Ve výrobě, ale i v maloobchodu, sociálních a zdravotních službách i v IT stále chybějí zaměstnanci. Jinde ale lidé rádi berou práci, kterou bylo před rokem těžké obsadit. V oborech, jako je úklid či ostraha, se o pracovní místa uchází více zájemců než dříve. Vyplývá to z analýzy personální agentury Profesia.
Pohovory s novými uchazeči o práci jsou už i pro řadu pozic v Česku často vedené i v cizím jazyce. V současnosti především v angličtině. Pro některé kandidáty jde přitom o nejvíce stresující část přijímacího řízení. Připravili jsme pár tipů, jak se na takovou “zkoušku” připravit a udělat na personalistu dojem.
Nezaměstnanost v Česku v březnu klesla na 4,2 procenta, je to druhý nejlepší výsledek v rámci Evropské unie, uvedla ve středu na twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V únoru byla míra nezaměstnanosti 4,3 procenta.
Při on-line poradách platí nejen stejné právní předpisy jako ve světě off-line, ale i stejná pravidla společenského chování. Zapomeňte proto na volnočasový oděv, plný talíř před obrazovkou či nezbedné děti v záběru. Jak se správně chovat před kamerou při pracovní schůzce, jsme se zeptali odborníků na etiketu.
Španělsko plánuje použít 50 milionů eur (1,3 miliardy Kč) z fondů Evropské unie na zkrácení pracovního týdne na čtyři dny. Doufá, že tak zabrání další vlně nemoci covid-19. Experiment má trvat tři roky a bude financován s masivního evropského fondu pro oživení z covidu-19. Informuje o tom server Sky News.
V době protiepidemických omezení zůstaly příjmy dvou třetin domácností stejné, pokles zaznamenala zhruba čtvrtina lidí. Více peněz nyní bere pět procent Čechů. Údaje se od loňského začátku pandemie příliš nemění, uvedlo v pondělí Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) na základě svého únorového průzkumu.
Testování na covid-19 ve firmách jede na plné obrátky. K velkým firmám a státním úřadům nad 50 zaměstnanců se nově musí přidat i malé firmy s deseti a více zaměstnanci. Co lidé musí v práci podstoupit a co naopak mohou odmítnout v souvislosti s testováním, vysvětlují advokáti Tomáš Procházka z kanceláře Eversheds Sutherland a Klára Valentová z kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Desítky tisíc rodičů zůstaly po uzavření škol s dětmi doma. Čerpat mohou takzvané krizové ošetřovné na děti do 10 let, nejméně jde o částku 400 korun denně. Pokud ovšem změní zaměstnání, o dávku nemocenského pojištění přijdou.
Nezaměstnanost v Česku zůstala v únoru i přes pokračující opatření proti šíření nemoci covid-19 na lednových 4,3 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 311 463 zájemců o zaměstnání, proti lednu o 2604 více. Současně přibylo volných pracovních míst a jejich počet dál převyšuje počet evidovaných lidí bez práce. Zaměstnavatelé nabízeli v únoru 330 735 pracovních pozic. Vyplývá to z dat Úřadu práce.
Riziko podvodu ve firemním prostředí se nyní, v době pandemie, zvyšuje. Některým lidem se snížily příjmy a cítí oprávněnost si je ve firmě kompenzovat. Tam, kde dochází k propouštění, jsou podvody na poslední chvíli také nástrojem pomsty - za ztrátu místa. Češi ale firemní zločiny neohlašují z hrdinství či dobré vůle k podniku. Oznámí je až tehdy, když jim pachatel nějakým způsobem ublíží.
Když kurátorka Renata Skřebská chystala výstavu o práci, někteří z oslovených umělců střední generace se jí omluvili. Znělo jim to politicky. Obávali se, že svá díla vystaví vedle propagandistického umění minulého režimu, který pracovní náměty zdiskreditoval.
U lidí, kteří jsou spíš nočními ptáky, existuje dvakrát větší pravděpodobnost, že ve svém zaměstnání nebudou podávat přiměřené výkony. S tímto závěrem přišli v nové studii vědci z Finska, podle kterých tradiční pracovní směny od osmi ráno do pěti odpoledne vyhovují spíš skřivanům.
Vláda zvažuje omezení pohybu či zavření škol. Ve hře naopak není uzavření velkých podniků. Odborníci upozorňují, že uzavření země by bylo nákladné, mohlo by vyjít minimálně na čtyři miliardy denně. Podle vědců by však mohlo přispět k tomu, aby se v dubnu mohly vrátit všechny děti do škol nebo aby se mohly otevřít obchody.
Na pozice v českých firmách se nyní hlásí o třetinu méně uchazečů z ciziny než v době před pandemií, podnikům tak chybí pracovníci. Jedním z důvodů je pandemická situace, která výrazně komplikuje a o dva až tři týdny prodlužuje náborový proces uchazečů ze zahraničí, kteří jsou v mnoha oborech nezastupitelní, uvedl ředitel personálních agentur Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.
"Automatizace průmyslu nevymaže poptávku po kvalifikovaných lidech, bude naopak potřeba víc lehkých technických kvalifikací, které budou využívány na obsluhu strojů, jejich montáže, seřízení, opravy, údržbu," uvedla v rozhovoru se čtenáři na téma budoucnost pracovního trhu Jaroslava Rezlerová z personalistické společnosti ManpowerGroup.
Pandemie koronaviru změnila pracovní návyky milionů lidí v Evropě i ve světě. Mnozí nově pracují už měsíce z domova. Evropský parlament nyní přišel s iniciativou, která má řešit právo zaměstnanců být po pracovní době off-line. Podívejte se, jak covid-19 ovlivnil práci, kde se vláda lidem na home officu snaží vyjít vstříc a jaké nové komplikace naopak vznikají.
Američanka Shaina Bellová skončila ve vazbě, poté co své děti nechala o samotě v motelu a šla do práce. Lidem však bylo mladé matky samoživitelky líto, a tak jí prostřednictvím crowdfundingové kampaně začali přispívat na to, aby si s dětmi mohla dovolit stabilní bydlení. Zatím se vybralo 120 tisíc dolarů (zhruba dva a půl milionu korun).
Pracovní pauza na oběd byla ve Francii dlouho posvátným rituálem a hodit do sebe v kanceláři za pochodu jen něco malého nepřipadalo v úvahu. Pandemie koronaviru ovšem přinesla zavření restaurací, a francouzský zákoník práce, který zaměstnancům nařizoval jíst plnohodnotná menu u stolu s kolegy, tak po letech prošel radikální změnou.
V loňském roce výrazně přibylo lidí, kteří cítí nepohodu, mají úzkosti nebo deprese. Řada z nich nevyhledává odbornou pomoc a problémy se tak odráží nejenom doma, ale i v práci. Zaměstnavatelé stále častěji nabízejí benefit v podobě psychologa na telefonu. To však podle psychiatrů nemusí stačit. Vyzkoušejte si jednoduchý test, zda i vaši psychickou pohodu pandemie nevykolejila.
O hodně předčasný odchod do důchodu má zájem stále více lidí, a to zejména v západních zemích. Nejlépe ještě jako třicátníci či čtyřicátníci. Předtím si však musí něco naspořit. Drží se proto dlouhodobého plánu: od odkládání si většiny výdělku "na stranu" přes investování až po cílené hledání zaměstnání v sektorech s velkým výdělkem.
