Ukrajina i Rusko stupňují vzdušné údery před začátkem dlouho očekávané ukrajinské protiofenzivy. Rusové zaútočili na Kyjev drony a raketami během května hned osmnáctkrát. To je velký rozdíl oproti dubnu, kdy tak učinili až ke konci měsíce na města Dnipro a Umaň.
V centru ukrajinského Černihivu hned naproti parku, jehož stromy v horkém dni poskytují chladivý stín, stojí hotel Ukrajina. Býval dominantou města, které se stalo jedním z prvním cílů okupantů. Budova, téměř rozpůlená ruskou raketou, jako by symbolizovala složitou situaci zdejšího regionu. Rusové tu už třináct měsíců nejsou, zanechali ale po sobě zkázu a všudypřítomné miny.
Mělo to být jen video zachycující setkání amerického republikánského senátora Lindseyho Grahama s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ruští propagandisté z něj ale udělali důkaz americké nenávisti vůči Rusům. Na smeč jim přitom nahráli samotní Ukrajinci, jak ukazuje analýza tří rozdílně vypadajících videí. Na všech je vidět stejné setkání, jehož vyznění výrazně pozměnil finální střih.
Každý den na Orichiv na jihovýchodě Ukrajiny padají ruské granáty, rakety a bomby. Vše trvá už více než rok. Nefunguje tu elektřina ani plyn, neteče pitná voda. V pondělí ruský letoun shodil bombu na školu, která fungovala jako jídelna, centrum humanitární pomoci i jako noclehárna. Na konci května Orichiv navštívili reportéři Aktuálně.cz.
Podle zákulisních informací novináře Gorda Millera může trvat ještě dlouhé roky, než hokejové společenství přijme zpět Rusko s Běloruskem, a to i v případě, že ruská válka na Ukrajině brzy skončí.
Na pozadí střetů na frontových liniích proti sobě bojují vojenské tajné služby Kyjeva a Kremlu. V souboji má podle předního světového odborníka na Rusko Marka Galeottiho navrch ukrajinská rozvědka.
Loni v noci z 23. na 24. února překročila Daria Kaleniuková se svými dvěma dětmi polsko-ukrajinskou hranici. Když se mladá Ukrajinka otřepala z šoku, že začala invaze a její život se teď bude odehrávat jinak, pustila se do práce.
Rusové jsou špatně připraveni a vybaveni na očekávanou ukrajinskou protiofenzivu. Bývalý ředitel CIA a armádní generál ve výslužbě David Petraeus to řekl v projevu na kyjevské bezpečnostní konferenci, kde označil ruskou armádu za "směsici milicí a živlů".
Ruský velvyslanec v Británii Andrej Kelin v nedělním rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ve válce, která na Ukrajině trvá od konce loňského února, Rusko ještě ani nezačalo vážně jednat. Současně varoval, že dodávky západních zbraní na Ukrajinu hrozí eskalací války na dosud nevídanou úroveň.
Varovným sirénám, které ohlašují hrozbu ruského náletu nebo raketového útoku, se na Ukrajině nelze vyhnout skoro nikde. Zní v noci, ráno, někdy odpoledne. Proto nás nepřekvapilo, když se rozezněly i během našeho příjezdu do města Marhanec, které leží nedaleko Záporoží na pravém břehu Dněpru.
Moderátor a momentálně nejviditelnější ruský propagandista Vladimir Solovjov se snažil přesvědčit hosty svého pořadu o tom, aby Rusko zaútočilo na Evropu 'megatorpédem' Poseidon. Tato zbraň by měla být schopná nést jaderné hlavice. Svým návrhem dokonce vyděsil dalšího účastníka diskuse Andreje Sidorova.
Obyvatelé ukrajinské vesnice Lysohirka, která je vzdálená asi 25 kilometrů od jižní fronty, se nepotýkají jen s neustálým strachem z ruského ostřelování. V posledních týdnech obec v Záporožské oblasti zasáhly mohutné záplavy. Místní z nich viní ruské síly, které okupují přehradní hráz u města Nova Kachovka na řece Dněpr.
Dvouletou Polinku drží babička v náručí a rukou odhání komáry. Holčička má na hlavě uvázaný šátek, který ji chrání od hmyzu i prudkého žáru květnového slunce. V tu chvíli sirény ohlásí blížící se ruské drony. Tady, v okolí Černihivu na severu Ukrajiny, se ale nikdo nehne. Oproti začátku války je protivzdušná obrana už dobrá, dramatické chvíle navíc místní zažili loni, během okupace.
Na ruskou Belgorodskou oblast se v posledních dnech zaměřila pozornost světové veřejnosti, když na toto území vpadly protiputinovské ruské síly. Na situaci se chtěli novináři zeptat vysokého představitele Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josepa Borrella.
Ozbrojená skupina, která se hlásí k pondělnímu útoku na Belgorodskou oblast, ve středu oznámila, že chystá další vpád na ruské území. Plánovaná operace podle jejího velitele Denise Kapustina stále probíhá a bude mít údajně několik fází. "Měli byste být jen trochu trpěliví a počkat pár dní, než nás na té straně zase uvidíte," uvedl Kapustin na tiskové konferenci.
Původně měl opustit Českou republiku. O vyhoštění Rusa představujícího podle kontrarozvědky bezpečnostní riziko rozhodlo ministerstvo vnitra. Podle zjištění Aktuálně.cz však případ nabral opačný směr. Dotyčný se obrátil na soud, jenž se ho zastal. Muž smí v zemi zůstat. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru přitom vyhostilo Česko už několik Rusů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má za sebou sérii zahraničních cest, která jej zavedla i na summit skupiny G7 v Japonsku. Fakt, že se na Západě mohl zúčastnit tolika jednání, vysílá podle skotského analytika Phillipse O'Briena jasný signál. "Kdyby si západní politici nemysleli, že Ukrajina vyjde z války v dobré kondici, na všechna tato místa by ho nezvali," podotýká v rozhovoru.
Prvního ukrajinského vojáka viděli až dva týdny poté, co loni začala ruská invaze. Obranu svých domovů museli na začátku zajistit sami. Chybělo jim vybavení, trénink i jasné rozkazy. Přesto se dobrovolníci z teritoriální obrany v ukrajinské vesnici Chotiv, kterou nedaleko Kyjeva navštívila reportérka Aktuálně.cz, osvědčili a dnes sestřelují puškami drony.
Rusové Bachmut nedobyli, oni ho hlavně zničili, tvrdí velitel jedné z ukrajinských tankových brigád působících u obléhaného města. Ukrajinci nyní podle něj především chtějí zablokovat ruské vojáky tím, že město ze stran obklíčí. "A pak bychom ho měli 'vyčistit'. To je vhodnější a to teď děláme," uvádí v reportáži.
Dvoudenní vpád z Ukrajiny do západního pohraničí Ruska podle vojenských analytiků možná způsobí dvě věci. Mohl by donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou velkou protiofenzivou Kyjeva a zasadit Moskvě psychologickou ránu, píše agentura Reuters.
