Už rok nemá Orichiv na jihovýchodě Ukrajiny elektřinu ani plyn. Z patnácti tisíc obyvatel jich tu zůstalo pět stovek, skrývají se v podzemí a ve sklepích. Orichiv leží na frontové linii v Záporožské oblasti v dosahu ruského dělostřelectva. A podle toho město také vypadá.
Z některých domů stoupá dým, v ulicích jsou vidět tanky a na silnicích se za zvuků varovných sirén tvoří kolony. Chaos, který se za posledních patnáct měsíců opakoval v mnoha ukrajinských městech, se tentokrát odehrává přímo v ruské Belgorodské oblasti. Do příhraničních vesnic vnikli ozbrojení ruští partyzáni, kteří bojují na straně Kyjeva proti režimu prezidenta Vladimira Putina.
Ruský vrtulník vyhazuje na vesnici s ruskými obyvateli tepelné návnady, aby ho nezasáhla protiletadlová střela. Záběr z obce Rakitnoje, která leží u hranic s Ukrajinou v Bělgorodské oblasti, doprovázely zprávy světových agentur, že zde útočily jednotky, které do tohoto ruského regionu pronikly z Ukrajiny. Na dalším záběru provedl pilot helikoptéry to samé v sousední vesnici Krasnaja Jaruga.
Cherson sice loni v listopadu osvobodila ukrajinská armáda, ale nebezpečí je tu pořád všudypřítomné. Rusové drží protější břeh Dněpru, město ostřelují každou noc. V zarostlých parcích, rozlehlých pláních nebo třeba na benzinových pumpách zase hrozí zmrzačení nebo smrt od rozesetých ruských min. I proto se sem život vrací pomalu, hlásí přímo z místa reportéři deníku Aktuálně.cz.
Ukrajinci pustili ruským válečným zajatcům krátký dokumentární film zobrazující násilí vůči civilním obyvatelům i vojákům. Jeho velkou část natočili samotní okupanti, kteří je pak zveřejnili na sociálních sítích. Na snímku je vidět zabíjení civilistů včetně dětí. Video sdílené ukrajinským ombudsmanem ukazuje reakce vojáků při sledování filmu.
Koho u nás mohou volit mladí, avantgardně uvažující ženy a muži? Proč by nemohli vnímat těžké a stále se opakující chyby kapitalismu? Proč by měli dělat, že na zastavení klimazměny máme času habaděj?
Dům číslo 118 na ulici Nábřeží Vítězství v ukrajinském Dnipru vypadá ve skutečnosti a zblízka hrozivěji než na fotografiích nebo videozáznamech. Vysoká budova - nebo spíš její zbytky - vypadá jako rozšlápnutá a rozervaná obrovskou nelidskou silou.
V době, kdy se neustále mluví o připravované ukrajinské protiofenzivě, dostávají ruští propagandisté doporučení, jak připravit obyčejné Rusy na případnou porážku. Kremelská média místo toho, aby nadále tvrdila, že ruská "speciální vojenská operace" probíhá na Ukrajině podle plánu, aktivně připravují občany na to, aby se smířili s dalšími neúspěchy na bojišti, píše americký server Newsweek.
Kardiologické centrum v Chersonu leží na pravém břehu Dněpru, blízko řeky. Na druhé straně je nepřítel - ruská armáda. Na město denně střílí rakety a dělostřelecké granáty. Nemocnici, kde se léčí pacienti s nemocným srdcem, okupanti zasáhli od poloviny listopadu už šestkrát.
"Vidím malou krysu. To je všechno, co vidím," říká na konto ruského prezidenta Vladimíra Putina novinář a publicista Alexandr Mitrofanov, který vyrůstal v Sovětském svazu. Podle něj mají Rusové v mentalitě, že jim vládne panovník a vše se podřizuje jeho vůli. Nesouhlasí ale, že by si nemohli najít informace mimo ruskou propagandu. Proč to nedělají? A jakou zemí je dnešní Rusko?
