V Česku je odhadem asi 900 000 lidí, kteří zneužívají psychoaktivní léky, jako jsou opioidní analgetika, sedativa a hypnotika. Na on-line konferenci Psychoaktivní léky 2020 to řekla národní koordinátorka pro protidrogovou politiku Jarmila Vedralová. Problém se podle ní vyskytuje nejen mezi uživateli ostatních návykových látek, ale i v obecné populaci.
Receptů, co dělat, když tělo potřebuje odpočinek, ale mysl se brání a nepřestává chrlit nekonečný příval myšlenek, je mnoho. Od klasického počítání oveček a pravidelného dýchání až po pokusy zklidnit se před ulehnutím do postele některou rutinní činností. Podle švédských vědců ale může být účinným lékem na nespavost i těžká, naducaná přikrývka.
Italům se po vypuknutí pandemie koronaviru hůře spalo a často měli potíže vůbec usnout. Když už se jim do spánku podařilo ponořit, byl méně kvalitní, v noci se budili a přes den trpěli nedostatkem energie. Nejhůře se navíc spalo lidem, kteří byli kvůli karanténě nucení pracovat z domova. Vyplývá to ze závěrů nového výzkumu.
Když si každý den zkrátíme náš spánek o hodinu, budeme na konci týdne ve stavu jako s jedním promile alkoholu v krvi, popisuje psychiatr specializující se na poruchy spánku Peter Šóš. Politici soutěžící o to, kdo spí méně, mu prý připomínají Margaret Thatcher, která skončila s demencí. Spánkový machismus nefunguje, extrémní vypětí je možné jen krátkodobě, pak si vytvoříme spánkový deficit, dodává.
Začít den ledovou sprchou, meditací či pitím výluhu z bylinek. I tak může vypadat biohacking - směr, který podle jeho propagátorů kombinuje moudrost starodávných kultur s moderní vědou. Skrz workshopy, články či kurzy šíří biohackeři informace o optimalizaci mysli i těla. Jaké jsou základní metody biohackingu, shrnuje přehled Aktuálně.cz.
Biohacking je směr, kterým člověk kontroluje vlastní zdraví. Život si podle něj může zlepšit třeba meditací, otužováním, vědomým sněním i změnou prostředí. Metodou se zabývá Veronika Allister, autorka knihy Hoř pomalu a spoluzakladatelka projektu Code of Life. „Něco podobného dnešnímu zdravotnictví chybí. Jde o to, převzít zodpovědnost za svoje zdraví,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Poctivě zhasínat všechna světla uvnitř místnosti je dlouhodobě jednou ze základních rad, které lékaři dávají lidem, jimž se v noci nedaří usnout. Kvalitu spánku ale může zhoršovat i umělé osvětlení z ulice, což pak zejména u dětí a dospívajících vede k výkyvům nálady a mnohdy až k duševním problémům. S tímto zjištěním přišli v nové studii vědci z amerického Národního ústavu pro duševní zdraví.
Modré světlo, které vyzařují chytrá zařízení, nemusí být takovým nepřítelem zdravého spánku, jak se dříve předpokládalo. Biologové na univerzitě v Manchesteru totiž ve svém výzkumu dospěli k závěru, že jeho studené tóny více připomínají odstíny, na které je člověk zvyklý, když se venku šeří.
Lidé, kteří si dopřávají alespoň jednou nebo dvakrát týdně krátké denní šlofíky, vykazují podle švýcarské studie dvakrát menší riziko infarktu nebo mozkové mrtvice. Účinky krátkého spánku během dne nejsou zcela probádány, výzkumníci však věří, že pomáhá především uvolnit stres.
Britská vláda se chystá přesvědčovat občany, že by měli v noci déle spát, aby tak co nejlépe chránili své zdraví. V oficiálním dokumentu, který připravilo ministerstvo zdravotnictví, chce lidem mimo jiné představit vědecké argumenty, proč by měli pravidelně spát alespoň sedm hodin. Zároveň bude varovat, že chronický nedostatek spánku může způsobit vážné zdravotní problémy včetně vyššího rizika obezity, infarktu, cévních mozkových příhod nebo deprese.
Potíže s nespavostí zažil každý. Abychom dobře spali, nesmíme rezignovat na spánkovou hygienu, říká specialista na spánkovou medicínu Martin Pretl. Než hned sáhnout po prášku, je lepší změnit životosprávu tak, abychom si ho brát nemuseli. Pomoci může i psychoterapie a správná práce s myšlenkami, dodává.
