Před 79 lety, 13. dubna 1943, nacisté oznámili v rozhlase, že našli ukryté masové hroby u Katyně. V roce 1940 zde sovětská komanda NKVD povraždila 22 tisíc polských vojáků a příslušníků inteligence. Tito váleční a civilní zajatci byli podle vedení NKVD "nežádoucí", protože smýšleli nepřátelsky o Sovětském svazu a komunismu. Událost se zapsala do dějin jako katyňský masakr.
Radnice Prahy 6 v pátek nechala z náměstí v Bubenči odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku. Proti postupu radnice ostře protestovali čeští komunisté, Rusko prostřednictvím svého pražského velvyslanectví i prezident Miloš Zeman.
Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Ukrajinský režisér Oleg Sencov přijede na začátku března do Prahy jako host lidskoprávního festivalu Jeden svět. Bývalý politický vězeň v Rusku chce Čechy přesvědčit, že válka na Ukrajině i imperiální choutky Kremlu nejsou minulostí. "Vladimir Putin dál usiluje o obsazení Ukrajiny, jen jinými prostředky," tvrdí Sencov v druhé části exkluzivního rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Mladý běloruský spisovatel Saša Filipenko dokáže vylíčit i historické téma tak, aby se dotýkalo současnosti. Daří se mu to také v česky nedávno vydané knize Rudý kříž, která zveřejňuje dopisy mezi mezinárodní organizací Červený kříž a sovětským ministerstvem zahraničí za druhé světové války. Přeložil ji Libor Dvořák.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
Jan Palach měl v sovětském bloku desítky následovníků, ale i tři předchůdce. Historik Petr Blažek shromáždil příběhy osob, které mezi lety 1966 a 1989 protestovaly sebeupálením proti politickému útlaku komunistických režimů.
Desítky následovníků v komunistických zemích měl Jan Palach, od jehož smrti uplynulo 55 let. Na protest proti totalitnímu útlaku se lidé sebeupálili například v Maďarsku, Rumunsku nebo východním Německu. Jejich příběhy shromáždil český historik Petr Blažek a vydal o nich knihu Živé pochodně v sovětském bloku.
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
Na jedné straně bylo vojsko 170milionového Sovětského svazu, na druhé malý finský národ. Přesto válka, která trvala od 30. listopadu 1939 skoro do půli března 1940, znamenala pro Rudou armádu velké ztráty.
Jiří Hrdina chtěl v sobotu vyrazit na demonstraci na Letné, než mu jeho plány pozměnil hokej. Přesto bere bývalý útočník, mistr světa a vítěz tří Stanley Cupů oslavy 30 let od pádu komunismu se vší vážností. V rozhovoru Aktuálně.cz vzpomíná na listopad 1989 a komentuje také současné dění, nejen to hokejové.
Na pád východoevropského komunismu se s odstupem 30 let díváme málem jako na nevyhnutelnou zákonitost. Podle amerického historika Marka Kramera ale nebylo do poslední chvíle jasné, jak dramatické události roku 1989 dopadnou. "Nikdy předtím neproběhla tak zásadní změna s natolik minimálním násilím," říká specialista na tzv. studenou válku z Harvard University v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Konstruktér legendární útočné pušky AK-47 Michail Kalašnikov by v neděli oslavil 105. narozeniny. Zjistěte, co vynálezu zbraně předcházelo a proč se stala natolik oblíbenou mezi vojsky celého světa i teroristickými skupinami.
Jistě, Adolf Hitler je zřejmě obecně vnímán jako zlo, protože to do starších generací komunisté tloukli. Ale Josif Vissarionovič Stalin? U tohoto krvavého báťušky už nic tak jasně obecného neplatí. Dokonce je takřka normální, že se v komunistické straně (KSČM) udrželo velmi aktivní stalinistické křídlo.
V zapadlém kyrgyzském údolí tiká od sovětských dob časovaná ekologická bomba, která může ohrozit životy 14 milionů lidí. Píše to v reportáži z chudého středoasijského Kyrgyzstánu agentura Reuters. V soutěsce u města Mailuu-Suu jsou uloženy tisíce tun radioaktivního odpadu, které v případně sesuvu půdy, v regionu nijak neobvyklého, mohou zamořit vodní zdroje hustě osídleného Ferganského údolí.
"V listopadu 1989 jsem věřil, že komunismus se zhroutí v Polsku a Maďarsku, ale že zůstane v NDR a Československu. Sametovou revoluci jsem nepředvídal, protože jsem netušil, jak rychle zdegenerovaly mocenské struktury v Sovětském svazu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz historik Igor Lukeš z Bostonské univerzity. Na současnosti mu vadí fungování justice a nedořešené kauzy nebo šíření dezinformací.
Maďarské povstání proti komunistickému režimu Sověti krvavě potlačili. Kreml do země poslal přes sto tisíc vojáků, tisíce tanků a stovky letadel. Maďaři neměli šanci, přesto boje od vstupu sovětské armády trvaly týden, někde i déle. Podívejte se na unikátní snímky z roku 1956.
Zemřel bývalý sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 jako první člověk vystoupil do otevřeného kosmu. S odvoláním na oznámení jeho spolupracovnice Natalije Filimonovové o tom v pátek informovala média.
