Rozhodnutí by mělo dopad i na české občany. Cesta ke snižování sociálních dávek se otevřela minulý týden na základě dohody mezi Evropskou unií a Londýnem. "Ve vládě se poradíme o tom, jak bude Německo v této věci dál postupovat," uvedla mluvčí německého ministerstva pro rodinu. Rakouská vláda zatím nehodlá zákony upravovat, čeká na výsledky britského referenda o členství v Unii.
Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.
Přísnější podmínky pro vyplácení doplatku na bydlení pro lidi, kteří bydlí na ubytovnách, připravilo ministerstvo práce. Návrh nyní míří na projednání na vládu. Ministerstvo reaguje na "obchod s chudobou", předražené ubytovny se špatnými podmínkami v minulosti opakovaně kritizovalo.
Úřad práce ČR varuje, že kvůli zneužití dávek padlo už i několik trestů odnětí svobody. K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti takzvaných nepojistných sociálních dávek - jde hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení nebo příspěvky na živobytí. Lidé například fiktivně rozdělují rodiny a někteří členové si nahlásí trvalý pobyt jinde.
Země visegrádské čtyřky ve společném prohlášení potvrdily, že otázka sociálních dávek pro cizince z unijních zemí pro ně představuje hlavní problém při jednání s Británií o jejím budoucím vztahu s Evropskou unií. Zároveň však tyto státy ujistily, že si přejí setrvání Británie v unii. Chtějí jí umožnit použití takového mechanismu, který by cizincům z ostatních unijních zemí omezoval přístup k některým dávkám nanejvýš na čtyři roky. Předseda Evropské rady Donald Tusk dnes označil jednání Británie s ostatními členskými státy EU za "velmi křehká".
Budeme dostávat peníze zadarmo? Základní příjem každý měsíc za nic, bez protihodnoty? Pro Česko zatím utopie.
Stále více států uvažuje, že otestuje model nepodmíněného základního příjmu. Zastánci jednotné dávky pro všechny vyzdvihují větší svobodu, transparentnost, jistotu a spravedlnost. Kritici se naopak obávají, že lidé ztratí motivaci k práci. Veřejné finance je podle nich navíc nutné k podobným experimentům nejprve stabilizovat.
Garantovaný měsíční příjem navrhla skupina intelektuálů v čele se spisovateli, umělci a filozofy, kterým se podařilo myšlenku dovést až k posouzení v referendu. To se uskuteční 5. června, rozhodla švýcarská vláda. Zastánci jednotného příjmu tvrdí, že se tak rozbije tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, neboť občané budou mít nárok na 2500 franků měsíčně, i když nebudou chodit pracovat. Podle kritiků by ale lidé díky jistotě státních peněz přestali pracovat.
Poslanci v prvním čtení schválili novelu zákona o sociálních službách. Ta předpokládá zvýšení příspěvku na péči pro zdravotně postižené o desetinu. Výše příspěvku se neměnila od jeho zavedení, tedy zhruba devět let. Vzrůst by měl od srpna, změna si letos vyžádá rozpočtové náklady asi miliardu korun. Předloha zamířila k posouzení do sociálního výboru.
Nezaměstnaní od 50 do 55 let mohou podporu pobírat nyní osm měsíců a lidé bez práce nad 55 let pak 11 měsíců. Do padesátky ji člověk dostává pět měsíců. Do roku 2009 byly lhůty o měsíc delší, ministerstvo práce se k tomu chce u lidí nad padesát let vrátit. Chce také zmírnit pravidla pro absolventy bez práce, aby jich víc na podporu dosáhlo. Ročně by to mělo stát celkem kolem 870 milionů korun.
Britský premiér David Cameron příští týden přijede na pozvání předsedy vlády Bohuslava Sobotky do České republiky. V pátek 22. ledna se setká také s prezidentem Milošem Zemanem. Důležitým tématem jednání britského premiéra ve Strakově akademii bude podle mluvčího Sobotkovy vlády Martina Ayrera reformní agenda Británie zahrnující referendum o setrvání ostrovního státu v Evropské unii.
Německá ministryně práce a sociálních věcí Andrea Nahlesová chystá nový zákon. Ten by měl omezovat nárok cizinců ze zemí Evropské unie na sociální dávky v Německu. "Musíme obce uchránit toho, aby se musely neomezeně starat o cizince ze zemí Evropské unie, kteří jsou bez prostředků," uvedla Nahlesová, jež v koaliční vládě zastupuje Sociálnědemokratickou stranu SPD.
Křesťanskosociální strana hodlá pro migranty uzákonit povinnost se integrovat. Jednalo by se nejen o kurzy němčiny, ale i písemné prohlášení, že lidé žádající o azyl vyznávají německé hodnoty. Pro jistou formu povinností pro migranty se vyslovila již dříve také kancléřka Angela Merkelová.
I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně bude minimální mzda v Česku patřit k nejnižším v Evropské unii. A to i po přepočtu podle kupní síly. Nejvyšší částku nabízí Lucembursko, nejnižší Bulharsko.
Žena ze Šumperka neunesla zamítnutí vyplacení sociální dávky a napadla pracovnici tamějšího úřadu práce. Mladá žena si na úřednici počkala před budovou úřadu. Povalila ji na zem, několikrát ji udeřila pěstí a nadávala jí. Napadená úřednice při útoku utrpěla zranění, takže musela vyhledat lékařskou pomoc. V současné době je v pracovní neschopnosti. Policisté útočnici na místě zadrželi a obvinili ji z násilí proti úřední osobě a z výtržnictví, za což jí hrozí až čtyři roky vězení. Stíhána je na svobodě.
Vláda schválila navýšení příspěvku na péči o handicapované. Od 1. srpna příštího roku se zvýší o deset procent. Navýšení není zahrnuto do státního rozpočtu, jak ho minulý týden projednala Sněmovna. Vyžádá si zhruba miliardu navíc. Národní rada osob se zdravotním postižením požadovala přidání o deset procent od ledna.
Česká správa sociálního zabezpečení se zaměřila na těhotné ženy, které se nechaly zřejmě fiktivně zaměstnat, aby splnily podmínky pro výplatu mateřské, a dosáhly tak na vyšší peníze od státu. Nejvyšší soud ale nyní omezil možnost stíhat případy, u kterých mají úředníci podezření na takové zneužívání peněz. Podle nich nelze trestat bez jednoznačných důkazů o podvodu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zavést novou dávku ze systému nemocenského pojištění. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci. Stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Dávka funguje ve většině zemí EU, argumentuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které tím chce muže více zapojit do péče o děti.
Bývalý náměstek ministerstva práce a sociálních věcí podle státního zástupce manipuloval s veřejnými zakázkami na provoz IT systému vyplácení sociálních dávek. Státu tím způsobil škodu ve výši 282 milionů korun. Hrozí mu až 12 let vězení.
Zaběhnuté postupy stát narušil tím, že začal přísněji kontrolovat byznys s ubytovnami. Ty už teď tolik nevynášejí, ale někteří podnikatelé stěhují chudé do bytů a berou na ně příspěvek. Další trik, jak zneužívat příspěvek, má "rodinný" charakter: Rodiče pronajmou část bytu dětem s nízkým příjmem.
