naší čtvrti souseda, jehož zahradu hlídá obří bílý trpaslík. Nic zvláštního, řekli byste, ale tahle pomalu se rozpadající postava z kašírované sádry má za sebou slavnou disidentskou historii. Sochař Kurt Gebauer ji vymodeloval v polovině 80. let. Trpaslík byl jeho posměvačným komentářem k patosu tehdy všudypřítomné propagandy.
Když před pěti lety kritizoval ruskou anexi Krymu, přišel přední ruský historik a politolog Andrej Zubov o místo na prestižním moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Od té doby přednáší v Rusku i zahraničí, v předvečer 80. výročí nacisticko-sovětského paktu Ribbentrop-Molotov přijel do Prahy. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz hovoří o ruském pojetí dějin, jak je využívá prezident Vladimir Putin i o svých nadějích v aktuální protesty za demokracii v ruských městech.
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
Dánsko je uražené a ve Spojených státech nevědí, co si mají o svém prezidentovi myslet. Byl to vtip, kouřová clona nebo chtěl dát Donald Trump dalším světovým mocnostem na vědomí, že Amerika chce dominovat oblasti Arktidy? Americká média a analytici si už ze strany Trumpa zvykli na překvapení. Jeho nápad, že by od Dánska mohl koupit Grónsko, ale všem znovu vyrazil dech.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že případná nová dohoda o jaderných raketách by měla zahrnovat Rusko a Čínu. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil poté, co Spojené státy v pátek formálně opustily smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou uzavřely s Ruskem v roce 1987 a která výrazně omezovala jaderné arzenály obou zemí. Washington vinil Moskvu, že dohodu porušuje. Rusko takové obvinění odmítá.
V gulagu jsem devatenáct let nestrávila, tři roky jsme byly v pracovním lágru. To jsem neřekla, myslela jsem, že je lágr jako lágr, tvrdí Věra Sosnarová, která si podle historika Adama Hradilka z velké části vymyslela svůj příběh o letech strávených v gulagu. Nižně-Tagilský závod, ve kterém pracovala, podle ní vyráběl vojenský materiál. Nikdy jsem to nesměla prozradit, vyráběly se tam tanky, žádné radiátory, říká dnes, přiznává ale, že pro svá tvrzení nemá žádný důkaz. Jen jsem pracovala, nikoho jsem neokradla. Proč mám na konci života trpět, ptá se Sosnarová.
Největší tanková bitva druhé světové války i všech dob, která se odehrála 12. července 1943 u středoruské vesnice Prochorovka, je ve skutečnosti sovětský mýtus a asi nejvíce zažitá válečná legenda. Tvrdí to podle serveru Newsru.com série článků, která se v předvečer výročí objevila v západním i ruském tisku, včetně státní tiskové agentury RIA Novosti. I ruské ministerstvo obrany a generální štáb připustily, že Rudá armáda u Prochorovky utrpěla mnohem vyšší ztráty než nepřítel. Ale tato epizoda nic nezměnila na celkovém vyznění bitvy u Kurska jako sovětského vítězství.
Havárie v černobylské jaderné elektrárně, od níž v neděli uplynulo přesně 34 let, připravila Ludmilu Ignatěnkovou nejprve o muže a později o novorozenou dcerku. Dramatický příběh Ukrajinky se stal jednou z předloh loňské úspěšné minisérie HBO "Černobyl". Její reálný život se od toho filmového příliš nelišil.
Byla slunečná dubnová sobota roku 1986 a sovětský chemik Valerij Legasov se rozhodoval, jestli víkendový den stráví se svou manželkou, nebo dá přednost pracovním povinnostem. Nakonec zvolil druhou možnost. Zavolal si řidiče a odjel do sídla Ministerstva středního strojírenství. Pod tento resort spadal i Kurčatovův institut, ve kterém byl zaměstnaný.
Byl jedním z prvních, kdo pochopili, co se v roce 1986 stalo v jaderné elektrárně Černobyl. Fyzik a vynálezce Jurij Voroněžcev tehdy žil v běloruském městě Homel na východě země, na území, kam tehdy vítr odnesl velkou část radioaktivního spadu poté, co čtvrtý reaktor elektrárny vybuchl. Mladý pracovník běloruské akademie věd tehdy stačil varovat své příbuzné a přátele. Později se Voroněžcev stal tajemníkem vyšetřovací komise sovětského parlamentu, její výsledky však skončily ve stoupě spolu s rozpadem SSSR. Zájem o černobylskou tragédii nyní oživil stejnojmenný seriál stanice HBO. "Atmosféra nebo interiéry jsou neuvěřitelně přesné," pochvaluje si Voroněžcev v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.
Padesát let uplynulo od světového šampionátu v roce 1969, na který však legendární hokejisté dodnes tuze rádi vzpomínají. Dvě vítězství nad Sovětským svazem, protest proti okupaci a zakryté hvězdy na dresech vyburcovaly na nohy celé Československo.
Jeden z prvních sovětských kosmonautů Valerij Bykovskij zemřel ve středu ve věku 85 let. Oznámila to ruská kosmická agentura Roskosmos.
Kazašské hlavní město už několik let nese jméno bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Z Astany se stal Nur-Sultan. Exprezident nechal budovy města navrhnout předními světovými architekty. Díky příjmům z ropy a zemního plynu zde vyrostly moderní skleněné mrakodrapy i další futuristické stavby. Zbytek země ale dál zůstává velmi chudý.
Každý rok na konci listopadu si Ukrajina připomíná památku obětí hladomoru z roku 1932, který představoval jednu z nejhorších genocid 20. století. Katastrofu podle historiků uměle vyvolal Stalinův režim a zahynuly při ní miliony lidí. Tíživou minulost se Sověti snažili utajit. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Ruská kosmická agentura Roskosmos plánuje pro platící zákazníky pořádat vesmírné lety po trase, kterou v dubnu 1961 v lodi Vostok 1 absolvoval první člověk v kosmu Jurij Gagarin. Podle agentury TASS to v úterý oznámil šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin.
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.
