Z vrcholných politiků lidé nejvíc věří premiérovi a předsedovi ODS Petru Fialovi a šéfovi opozičního hnutí ANO Andreji Babišovi. Oběma vyslovilo v aktuálním průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění důvěru 39 procent dotázaných. Fialovi současně 48 procent lidí vyjádřilo nedůvěru, jeho předchůdci v čele vlády nevěří 53 procent účastníků průzkumu.
Nejvyšší podporu v prezidentských volbách má i nadále předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a armádní generál ve výslužbě Petr Pavel. Vzrostly preference odborového předáka Josefa Středuly, který v minulém měsíci oznámil svůj záměr kandidovat na prezidenta, ukázal květnový volební model agentury Median.
Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že šíření dezinformací ohrožuje bezpečnost Česka. Většina pak považuje za správné, když stát omezí nebo znemožní působení médií šířících dezinformace. Proti omezování jsou nejvíce lidé, kteří silně důvěřují oficiální ruské interpretaci války na Ukrajině. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který se uskutečnil na přelomu března a dubna.
Sněmovní volby by podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi vyhrála koalice Spolu, tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Získala by 33,5 procenta hlasů. Druhé ANO by dostalo 28,5 procenta a koalice Pirátů a STAN 11,5 procenta hlasů. Výsledky volebního modelu v neděli zveřejnila Česká televize. Oproti předchozímu průzkumu z března si polepšila koalice Spolu i ODS.
Mezi Čechy roste přesvědčení, že bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) bude kandidovat na prezidenta. Jeho účast v prezidentských volbách v lednu příštího roku očekávají tři čtvrtiny obyvatel. Oproti poslednímu průzkumu z loňského podzimu rostou preference především ženám. V prezidentském úřadu si ji umí představit čtyři pětiny lidí a chtělo by ji 65 procent, ukázal průzkum STEM/MARK.
Češi podporují pomoc Ukrajincům, a to především materiální a finanční. Většina je také pro poskytnutí azylu uprchlíkům a pro ekonomické sankce vůči Rusku. Podporu má i dodávání zbraní. Domů by si však uprchlíky vzala necelá třetina dotázaných Čechů, zatímco v Polsku skoro polovina. Vyplývá to z průzkumu European National Panels.
Útok Ruska na Ukrajinu je podle téměř 90 procent Čechů neobhajitelnou agresí. Podobný poměr lidí by uvítalo nastolení míru diplomaticky a asi čtvrtina respondentů si myslí, že by státy Severoatlantické aliance a Evropské unie měly podniknout protiútok. Necelých 70 procent obyvatel Česka by souhlasilo s přijetím uprchlíků z Ukrajiny.
Lidé v Česku z různých oblastí života nyní nejlépe hodnotí kvalitu zdravotní péče. Naopak kritičtí jsou k politické reprezentaci, nejhůře lidé hodnotí činnost prezidenta. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, která dotazované nechala jednotlivé oblasti života společnosti známkovat jako ve škole. Zlepšení hodnocení kvality zdravotní péče odráží ocenění práce zdravotníků během epidemie koronaviru.
Obavy Čechů z různých hrozeb se zvýšily. Na konci loňského roku je pociťovalo 64 procent občanů, což je o deset procentních bodů více než v roce 2019. Nejčastějším důvodem byl koronavirus, následovaly obavy o vlastní zdraví, ze zdražování či války. Při pohledu na budoucnost vlastní a blízkých ale mezi lidmi dál převažuje optimismus. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Podle volebního modelu agentury Kantar CZ, zpracovaného pro Českou televizi, by se v listopadových volbách do sněmovny dělila o vítězství koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s hnutím ANO Andreje Babiše. Obě uskupení by získala 28 procent hlasů. Třetí by byla koalice Pirátů a hnutí Starostové a nezávislí, kterou by volilo 17 procent Čechů.
Ministerstvo zdravotnictví i odborníci opakovaně mluví o cíli naočkovat alespoň 75 procent populace, aby se efektivně zabránilo šíření viru. V Česku je však dosud proti covidu plně očkováno 57,5 procenta lidí (včetně dětí). Společnost PAQ Research uvádí, že 11,5 procent neočkovaných nad vakcínou aspoň přemýšlí. Polovina neočkovaných pak nevěří, že vakcína brání šíření viru.
Od úterý už nikdo nesmí zveřejňovat předvolební průzkumy. Deník Aktuálně.cz oslovil autory tří z nich s otázkou, co ty poslední říkají o sněmovních volbách, které se konají tento pátek a sobotu. Kdyby je nevyhrálo ANO, bylo by to podle nich překvapení. Ani to však nemusí znamenat, že vládu bude opět sestavovat Andrej Babiš. Záležet bude na malých stranách, mezi kterými má největší šance KSČM.
Demokratické koalice jsou na tom díky průzkumu STEM jako Rocky Balboa, když mu v ringu hodili do trenek led, mohlo, mělo by je to pěkně nakopnout.
Volby do sněmovny by v srpnu podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, které by podpořilo 27 procent voličů. Druhá by byla koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 s 21 procenty hlasů a o půl procentního bodu méně by mělo uskupení Pirátů a STAN. Do dolní parlamentní komory by se s devíti procenty hlasů ještě dostalo SPD a se šesti procenty komunisté. ČSSD by se do sněmovny nedostala.
Za nejpalčivější problém současnosti považují lidé v Česku stav veřejných financí a také zdravotnictví a pandemii koronaviru. Řešení těchto otázek je velmi naléhavé podle víc než poloviny dotázaných v červencovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Ubylo zájmu lidí o korupci a zejména o migraci, kterou nyní za velmi naléhavý problém k řešení vidí jen třetina účastníků průzkumu.
Bydlení, vyšší tresty za znásilnění a LGBT práva jsou podle mladých Čechů hlavní témata, která by politické strany měly prosazovat, aby získaly jejich hlas. Ačkoliv pandemie zvýšila u mladých zájem o politiku, jejich ochota jít volit je stále nízká. Podle sociologů je strany neumějí efektivně oslovit. Deník Aktuálně.cz se dotázal osmi prvovoličů, podle čeho se budou u voleb rozhodovat.
Sněmovní volby by v červenci podle modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, které má stále 26 procent. Druhá by skončila koalice Spolu se ziskem 21,5 procenta. Oproti červnu si vyměnila pozici s koalicí Pirátů a STAN, kteří s podporou 20 procent klesli na třetí místo. Za nimi následuje SPD a hnutí Přísaha před KSČM i ČSSD, která by se do sněmovny nedostala.
Důvěra Čechů v ústavní instituce se v červenci meziměsíčně zvýšila. Prezidentovi a vládě důvěřuje shodně 37 procent lidí, zatímco v červnu byla jejich důvěryhodnost o osm, respektive devět procentních bodů nižší. Před rokem ale prezidentovi věřilo 43 procent lidí a vládě 41 procent. Největší důvěru si dál udržují starostové a obecní zastupitelstva, jimž věří přibližně dvě třetiny veřejnosti.
Více než tři čtvrtiny české populace se domnívají, že klimatické změny na Zemi již probíhají. Většina si navíc myslí, že to svým chováním způsobuje člověk, ukázal výzkum Masarykovy univerzity a neziskové organizace Green Dock. Více než 60 procent lidí se pak obává, že dnešní děti budou žít v horším světě, než je ten současný.
