Ani přes nelidské mučení neprozradila Helena Šidákové svého manžela, s nímž měla utéct do západního Německa. Zdeňka Šidáka StB přesto chytila, dostal doživotí, ona ve vězení strávila šest let. Odmítla se rozvést a na setkání s manželem čekala 14 let. Příběh ženy, která letos zemřela ve věku 94 let, připomíná projekt Paměť národa klipem, ve kterém Šidákovou ztvárnila Zuzana Stivínová.
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek prohlásil, že prokremelské krymské Tatary na Pražský hrad u příležitosti státního svátku 28. října nezval. Přišli tam podle něj jako doprovod Rusínů, kteří byli na oslavy vzniku samostatného Československa pozváni. Server Deník N ale ve čtvrtek uvedl, že pozvánky z Hradu byly adresovány přímo členům prokremelského spolku.
Pro část lidí není svoboda nic podstatného. Klidně by ji vyměnili za jistotu stálého příjmu. Mají pocit, že je nikdo neposlouchá, myslí si zakladatel Paměti Národa Mikuláš Kroupa. Průzkum ukázal, že každý čtvrtý Čech neví, kdy začala sametová revoluce. Člověk musí hledat formy, jak některé lidi oslovit. Často čtou Sputnik nebo Aeronet a to je žumpa, do které my sestupovat nebudeme, dodává Kroupa.
Ondřej Stavinoha, Vladimír Hučín, Stanislav Devátý - trojice mužů zcela odlišného ražení. V prvním díle unikátního videoseriálu "Tváře vzdoru 89" v projektu Paměti národa a Aktuálně.cz ke 30. výročí pádu komunismu vystupují jako mimořádně tvrdí a odhodlaní bojovníci proti totalitě. Právě tato vlastnost je spojuje a kvůli ní je také tajní od Státní bezpečnosti mlátili až do krve či bezvědomí.
Na odvážné odpůrce normalizačního režimu, jako je kněz, písničkář, bouřlivák a Rytíř české kultury v jedné osobě Svatopluk Karásek, by se nemělo zapomínat. Už proto, že celý život pomáhal lidem a žil pro ně. Zemřel v prosinci 2020. O bohatém a leckdy i velmi těžkém životě Svatopluka Karáska, který se narodil 18. října 1942, vypovídá fotogalerie.
Výstava Paměti národa nazvaná "Nejsme tu sami" vypráví příběhy Srbů, Řeků, Vietnamců, Němců a dalších příslušníků národnostních menšin u nás.
V neděli si lidé v Česku i ve světě připomenou Den válečných veteránů. A až do neděle probíhá veřejná sbírka na projekt Paměť národa, který usiluje o to, aby lidé na osudy hrdinů nezapomínali. Lidé si na klopy připínají kvítek vlčího máku, jehož koupí lze přispět na práci badatelů.
Mimořádnou odvahu a nasazení projevovali za druhé světové války někteří řadoví čeští a slovenští vojáci jako například Bohumír Krézek či Gertruda Engelová. Představuje je třetí díl seriálu Aktuálně.cz ke 100 letům výročí vzniku Československa. Řada z těchto nenápadných hrdinů byla přitom za odvahu i hrdinství po válce "odměněna" komunistickými kriminály.
Při zahájení pondělní unikátní audiovizuální výstavy Paměti národa pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné se sešli také někteří kandidáti na primátora, kteří dostali dotaz, zda by v případě vedení města podporovali v Praze vznik vůbec prvního stálého muzea totality v České republice. Zatímco všichni vystupující byli pro, kandidát pirátů měl názor jiný.
Běh pro Paměť národa se letos uskuteční 9. června v pěti českých městech.
Jak snadno se člověk mohl stát spolupracovníkem StB? Jak bývalý estébák vydíral evangelické faráře? Jak se žilo v 70. letech homosexuálům? Co způsobila mezi umělci i občany anticharta? O tom píší v knize Normalizované životy Mikuláš Kroupa a Adam Drda. Kniha, stejně jako scénáře seriálu Příběhy 20. století, čerpá z osobních výpovědí pamětníků shromážděných ve sbírce Paměť národa, již 15 let buduje neziskovka Post Bellum. Svědectví konkrétních lidí doplňuje velké množství archivních materiálů. Mezi “vypovídajícími” nechybí nynější politik František Ringo Čech, major StB, zarytý komunista, který by nejraději Prahu oplotil ostnatým drátem, či horník, jenž vyhodil do vzduchu Gottwaldovu sochu.