Expres z Kyjeva přijíždí ve 13:38 do stanice Kramatorsk, kde je nástupiště zaplavené květinami a muži s otevřenou náručí. Kromě vojáků jedoucích do nedalekého Bachmutu jsou mezi cestujícími hlavně manželky a dívky těch, kteří už v Bachmutu bojují.
Prázdné ulice, rozbombardované domy a krátery o šířce autobusu. Nic z toho nedokáže vyhnat poslední obyvatele z ukrajinského městečka Novomychajlivka, které leží na okraji frontové linie. Ruské ostřelování ho téměř zničilo, ale několik lidí se stále stará o své zahrady a jednu kozu.
Budova vlakového nádraží v Chersonu je opuštěná a potemnělá, všude se válí úlomky skla a roztržené pytle s pískem. Rusové tady nedávno zasáhli vagony. O několik desítek metrů dál je ale živo. Zaměstnanci pivovaru Drofa vyřizují objednávky ve firemní prodejně, plní lahve z píp a přenášejí pytle se sladem.
Ruské orgány obvinily bez uvedení přesného důvodu tři vědce, vyvíjející hypersonické střely Kinžal, z vlastizrady. Mezi tamní vědeckou komunitou to vyvolalo veřejné pobouření. Takové jednání ze strany úřadů podle ní ohrožuje ruskou vědu jako takovou. Informace o osudu akademiků navíc přišla pár dní poté, co ukrajinská armáda ohlásila, že "nezastavitelné" kinžaly sestřelila.
Národní centrála proti organizovanému zločinu prověřovala ruského poslance, zda v Česku neporušuje sankce. Muž vlastní strojírenskou firmu ČKD Blansko Holding. Kvůli podpoře ruské agrese na Ukrajině nesmí s majetkem společnosti nakládat. Podle podezření elitního policejního útvaru však zákaz nerespektoval. Jak ale Aktuálně.cz potvrdil mluvčí centrály, kriminalisté ho nakonec neobvinili.
Není jasné, kdy začne, ale ukrajinské jednotky se na ni už několik týdnů intenzivně připravují. Dlouho očekávaná protiofenziva Kyjeva s cílem osvobodit území okupovaná Rusy má podle všeho začít do léta. Fotoreportéři agentury Reuters zachytili tvrdý výcvik ukrajinských vojáků, kteří se mají do zlomových bojů války zapojit.
Odsouzený proruský aktivista Patrik Tušl chce z vězení na svobodu. Jak zjistilo Aktuálně.cz, podal žádost o podmíněné propuštění. Za mřížemi skončil kvůli podněcování k nenávisti a nebezpečnému vyhrožování. Veřejně na sebe upozornil během pandemie covidu, kdy popíral jeho závažnost a pronásledoval lékaře podporující restrikce proti nemoci. Po ruské invazi na Ukrajinu hájil režim Vladimira Putina.
Petr Pavel na Kodaňském summitu pro demokracii vyzval země NATO, aby Ukrajině poskytly veškeré potřebné vybavení a munici nejpozději do konce jara. Podle prezidenta se totiž na podzim uzavře pomyslné okno pro velké útočné operace proti ruským okupačním jednotkám. Ukrajina má tak jedinou šanci zahájit letos významnou protiofenzivu, a to v létě, uvedl Pavel.
Ve vysílání ruské státní televize Rossija 1 panovaly v pondělí obavy ohledně nedávných dodávek západních zbraní na Ukrajinu. Známá prokremelská moderátorka Olga Skabejevová varovala před střelami Storm Shadow, které napadené zemi darovala Británie. "Vyhlídky jsou ale ještě znepokojivější," podotkla v pořadu s ohledem na další slíbenou vojenskou podporu Ukrajině ze Západu.
Novinářka a spisovatelka ruského původu Masha Gessen rezignovala na funkci viceprezidentky amerického PEN klubu. Učinila tak na protest proti tomu, že organizace zrušila debatu dvou ruských autorů, píše agentura AP.
