Kvůli útokům slzným plynem musel ve středu kosovský parlament čtyřikrát přerušit hlasování. Zákonodárci z opoziční strany v průběhu celého dne házeli mezi své kolegy lahve se slzným plynem. Nakonec desítky z nich zadržela policie. Po bouřlivém zasedání parlament schválil dohodu o hranicích s Černou Horou, která splňuje klíčovou podmínku k tomu, aby země získala bezvízový styk s Evropskou unií.
Rozhodnutí v parlamentu předchází proces, ve kterém se zvažují pro a proti, referendu předchází dost často nevyvážená kampaň, tvrdí ústavní právník Jan Kysela. Ve všelidovém hlasování jde podle něj víc o emoce než argumenty, i těsná většina v něm v důsledku převálcuje menšinu. Ústavním systémem otřásla už přímá volba prezidenta, návrh na odvolatelnost politiků vytunelovává jeden podstatný institut naší ústavy, a to je volný mandát, varuje Kysela.
Sobotní předčasné parlamentní volby na Islandu vyhrála konzervativní Strana nezávislosti dosavadního premiéra Bjarniho Benediktssona. Utrpěla ale značné ztráty, stejně jako další dvě strany vládní koalice, z nichž jedna se do parlamentu dokonce vůbec nedostala. Vyplývá to z průběžných výsledků po sečtení téměř poloviny hlasů. Kdo bude ostrovní zemi v příštích letech vládnout, je nejasné. Kabinet budou muset podle všeho opět tvořit nejméně tři strany.
V Berlíně se v úterý poprvé sešel nově zvolený parlament. Je v něm rekordních 709 poslanců ze šesti poslaneckých frakcí. Poslanci si do čela Spolkového sněmu zvolili dosavadního ministra financí Wolfganga Schäubleho. Vedle konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, Alternativy pro Německo a FDP v parlamentu zasedají také sociální demokraté, Zelení a Levice.
Podívejte se na sestřih těch nejbizarnějších a nejvtipnějších předvolebních spotů k volbám do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR 2017. Politické strany chtějí ukořistit co nejvíce hlasů a začaly se předhánět, kdo z nich zaujme více voličů. Vybrali jsme klipy celkem patnácti stran.
Jak dopadly volby: detailní výsledky v každém kraji, okrese i obci, nové složení Poslanecké sněmovny, jména poslanců i možnosti, jak složit vládu
V ugandském parlamentu probíhaly dvoudenní zuřivé hádky zákonodárců kvůli pochybení o změně ústavy. Poslanci si vyměnili údery a kopance, někteří používali stojany na mikrofon jako zbraně. Zdravotníci museli ošetřit několik zhroucených poslankyň. Nejméně 25 poslanců, kteří nesouhlasili s pozměňovacím návrhem na prodloužení mandátu vládnoucího prezidenta, bylo násilně vyhozeno.
Poslanecká sněmovna má za sebou poslední jednání. Za své čtyřleté působení zvládli poslanci na 60 schůzích celkem 648 návrhů zákonů a obdivuhodné množství dokumentů, i přesto však některé návrhy zůstaly neprojednané a některé slíbené dokonce do sněmovny ani nedorazily, jako například zákon o liniových stavbách, který má usnadnit přípravu výstavby dálnic. Ne všichni poslanci měli vzornou účast na schůzích. Nejlépe si vedl Jiří Valenta z KSČM s 99procentní účastí, nejvíce chyběli poslanci z TOP 09. Dvě rozjednané schůze, které byly přerušeny, dokonce "vyšuměly" do ztracena a poslanci už se k nim nevrátí. Jedna z nich se týkala kauzy Čapí hnízdo.
Od neděle do pátku se v Bogotě, hlavním městě Kolumbie, koná konference gerilové organizace FARC. Někdejší bojovníci odevzdali své zbraně a nyní pracují na vzniku politické strany, která je od příštího roku bude reprezentovat v kolumbijském parlamentu. Jejich vůdce zvaný Timochenko upozorňuje, že ukončením ozbrojeného boje se nijak nemění ideologie celého uskupení. FARC zůstanou nadále revoluční, ale boj v džungli vymění za souboj argumentů na půdě parlamentu.
Bývalého starostu Caracasu zadržela tajná služba v úterý v noci, kdy ho v pyžamu odvezla na neznámé místo. V pátek se opoziční lídr vrátil zpět do domácího vězení. Informovala o tom jeho manželka na sociální síti Twitter. Podle venezuelských médií bylo propuštění bývalého starosty metropole Caracasu překvapivé vzhledem k tomu, že riziko protirežimních protestů v zemi nepominulo.
Brazilský prezident Michel Temer se vyhne soudu v souvislosti se svým obviněním z korupce. Rozhodli o tom poslanci brazilského parlamentu, jejichž většina zamítla prezidentovo dočasné odvolání, po němž by případ řešil nejvyšší soud. Nepříliš přesvědčivá podpora však podle médií může ohrozit klíčové ekonomické reformy, které hodlá Temer prosadit. Temer byl jako vůbec první úřadující prezident Brazílie v červnu obžalován z přijímání úplatků, které údajně dostával od šéfa masokombinátu vyšetřovaného kvůli korupci. Letos na jaře podle obžaloby obdržel v přepočtu zhruba 3,5 milionu korun. Prezident veškerá obvinění odmítá.