Estébáci, disidenti i lidé, kteří se snažili žít obyčejný život - dokumentární série České televize Příběhy 20. století užívá bohatou knihovnu Paměti národa k podrobnému popisu toho, jak žili občané Československa za normalizace. Seriál ukazuje, jak působivý je pohled pamětníka do kamery a důraz na emoce, které při výpovědi sám prožívá. Příběhy 20. století bude Česká televize vysílat od 3. září vždy jednou týdně v neděli od 18:15.
Na začátku září začne Česká televize ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum vysílat šestnáctidílný dokumentární cyklus Příběhy 20. století, který mapuje dramatické osudy a příběhy „obyčejných lidí“ v době husákovské normalizace. 3. září cyklus uvede díl pojmenovaný Moje StB. Diváci tak budou konfrontováni nejen s lidmi, jimž Státní bezpečnost ublížila, ale i s lidmi, kteří tuto moc představovali.
Zástupci projektu Paměť národa a desítky dalších osobností se opřeli do Miloše Zemana kvůli jeho prohlášení, že nevyhoví návrhu Senátu vyznamenat kardinála Miloslava Vlka u příležitosti výročí vzniku republiky 28. října na Pražském hradě. Prezident řekl, že Vlk udělal vše pro to, aby spory mezi státem a církví byly co největší. Paměť národa to považuje za lež. Navíc připomíná, že prezident vyznamenával bývalé komunisty, udavače Státní bezpečnosti nebo někdejší komunistické ministry.
Namísto obhajoby zlaté medaile putoval spolu se svými spoluhráči za mříže. Hokejový útočník Augustin Bubník a další členové československé reprezentace se v roce 1950 postavili za sportovní reportéry, kterým komunisté znemožnili odcestovat na mistrovství světa a raději se vzdali možnosti obhájit vítězství MS v hokeji ze Stockoholmu. Ve vykonstruovaném procesu pak byli odsouzeni za špionáž a velezradu. Augustin Bubník mezi roky 1966 a 1969 trénoval finskou hokejovou reprezentaci a významně přispěl k rozvoji hokeje ve Finsku. Finské muzeum ledního hokeje ho roku 2004 zařadilo mezi Lvy ledního hokeje. Augustin Bubník zemřel 18. dubna po delší nemoci, bylo mu 88 let.
Když v březnu 1953 zemřel sovětský vládce Josif Vissarionovič Stalin, celé Rusko upadlo do transu. V den pohřbu, 9. března, zaplnily moskevské ulice davy lidí, kteří se chtěli s milovaným vůdcem naposledy rozloučit. Na několika místech došlo k nezvládnutelným tlačenicím, v nichž bylo 1500 lidí ušlapáno k smrti. Výtvarník Viktor Pivovarov měl to štěstí, že se mu podařilo smrti v tlačenici uniknout. Odešel z Rudého náměstí hodinu před největším návalem.
Po zásahu na Národní třídě v Praze 17. listopadu 1989, se protesty a stávky rychle šířily do regionů. Občas tu docházelo k vyhrůžkám, někdy i sabotážím demonstrací. Jak probíhalo převzetí moci na radnicích okresních a krajských měst vyprávějí aktéři listopadových událostí z Litoměřic, Liberce, Olomouce a Ostravy.
Pro mnohé komunisty nebyla sametová revoluce návratem k demokracii. Politickou změnu vnímali jako podvod, nespravedlnost, prohru. Jen ojediněle nahlíželi svou účast na represivním režimu jako životní omyl. Jak se s novými pořádky vyrovnali? Jak prožívali listopadové události? Přinášíme svědectví pěti komunistů. Najdete mezi nimi důstojníka StB pověřeného skartací živých svazků, člena Ústředního výboru KSČ i řadové členy strany.
Mnozí lidé ani nevědí, jaké poklady mají doma v podobě magnetofonových pásek, kam si kdysi nahráli vzpomínky babičky a dědy. Mohou to být historicky cenná svědectví pozapomenutých událostí. Češi ostatně rádi mnohé věci zapomínají. "Jako národ trpíme komplexy špatného svědomí. Paměť národa s těmito komplexy soupeří. Stojí tu proti nám iracionální, ale o to silnější nostalgie po starých časech či vtloukaná a zažitá komunistická propaganda," říká Mikuláš Kroupa, šéf společnosti Post Bellum, jež zaznamenává svědectví pamětníků.
Ukradené a rozřezané výstavní plochy musela během víkendu řešit policie. Zároveň se na facebookové stránce akce objevily antisemitsky laděné výroky.
