Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 85 lidí, z toho 21 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. Příspěvek, který lze čerpat maximálně 12 měsíců, lze od začátku dubna žádat v pěti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Teď k nim tedy přibyl ještě Královéhradecký kraj. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.
Soud v Praze projednává třetí kauzu bývalého náměstka ministerstva práce Vladimíra Šišky, který je obžalovaný ze zneužití pravomoci v souvislosti se zadáním zakázky na výplatu sociálních dávek firmě Fujitsu Technology. Šiška u soudu odmítl vinu a zopakoval, že postupoval podle zákona. Státní zástupce ale tvrdí, že bývalý náměstek postupoval v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.
Vláda schválila návrh ministerstva práce a sociálních věcí. To chce zrušit maximální možnou výši rodičovského příspěvku, která je nyní na 11 500 korunách měsíčně (celkový maximální limit zůstane). Uvolní přísné podmínky čtyřletého čerpání pro rodiny, které nedosáhly na mateřskou. A chce zrušit omezení doby, kterou děti do dvou let mohou trávit v jeslích.
Návrh na nepodmíněný základní příjem neprošel ani v jednom z 26 kantonů. Stoupenci této vize tvrdí, že zajištěný příjem posílí osobní svobody obyvatel a prospěje trhu, odpůrci naopak nápad považují za nebezpečný a drahý sociální experiment. Návrh předpokládal, že každý dospělý Švýcar nehledě na výši svého platu dostane od státu měsíčně asi 2500 franků (61 000 Kč) a každé dítě 625 franků (15 300 Kč).
Jako první na světě rozhodnou Švýcaři v referendu o takzvaném základním či nepodmíněném příjmu. Co na tuto myšlenku říkají ekonomové?
Populisté nemají šanci Zemanův výrokový arzenál přebít. Nezbývá jim než se schovat za jeho záda.
Prezident Miloš Zeman na návštěvě Olomouckého kraje zopakoval své názory na migranty, když řekl, že si nemyslí, že by chtěli pracovat. Podle něj chtějí hlavně čerpat sociální dávky. Prezident se opřel také do Evropské unie, která podle něj není schopná aktivně chránit vnější hranice. Jako příklad ochrany hranic uvedl Maďarsko, které podle něj řadou opatření snížilo počet migrantů na minimum. "Maďarsko se sice opevnilo plotem, nasadilo vodní děla a slzný plyn. Nevypadá to příliš humánně, ale maďarské území je teď v podstatě bez migrantů," popsal Zeman.
O nový příspěvek od úřadu práce požádalo za první měsíc od spuštění projektu necelých třicet lidí. Zástupci pěti krajů, v nichž se lze od dubna o podporu ucházet, zdůrazňují, že je zájem mnohem vyšší. Značná část žadatelů ale na příspěvek nedosáhne. Někteří jsou nezaměstnaní příliš krátce, jiní mají zajištěnou práci na kratší dobu než jeden rok.
Vláda schválila návrh na novou dávku ze systému nemocenského pojištění. Otcové by si v prvních šesti týdnech po porodu mohli vzít týden volna v práci, stát by jim ho zaplatil stejně jako peněžitou pomoc v mateřství. Dávka funguje ve většině zemí EU, argumentuje ministerstvo práce a sociálních věcí, které tím chce muže více zapojit do péče o děti.
Návrh zákona, na jehož základě by občané jiných členských zemí evropské osmadvacítky neměli právo na dávky v nezaměstnanosti a sociální příspěvky, připravilo německé ministerstvo práce. Musíme zastavit imigraci do systému sociálního zabezpečení, řekla ministryně Andrea Nahlesová. Cizinci ze zemí EU by měli mít nárok na dávky v nezaměstnanosti a další sociální příspěvky pouze tehdy, pokud se budou bez pomoci státu v Německu živit přinejmenším pět let a platit příslušné odvody.
