Většina lidí v zemích visegrádské čtyřky se obává o svobodu médií a stejně tak uznává důležitost jejich nezávislosti, ukázal průzkum Media Freedom Poll. Podle Čechů a Slováků jsou největší hrozbou pro svobodu sdělovacích prostředků jejich vlastníci, v Polsku a Maďarsku vidí jako největší ohrožení vládu. Ve všech čtyřech zemích je většinová podpora nezávislých médií a odpor proti dezinformacím.
Více než třetina lidí se domnívá, že oběti domácího násilí, a to fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického, aspoň někdy na něm nesou vinu. Častěji jsou o tom přesvědčeni muži, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro iniciativu Pod svícnem, která vznikla loni s cílem vzdělávat společnost a docílit změny zákonů týkající se domácího násilí.
Vláda Petra Fialy (ODS) dostala nyní od obyvatel Česka nejhorší hodnocení od roku 2013. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd, prováděného letos od konce ledna do 20. března. Většina lidí je nespokojena s programem, činností i složením vlády a také s osobou předsedy kabinetu a tím, jak vláda komunikuje s veřejností.
Sněmovní volby by v březnu vyhrálo podle modelu agentury Kantar pro Českou televizi hnutí ANO s 29,5 procenta. V případě, že by kandidovala koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), skončila by na druhém místě s 27,5 procenta hlasů, a proti únoru si tak s ANO prohodila místo. Ve stranických preferencích by byla druhá ODS, kterou by volilo 20 procent lidí.
Působení bývalého prezidenta Miloše Zemana na Hradě vnímají lidé negativně, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Ve všech zkoumaných oblastech převažovalo kritické hodnocení nad pozitivním. Lidé Zemanovi nejvíce vyčítají, že málo dbal o vážnost a důstojnost svého úřadu. Myslí si to téměř tři čtvrtiny dotázaných.
Důvěra Čechů ve vládu, Senát a samosprávy letos v únoru a březnu oproti přelomu roku klesla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Pouze u sněmovny zůstala míra důvěry na stejné úrovni jako v předchozím průzkumu. Největší důvěru z ústavních institucí lidé nadále vyjadřují starostům a obecním zastupitelstvům, kterým důvěřují asi dvě třetiny obyvatel země.
Ve středu končí desetileté období prezidentování Miloše Zemana. Odchází jako hlava státu, které lidé v třicetileté historii Česka věřili vůbec nejméně. Když v březnu 2013 nastupoval do úřadu, důvěřovaly mu takřka dvě třetiny lidí. Od té doby, s jednou výjimkou v květnu 2015, už to bylo jen horší.
Většina lidí v Česku očekává, že Petr Pavel bude lepším prezidentem než dosavadní hlava státu Miloš Zeman. Vyplývá to z únorového průzkumu agentury STEM/MARK. Pavla hodnotí kladně i třetina voličů jeho neúspěšného soupeře v druhém kole prezidentské volby Andreje Babiše (ANO). Podle nadpoloviční většiny dotázaných Pavel splňuje téměř všechny předpoklady pro výkon funkce prezidenta.
Obavy z nějaké hrozby pociťovalo na konci loňského roku 60 procent Čechů. Nejčastěji se báli války, odpověděla tak téměř třetina lidí. Následují zdražování a zhoršení životní úrovně. Naopak covidu-19 se už obávalo pouhé jedno procento dotázaných. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Prezidentská kandidátka dokázala od léta nabrat nejvíce přízně ze všech, přesto to podle posledních průzkumů stále vypadá jen na třetí, nepostupové místo. Nejzajímavější finále tedy slibuje právě její kampaň.
Češi mají nadále nejlepší vztah ke Slovensku, následuje Švýcarsko a Rakousko. Válka na Ukrajině výrazně zhoršila hodnocení Ruska. V pořadí zemí, ke kterým mají Češi nejméně pozitivní vztah, je za Ruskem druhá Čína a třetí Turecko. Napadené Ukrajině na začátku bojů přibylo pozitivních hodnocení, její současná obliba je ale znovu podobná předválečnému stavu. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM.
Pokud by šli Češi k volebním urnám teď, nejvíce hlasů na prezidenta by získal generál Petr Pavel. Podle nejnovějších průzkumů přeskočil expremiéra Andreje Babiše z ANO a jeho obliba sílí. Odborníci však upozorňují, že říjnová popularita nemusí zaručit lednový úspěch, dokonce ani postup do druhého kola. Podobně nastartoval kampaň před deseti lety ekonom Jan Fischer - a skončil až třetí.
Většina české společnosti se považuje za milovníky přírody a klimatickou změnu nepopírá. Řešit by ji ale podle nich měla především vláda, a to ideálně hned či v blízké době. Ohledně konkrétních opatření však lidem chybí přesnější informace. Podporují dotace či čtyřdenní pracovní týden, vadily by jim příspěvky na elektroauta či uhelná daň. Vyplývá to z výzkumu, jenž zpracovaly STEM a Institut 2050.
Zhoršení materiálních podmínek své domácnosti očekává v letošním roce polovina Čechů. Je to nejvyšší podíl od ledna 2012. Zároveň 51 procent dotázaných hodnotí životní podmínky svých domácností jako dobré, což je stejný podíl jako před rokem, vyplývá z nového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění.
Podle environmentálního a sociálního psychologa Jana Krajhanzla lidi požár v Českém Švýcarsku více znepokojí zejména v souvislosti se změnou klimatu, zesílí přesvědčení, že se skutečně odehrává tady a teď. Přitom jim často klíčové informace o řešení problémů spjatých s globálními změnami počasí chybí a rozhodují se především podle svých pocitů.
Důvěra Čechů v ústavní instituce od jara klesla. Nejvíce, o deset bodů, si pohoršil prezident, kterému věří 28 procent lidí. V současné době má tak menší důvěru než Senát, který se těší důvěře třetiny veřejnosti. Vládě věří stejný počet lidí jako hlavě státu a nejhůře opět dopadla sněmovna, důvěřuje jí 26 procent lidí.
Třicet procent Rusů si myslí, že válku proti Ukrajině je nutné okamžitě ukončit. Ve věkové kategorii 18 až 24 let ukončení války žádá až 56 procent dotázaných. Se stoupajícím věkem ale podpora války mezi Rusy stoupá, uvedl server Meduza s odvoláním na výsledky neveřejného výzkumu, který podle zdrojů portálu minulý měsíc na zakázku Kremlu uskutečnila společnost VCIOM. Kreml a VCIOM se nevyjádřily.
Hodnocení ekonomické situace domácností se za poslední rok prudce zhoršilo. Jedná se o největší propad ve vnímání lidí od vzniku samostatného Česka v roce 1993. Češi nyní situaci vnímají podobně jako za minulé krize před desetiletím. Ukázal to květnový průzkum mezi tisícovkou dospělých, který provedla agentura STEM ve spolupráci se společností KPMG.
Z osobností světové politiky Češi nejvíc důvěřují slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové a ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, naopak nejvyšší nedůvěru mají vládci Ruska a Běloruska Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko. Vyplývá to z průzkumu, který Centrum pro výzkum veřejného mínění provedlo od letošního března do května.
