Britská premiérka Theresa Mayová vyhlásila předčasné volby hlavně proto, aby přistřihla křídla radikálním zastáncům brexitu. Po volbách bude mít nejspíš v parlamentu pohodlnou většinu. Nebude se tak muset ohlížet na požadavky poslanců, kteří nechtějí žádnou dohodu s Evropskou unií. Mayová je pro brexit, ale nechce, aby znamenal příliš tvrdý náraz pro britskou ekonomiku.
Dvanáct pokusů během 37 let. Tolikrát se kanadští zákonodárci pokoušeli změnit text národní hymny kvůli její údajné genderové nevyváženosti. Zatím poslední návrh, se kterým přišli liberálové premiéra Justina Trudeaua, odsouhlasili kanadští poslanci loni v červnu. Teď ho projednávají senátoři. Pokud novou hymnu Kanady schválí, zmizí z ní verš "Láska pravého vlastence vede všechny tvé syny". Debaty o genderové vyváženosti nebo zastaralosti státních symbolů mezitím zasáhly i jiné státy, třeba Rakousko, Švýcarsko a taky Slovensko. Každá debata má ale trochu jinou podobu.
Stydím se to říct, je to pětašedesátým rokem, jsem ve sněmovně od prosince 1952, kdy jsem prvního prosince udělal státní zkoušku z komorního těsnopisu a hned druhého prosince jsem byl pozván do sněmovny, abych se zacvičil, psal jsem od Antonína Zápotockého prakticky všechny, s panem prezidentem Svobodou jsme ve sněmovně sedávali vedle sebe ve výboru, psal jsem prakticky všechny prezidenty, stenograficky si nejvíce vážím posledních dvou prezidentů, říká nejstarší aktivní parlamentní stenograf na světě Jiří Novák.
Parlamentní volby v Arménii vyhrála s přehledem vládnoucí strana prezidenta Serže Sargsjana. Získala 49 procent hlasů. Republikáni tak mají šanci sestavit vládu. Do nového parlamentu vstoupí ještě tři další uskupení. Aliance podnikatele Gagika Carukjana, jednoho z nejbohatších mužů v zemi, obsadila druhou příčku s 27 procenty hlasů. Opozice si stěžuje na přehmaty během voleb, podle vládnoucího tábora ale bylo hlasování v pořádku.
Venezuelský parlament, který je ovládán demokratickou opozicí, se podle rozhodnutí Nejvyššího soudu dostane pod správu vládních úřadů. Soud je nakloněn socialistickému prezidentovi Nicolási Madurovi a dlouhodobě blokuje práci parlamentu. Opozice se už rok marně snaží o uspořádání referenda o Madurově odvolání, čemuž ale vláda s pomocí nejvyššího soudu brání.
Před budovou britského parlamentu se střílelo. Útočník s nožem nejprve najel automobilem do lidí, poté pobodal policistu. Z budovy parlamentu se ozvala střelba, policisté muže zneškodnili. Incident se zatím vyšetřuje jako teroristický útok.
V nizozemských parlamentních volbách podle prvních předběžných odhadů zvítězila Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho se ziskem 21 procent hlasů. Díky tomu obsadí 31 křesel v parlamentu. Nacionalistická a protiislámská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse získala 13 procent a obsadí tedy 19 křesel. Celkovou volební účast odhadla agentura Ipsos na rekordních 82 procent oprávněných voličů.
Maďarským prezidentem byla v pondělí podle očekávání zvolena dosavadní hlava státu János Áder. Na další pětileté období ho podpořili poslanci vládních stran. Uspěl ale až ve druhém kole, v prvním totiž nezískal dvě třetiny všech 199 členů parlamentu. Áder je blízkým spolupracovníkem premiéra Viktora Orbána. V prvním, dopoledním hlasování obdržel 131 hlasů, tedy o pouhé dva hlasy méně, než potřeboval k okamžitému úspěchu. Jeho soupeře, kandidáta levice Lászlóa Majtényiho, podpořilo 44 opozičních poslanců. Zbylých 24 zákonodárců krajně pravicové strany Jobbik se hlasování zdrželo. Áderovi je 57 let. Spolu s Orbánem v roce 1988 založil nyní vládnoucí stranu Fidesz.
Britští poslanci zřejmě už v pondělí odhlasují zákon, který Británii umožní vystoupit z EU. Vláda premiérky Theresy Mayové po nich chce, aby odmítli pozměňovací návrhy, se kterými přišla Sněmovna lordů. Prý by jí svázaly ruce pro vyjednávání s Evropskou unií. Mayové ale hrozí, že někteří její vlastní konzervativní poslanci by se mohli vzbouřit a návrhy lordů podpořit. Pokud zákon projde, premiérka Mayová následně spustí článek 50 Lisabonské smlouvy. V tu chvíli začnou vyjednávání s EU o konkrétních podmínkách Brexitu.
Na veřejných místech v Německu přibudou kamery. Navzdory výhradám opozice to v pátek v parlamentu schválili poslanci vládní koalice. Díky tomu budou moci soukromí provozovatelé jednodušeji nainstalovat kamery do obchodních center nebo třeba na parkoviště. Zákonodárci odsouhlasili i to, aby policisté nosili kamery připevněné na svém těle. Jde o reakci na několik násilných útoků, které Německo loni zažilo. Ozývá se ale i kritika zákona, například od hamburského pověřence pro ochranu dat Johannese Caspara. Ten se obává otevření cesty pro "totální monitorování veřejného prostoru", které ale podle něj teroristy neodstraší.