Pouhé tři týdny stačí takzvaným nočním sovám na to, aby "přetočily" své biologické hodiny a stala se z nich ranní ptáčata. Tvrdí to britští a australští vědci v nové studii. Lidem, kteří chodí spát pozdě, podle nich navíc změna spánkových návyků prospěje, například pozitivně ovlivní jejich duševní pohodu.
Až třetina Čechů trpí problémy se spaním či usínáním. Nekvalitní spánek přitom může ovlivnit nejen aktivitu po celý den, ale také rozvoj civilizačních chorob nebo nádorové bujení. Poruchy spánkového režimu se zdaleka netýkají jen seniorů nebo dospělých středního věku, ale také dětí. Profesorka neurologie Soňa Nevšímalová se spánkovými poruchami a zdravím zabývá desítky let. V rozhovoru pro Aktuálně.cz odhaluje, za co všechno špatné spaní může a jak jej zlepšit.
Hlasování o brexitu i prezidentské volby v USA dle vědců z Národního ústavu duševního zdraví zkrátily lidem po celém světě spánek. Zjistili to z 16 milionů anonymizovaných spánkových záznamů.
Až 60 procent populace trpí problémy se spánkem, každý třetí pak u sebe pozoruje příznaky nespavosti. Poruchy spánku se mohou vyskytnout v každém věku a již dávno neplatí, že trápí pouze starší jedince. Kdy je však na čase zpozornět a zvážit návštěvu lékaře? V rozhovoru pro Aktuálně.cz o tom hovoří lékařka Jitka Bušková z Národního ústavu duševního zdraví.
Každý má občas v práci špatný den, ale dlouhodobý stres v zaměstnání se může vážně odrazit na zdravotním stavu člověka. Profesor Jeffrey Pfeffer ze Stanfordovy univerzity, který se dlouhodobě zabývá metodami managementu v pracovních organizacích, ve svém výzkumu zjistil, že špatné vedení a šéfové ve firmách bývají příčinou až osmi procent zdravotních potíží obyvatel Spojených států ročně. Americký server Huffington Post nyní ve spolupráci s týmem profesora Pfeffera zveřejnil seznam nejčastějších příznaků nadměrného pracovního stresu včetně několika tipů, jak s ním bojovat. Podívejte se.
Zvuk ranního budíku nám připomíná salvu z kulometu a cítíme se, jako bychom usnuli před pěti minutami. Ještě v polospánku vypijeme první z mnoha káv a při cestě do práce se poprvé rozčílíme nad tím, jak ostatní řídí. Nevyspalost rozháníme druhou, třetí a další kávou. Nervozitu cigaretou. Místo obědu jen bageta. Večer zase zpátky domů a vše se opakuje. A najednou to přijde. Uprostřed noci nás vzbudí prudká bolest na hrudi, říká v DVTV Apel Martin Haluzík, vedoucí oddělení experimentální diabetologie v IKEM.
Příliš dlouhé vyspávání zvyšuje u dospělých lidí riziko, že dostanou mrtvici. Zjistili to autoři právě zveřejněné dlouhodobé mezinárodní studie, podle nichž by člověk v noci neměl naspat víc než osm hodin. Příčinou přehnaně dlouhého spánku ovšem může být i jiné neléčené onemocnění.
Vědci z Oxfordu zjistili, že souvislost mezi užíváním digitálních přístrojů a kvalitou spánku u dětí je zanedbatelnější, než si doposud mysleli. Dětskému spánku mnohem více škodí nedodržování běžných činností před spaním nebo nepravidelný čas, kdy chodí spát. Nová studie odkazuje na výsledky staršího výzkumu, který se zabýval působením záření z monitorů na dospělé oko.
Denní světlo nastavuje naše vnitřní hodiny, s letním časem bychom celou zimu vstávali do tmy, upozorňuje fyzioložka a biochemička Helena Illnerová. Podobně jako další vědci tvrdí, že pro člověka je standardní čas lepší než ten letní, protože hlavně v zimě je dříve vidět. Ranní světlo je pro lidi kruciální, většina z nás jsou večerní typy a máme tendenci se zpožďovat, a je to právě ranní světlo, které způsobuje, že se předběhneme a žijeme přesně ve formátu 24 hodin, vysvětluje Illnerová.