Senátorka Larissa Watersová podávala v australském federálním parlamentu politický návrh, jak bojovat proti specifickému onemocnění plic. Při jeho přednesu držela v náručí 14 týdnů starou dceru Aliu Joy a krmila ji. Stala se tak první ženou, která kojila v australském parlamentu po zrušení zákazu, který to nedovoloval.
Druhé kolo francouzských parlamentních voleb skončilo, drtivě vyhrálo hnutí Republika vpřed! prezidenta Emmanuela Macrona. Podle posledních údajů ministerstva vnitra, když mělo sečteno 92 procent hlasů, už získalo Macronovo hnutí spolu se svými spojenci 294 křesel v celkem 577členném Národním shromáždění. Podle odhadů by jejich celkový zisk měl činit až 359 mandátů. Nejsilnější opoziční stranou se stanou republikáni. Socialisté už přiznali drtivou porážku. Do Národního shromáždění se dostala i šéfka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová.
V neděli se ve Francii koná druhé kolo voleb do Národního shromáždění. Hnutí nového prezidenta Emmanuela Macrona má šanci získat nejsilnější většinu za posledních 50 let. Macron vsadil ve volbách na nové tváře. Polovinu kandidátů jeho hnutí tak tvoří lidé, kteří nemají zkušenosti s politikou. "Dá se hovořit o určité macronmanii. Optimismus se ale netýká celé francouzské společnosti," říká pro Aktuálně.cz profesor Christian Lequesne.
Zahajovací schůze britského parlamentu s projevem královny Alžběty II. se uskuteční příští středu. Tedy o dva dny později, než bylo plánováno. Podle pozorovatelů jasné datum znamená, že konzervativci jsou blízko dohodě se severoirskými unionisty o podpoře menšinové vlády. Podle informací televize Sky News však ještě obě strany dohodu nepotvrdily. Na středeční schůzi parlamentu má vláda ústy královny předestřít své legislativní plány. Zatím není jasné, jestli je ohrožen termín jednání Londýna s Bruselem o vystoupení Británie z EU. Začít mají v pondělí.
V Kosovu se v neděli konaly předčasné parlamentní volby vyhlášené poté, co poslanci v květnu vyslovili nedůvěru vládě. Volby vyhrála koalice vedená středopravou Demokratickou stranou Kosova (PDK). Podle zveřejněných údajů skončí na druhém místě opoziční hnutí Sebeurčení (Vetevendosje, VV) s 27 procenty hlasů. Třetí je koalice vedená Demokratickým svazem Kosova (LDK) bývalého premiéra Isy Mustafy s podporou téměř 26 procent zúčastněných voličů. Vyjednávání o vládní koalici ale může podle expertů skončit fiaskem. PDK a LDK už před volbami daly najevo, že spolu do další vlády nepůjdou.
Přístup českého Parlamentu k rezoluci UNESCO, kritizující Izrael za vykopávky ve východním Jeruzalémě, ocenil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. V dopise Miloši Zemanovi vyjádřil "jménem izraelských občanů nejhlubší uznání za statečnou rezoluci". Podle Netanjahua postoj českých zákonodárců prohloubil vzájemné vztahy obou zemí a vyjádřil přání Zemana opětovně přivítat v Izraeli.
Centristické hnutí Republika v pohybu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by nyní v prvním kole parlamentních voleb získalo 31 procent hlasů. Na druhé příčce by skončili konzervativní Republikáni s podporou 22 procent hlasujících. Vyplývá to ze společného průzkumu ústavů Cevipof a Ipsos, který v pátek zveřejnil deník Le Monde. Krajně pravicová Národní fronta se nyní těší podpoře 18 procent voličů, zatímco krajně levicovému hnutí Nepodrobená Francie průzkum připisuje 11,5 procenta. Socialistickou stranu, která byla ještě nedávno rozhodující politickou silou ve Francii, by nyní volilo pouhých 8,5 procenta dotázaných. První kolo parlamentních voleb se uskuteční 11. června.
V Británii ve středu rozpustili Dolní sněmovnu, Británie je nyní bez volených zákonodárců. Oficiálně tak začala kampaň před předčasnými volbami, které byly vyhlášeny na 8. června. Konzervativní premiérka Theresa Mayová při té příležitosti navštíví královnu Alžbětu II., informoval zpravodajský server BBC. Mayová volby vyhlásila s poukazem na údajně nutné upevnění pozice vlády v nadcházejících jednáních o brexitu. V parlamentu prý necítila dostatečnou jednotu. Předvolební průzkumy naznačují, že náskok vládních konzervativců před opozičními labouristy se snižuje. Podle aktuálního průzkumu společnosti Panelbase činí rozdíl v podpoře obou stran 17 procentních bodů.
Britská policie zatkla nedaleko sídla parlamentu v Londýně muže. Následně vstup do budovy uzavřela, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky z místa. U sebe měl muž nože, podle policie ale nebyl nikdo zraněn. Muže zadržela v rámci pátrací akce související s hrozící přípravou teroristického útoku.