Ministr pro legislativu Jan Chvojka chce navrhnout pravidla lobbingu, která by museli dodržovat všichni, kdo by v parlamentu prosazovali něčí zájmy. V současnosti totiž žádná taková pravidla neexistují a ovlivňování zákonodárců je tak špatně kontrolovatelné. Stačí získat povolení pro vstup do kuloárů parlamentu, což není složité, a člověk má politiky na dosah. Příklady z minulosti ukazují, že někteří lobbisté jsou dokonce i asistenty poslanců. Chvojka dostal od vlády za úkol do konce září připravit věcný záměr úpravy regulace lobbistické činnosti.
Evropský parlament schválil výraznou většinou obchodní dohodu s Kanadou. Ratifikaci dohody ale musí podpořit ještě národní a regionální parlamenty v jednotlivých zemích EU. A to může být velký problém.
Rumunská vláda se zatím měnit nebude. Ustála v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Informují o tom tamní média. Sociálnědemokratický kabinet momentálně čelí kritice za to, že se pokusil omezit trestní postih některých korupčních činů. Kvůli tomu se po celém Rumunsku konaly masové demonstrace – největší od pádu režimu Nicolae Ceaușesca v roce 1989. Lidé na nich požadovali rezignaci vlády. Ta ale hlasování bez větších problémů ustála, v parlamentu má totiž 60procentní většinu. Ve hře je tak nyní akorát demise ministra spravedlnosti Florina Iordacheho. Toho rumunský prezident Klaus Iohannis viní ze zapříčinění politické krize.
Britská vláda vydala takzvanou bílou knihu o plánovaných podmínkách Brexitu. Dokument obsahuje 12 základních bodů. Ty se týkají například kontroly hranic nebo obchodních vztahů s Evropskou unií. Bílá kniha potvrzuje, že britská premiérka Theresa Mayová skutečně počítá s "tvrdým Brexitem", a tedy i s odchodem země z evropského jednotného trhu. Kabinet Mayové hodlá spustit odchod z EU nejpozději koncem března.
Britský parlament ve středu v prvním čtení podpořil návrh zákona o aktivaci článku 50 Lisabonské smlouvy, který umožňuje zahájit jednání o odchodu Británie z Evropské unie. Vládní konzervativci se spojili s opozičními labouristy a pro návrh hlasovalo 498 poslanců, proti 114, uvedl zpravodajský kanál BBC.
Britská vláda v parlamentu představila návrh zákona, který má spustit celý proces odchodu Británie z Evropské unie. O normě začnou poslanci jednat příští týden 31. ledna. Zákon pak projde z Dolní sněmovny do příslušných výborů. Parlament se musí k zahájení Brexitu vyjádřit poté, co mu to v úterý nařídil nejvyšší soud. Má na projednání přitom jen pět dnů. To kritizuje opozice, podle které je to nepřijatelné, "ostuda" a "pohrdání parlamentem". O odchodu z unie rozhodli Britové v loňském referendu.
Polská opozice ukončila protesty v dolní komoře tamního parlamentu Sejmu. Ty trvaly už od loňského prosince a mířily na některé kroky vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Její šéf Jaroslaw Kaczyński pak řekl, že bude nutné "vyvodit důsledky ze zjevného porušování pravidel a zákonů" ze strany opozičních zákonodárců. Opoziční poslanci by za blokádu parlamentu mohli dostat až deset let vězení, tvrdí maršálek Sejmu Marek Kuchciński.
Tisíce demonstrantů zablokovaly v noci všechny východy z polského parlamentu. "Ústava", "svobodná média" nebo "nevyjdete do Vánoc" skandoval dav protestujících v noci u parlamentu. Připojilo se k němu i několik poslanců opoziční Občanské platformy (PO). "'Zasedání' bylo nelegální. Tečka. Tohle je ústavní krize," uvedl na sociální síti předseda Občanské platformy Grzegorz Schetyna.
Jihokorejský parlament v tajném hlasování sesadil prezidentku Pak Kun-hje, která čelí korupčnímu skandálu. O jejím dalším setrvání ve funkci hlavy státu definitivně rozhodne až ústavní soud, který na to má 180 dní. V zákonodárném sboru se podle očekávání našla dvoutřetinová většina nutná pro odvolání. Za problémy Pak Kun-hje mohla také její přítelkyně a "Rasputin v sukni" Čche Son-sil. Tato žena vybírala prezidentce Jižní Koreje oblečení, upravovala projevy a hlavně ovlivňovala domácí i zahraniční politiku země.
Poprvé od rozdělení v roce 1993 směřují česká a slovenská armáda znovu ke společné obraně vzdušného prostoru. Slovenská vláda schválila ve středu Smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. V Česku je to podle ministra obrany Martina Stropnického otázka týdnů. Pokud by některému ze dvou států hrozil teroristický útok, může mu soused přispěchat na pomoc. Slovenští stíhači by tak například mohli se souhlasem Prahy sestřelit teroristický letoun nad územím Česka.