Výše příspěvku se neměnila od jeho zavedení, tedy zhruba devět let. Změna si letos vyžádá rozpočtové náklady asi miliardu korun. Od srpna by dospělí měli nově dostávat 880, 4400, 8800 nebo 13 200 korun měsíčně, děti pak 3300, 6600, 9900 nebo 13 200 korun.
Nyní se při stanovení doplatku v ubytovně vychází nejvýš z 90 procent státem stanovených nákladů na bydlení. Nově by to mělo být maximálně 80 procent. Dostat by ho obyvatelé ubytoven mohli navíc tehdy, pokud by v obci či městě nemohli sehnat běžné bydlení a splnili by i další podmínky.
Brno čeká unikátní experiment. Padesáti rodinám z ubytoven nebo azylových domů nabídne městské byty za nájem ve výši dávek na bydlení a bude sledovat, zda si byty dokážou udržet. Projekt je součástí širší strategie sociálního začleňování s ambiciózním cílem – ukončit bezdomovectví a dostat Brňany v nouzi do normálních bytů. Zastupitel Martin Freund (Žít Brno), který má plán na starosti, v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že se městu vyplatí. "Když lidé bydlí, je to benefit sám o sobě. I kdyby si nikdy nenašli práci," vysvětluje, proč se Brno vydává opačným směrem než jiná města. "Pokud má člověk bydlení, přirozeně si svým tempem – tak rychle, jak chce a může – hledá i práci," je přesvědčen.
Předběžná čísla ukazují, že se situace loni proti předchozímu roku mírně zhoršila a míra ohrožení příjmovou chudobou se dostala na 9,8 procenta. Hranice chudoby jednotlivce loni odpovídala loni 10 240 korunám, samotného rodiče s jedním dítětem do 13 let pak částce 13 311 korun.
Nezaměstnaným se musí vyplatit pracovat, místo aby brali sociální dávky, říká ministryně Michaela Marksová. V pěti krajích proto od dubna začne motivovat uchazeče o práci, aby přijali nabídku i mimo své bydliště. Stát jim přispěje na náklady související s dojížděním až 3500 korun měsíčně po dobu maximálně jednoho roku.
Na protest proti chystanému krácení sociálních dávek podal britský ministr pro zaměstnanost a penzijní reformu Iain Duncan Smith demisi. Úsporná opatření, která chce zavést ministr financí George Osborne, jsou neobhajitelná, protože jsou zároveň výhodná pro lidi s vysokými příjmy. Náhlá rezignace Duncana Smithe může podle komentátorů rovněž oslabit politické ambice ministra financí Osbornea, který stejně jako Cameron vyzývá Brity, aby v referendu plánovaném na 23. června hlasovali pro setrvání Británie v EU.
Dohoda znamená, že žádné ze smluvních stran nepřísluší náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s původní smlouvou nebo s projektem karty sociálních systémů, oznámila Česká spořitelna. Na sKartách nyní leží více jak jedenáct milionů korun, na vyzvednutí mají lidé dva roky.
Jen na čtyři dny placeného volna místo plánovaných sedmi by měli mít nárok čerství otcové. Ministryně Michaela Marksová slevila kvůli nesouhlasu ministerstva financí z původního plánu na délku otcovského volna. Teď věří, že návrh ve vládě projde a nová dávka začne fungovat už od příštího roku.
Ministerstvo kultury chce zvýšit platy svým zaměstnancům. Do rozpočtu potřebuje získat navíc 3,5 miliardy korun. O vyšších mzdách pro státní zaměstnance v kultuře ministr Daniel Herman jedná s ministrem financí Andrejem Babišem. Podle odborů jsou v některých kulturních organizacích platy tak nízké, že lidé by kvůli jejich výši dosáhli na sociální dávky.
Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh změn. Chce zrušit maximální možnou výši rodičovského příspěvku, která je nyní na 11 500 korunách měsíčně (celkový maximální limit zůstane). Uvolní přísné podmínky čtyřletého čerpání pro rodiny, které nedosáhly na mateřskou. A chce zrušit omezení doby, kterou děti do dvou let mohou trávit v jeslích.
