Jan Palach měl v sovětském bloku desítky následovníků, ale i tři předchůdce. Historik Petr Blažek shromáždil příběhy osob, které mezi lety 1966 a 1989 protestovaly sebeupálením proti politickému útlaku komunistických režimů.
Desítky následovníků v komunistických zemích měl Jan Palach, od jehož smrti uplynulo 55 let. Na protest proti totalitnímu útlaku se lidé sebeupálili například v Maďarsku, Rumunsku nebo východním Německu. Jejich příběhy shromáždil český historik Petr Blažek a vydal o nich knihu Živé pochodně v sovětském bloku.
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
Na jedné straně bylo vojsko 170milionového Sovětského svazu, na druhé malý finský národ. Přesto válka, která trvala od 30. listopadu 1939 skoro do půli března 1940, znamenala pro Rudou armádu velké ztráty.
Jiří Hrdina chtěl v sobotu vyrazit na demonstraci na Letné, než mu jeho plány pozměnil hokej. Přesto bere bývalý útočník, mistr světa a vítěz tří Stanley Cupů oslavy 30 let od pádu komunismu se vší vážností. V rozhovoru Aktuálně.cz vzpomíná na listopad 1989 a komentuje také současné dění, nejen to hokejové.
Na pád východoevropského komunismu se s odstupem 30 let díváme málem jako na nevyhnutelnou zákonitost. Podle amerického historika Marka Kramera ale nebylo do poslední chvíle jasné, jak dramatické události roku 1989 dopadnou. "Nikdy předtím neproběhla tak zásadní změna s natolik minimálním násilím," říká specialista na tzv. studenou válku z Harvard University v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Konstruktér legendární útočné pušky AK-47 Michail Kalašnikov by v neděli oslavil 105. narozeniny. Zjistěte, co vynálezu zbraně předcházelo a proč se stala natolik oblíbenou mezi vojsky celého světa i teroristickými skupinami.
Jistě, Adolf Hitler je zřejmě obecně vnímán jako zlo, protože to do starších generací komunisté tloukli. Ale Josif Vissarionovič Stalin? U tohoto krvavého báťušky už nic tak jasně obecného neplatí. Dokonce je takřka normální, že se v komunistické straně (KSČM) udrželo velmi aktivní stalinistické křídlo.
V zapadlém kyrgyzském údolí tiká od sovětských dob časovaná ekologická bomba, která může ohrozit životy 14 milionů lidí. Píše to v reportáži z chudého středoasijského Kyrgyzstánu agentura Reuters. V soutěsce u města Mailuu-Suu jsou uloženy tisíce tun radioaktivního odpadu, které v případně sesuvu půdy, v regionu nijak neobvyklého, mohou zamořit vodní zdroje hustě osídleného Ferganského údolí.
"V listopadu 1989 jsem věřil, že komunismus se zhroutí v Polsku a Maďarsku, ale že zůstane v NDR a Československu. Sametovou revoluci jsem nepředvídal, protože jsem netušil, jak rychle zdegenerovaly mocenské struktury v Sovětském svazu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Igor Lukeš z Bostonské univerzity. Na současnosti mu vadí fungování justice a nedořešené kauzy nebo šíření dezinformací.
Maďarské povstání proti komunistickému režimu Sověti krvavě potlačili. Kreml do země poslal přes sto tisíc vojáků, tisíce tanků a stovky letadel. Maďaři neměli šanci, přesto boje od vstupu sovětské armády trvaly týden, někde i déle. Podívejte se na unikátní snímky z roku 1956.
Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. S odvoláním na oznámení jeho spolupracovnice Natalije Filimonovové o tom v pátek informovala média.
Před 75 lety první vojáci překročili ve slovenském Dukelském průsmyku československé hranice a vstoupili do okupované vlasti. Karpatsko-dukelská operace z roku 1944 vstoupila do dějin jako krvavá bitva s desetitisíci mrtvými a množstvím raněných. Podívejte se na snímcích, jakým mukám byli vystaveni českoslovenští vojáci a rudoarmějci.
Ve věku 82 let zemřel ve svém domě v Braniborsku německý kosmonaut Sigmund Jähn. Člen posádky Sojuzu 31 se v roce 1978 podíval do kosmu jako vůbec první německý občan. Tehdejší východní Německo se tak stalo pátou zemí světa, která vyslala svého zástupce do vesmíru. O jeho smrti informovalo v neděli Německé středisko pro letectví a kosmonautiku.
Rudá armáda vkročila před 78 lety, 23. září 1944, do estonské metropole Tallinnu. V té době se už německá Hitlerova armáda těžko mohla vzpamatovat z porážek, které jí Sověti na východní frontě uštědřili. Připomeňte si na unikátních kolorovaných fotografiích, jak boje druhé světové války vypadaly.
Praha 6 rozhodla o přestěhování sochy maršála Ivana Koněva. Odpůrci tohoto kroku chystají protesty. Česká metropole ale není první a nejspíš ani poslední v Evropě, která řeší problémy kolem sovětských soch a pomníků. Ty mají často pestrou minulost - některé doslova.
I více než 40 let po smrti sovětského maršála Ivana Koněva je jeho pražská socha předmětem sporů. Vojevůdce si během svého života šikovně udržoval přízeň sovětských vůdců, byl u osvobození Osvětimi i kapitulace nacistů. V poválečných letech se do historie zapsal jako přítel československého prezidenta Svobody i vykonavatel brutálního zásahu proti bouřícím se Maďarům v roce 1956.
Rusko je teď naším nejvážnějším geopolitickým soupeřem. Kremlu u nás ale někdy víc pomáhají místní antiputinovci než jeho zdejší pátá kolona.
Zastupitelstvo Prahy 6 rozhodlo o osudu sochy maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Má být nahrazen památníkem osvobození Prahy a přesunut na důstojné místo. Návrh Pirátů na vypsání referenda byl zastupitelstvem zamítnut. Sledujte hlasování zastupitelstva Prahy 6.
