Ve středu to bude přesně půl roku, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil invazi na Ukrajinu. Češi od té doby projevili obrovskou vlnu solidarity. Organizace, které dobročinné sbírky pořádají, vybraly přes čtyři miliardy korun. Minulý víkend při příležitosti výročí začátku sovětské okupace tisícovky lidí posílaly dary v symbolické výši 1968 korun.
Symbolicky 15. března, tedy v den výročí německé okupace Československa, se pro veřejnost otevřel první Institut Paměti národa. Nachází se v centru Pardubic v podzemí nedávno zrenovované Machoňovy pasáže. Najdeme tu muzeum nové generace plné interaktivních prvků. Příběhy Paměti národa může návštěvník zažít jako pasivní účastník.
„Síla pomoci překvapila nejen nás, ale i naše přátele na Ukrajině. Dostali objednávku na kvadrokoptéry s nočním viděním k ostraze hranic, koupí ale i zdravotnický materiál nebo neprůstřelné vesty,” říká Martin Kroupa, předseda správní rady organizace Post Bellum. Ta na Ukrajině spolupracuje na projektu známém v Česku jako Paměť národa.
Máme několik událostí 20. století, za které se stydíme, a traumata z dob komunismu. Každá rodina měla někoho v KSČ, udávali na sebe někdy i manželé, říká Mikuláš Kroupa, zakladatel spolku Paměť národa, který slaví 20 let od svého vzniku nejen výstavou na strahovském stadionu. Babiš a Zeman si neuvědomují, co způsobují ve společnosti, jak řada lidí přebírá jejich agresivní styl, dodává.
Paměť národa organizuje s podporou Prahy divadelní workshopy pro středoškoláky. Tématem prvního z nich byla sametová revoluce a současné problémy společnosti. "Je zajímavé ztvárnit si vlastní témata," přiznává účastnice akce Rebeka Nečasová. Během týdne s ostatními připravila vlastní představení a texty, do kterých se promítly například i současné problémy s bydlením nebo změnou klimatu.
Od srpna 1968 do června 1991 byly v Československu sovětské jednotky. Téměř čtvrt století jejich pobytu si vyžádalo celkem 429 životů na československé straně - včetně těch lidí, kteří byli vojáky zabiti v prvních týdnech invaze. Poslední sovětský voják opustil republiku 27. června 1991. Pobyt a odchod Sovětské armády zachytil fotograf Jindřich Štreit, Jan Jindra a Dana Kyndrová.
Dvě organizace, Kunsthalle Praha a Post Bellum, už několik let natáčejí rozhovory s umělci, kteří tvořili v totalitním Československu. Ve sbírce Paměti národa se sešlo na šest desítek příběhů. Nyní z nich vznikl dokumentární cyklus nazvaný Umění v izolaci.
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z československé strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.
V Den válečných veteránů 11. listopadu si na znamení úcty k těmto lidem připínáme květy vlčího máku. Za 2. světové války se nacistům postavilo asi 150 tisíc Čechoslováků. Sto tisíc v domácím odboji, dvanáct tisíc na západní frontě, dvaatřicet tisíc na východní, asi tisícovka na Blízkém východě. Koncem září 2020 žilo posledních 276 těchto hrdinů, převážně těch, kteří bojovali na východní frontě.
Do letecké bitvy o Velkou Británii před 83 lety, která výrazně ovlivnila výsledek druhé světové války, se zapojilo také 89 československých pilotů. Dnes již veřejnosti téměř neznámých. Devět z nich padlo v boji či zahynulo při havárii. Jejich osudy připomínáme v rozsáhlé fotogalerii.
Mikuláš Bröder přežil holokaust, tvrdé boje partyzánů ve slovenských horách a se štěstím i poválečný pogrom na Židy ve slovenských Topoľčanech. Nakonec emigroval do Izraele a po deseti letech se vrátil do Prahy. Trauma z pogromu a nenávisti k Židům v něm ale zůstávalo. Podívejte se na snímky z jeho života.
Rozhodnutí k emigraci uzrálo v hlavě Josefa Hlavatého na jaře 1988. Nejsnazší cesta na Západ vedla přes Jugoslávii, podezřívavý režim však na dovolenou pustil jen manželku a ročního syna. Josef s tříletým synem Davidem proto museli překonat hranici na vysněný Západ jinak - rogalem.
Čechoslováků, které zastihla v zahraničí okupace jejich vlasti spojeneckými armádami Varšavské smlouvy, byly před dvaapadesáti lety 21. srpna 1968 tisíce. Mnozí z nich se proto už domů nevrátili. Emigrovala tak například rodina reformního ekonoma Pražského jara Oty Šika. A třeba František kroutil se vrátil až po pádu komunistického režimu.
Otec Evy Jourové se na začátku druhé světové války zapojil do odboje. Nacisté ho odsoudili nejprve k trestu smrti, poté trest změnili na doživotí. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Tomáš Lom emigroval s rodinou do Londýna, kde se přihlásil na československé ambasádě s žádostí, že chce sloužit u letců. V roce 1942 vstoupil do armády. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Stanislav Hlava byl v Havlíčkově – tehdy Německém – Brodě povolán na stavbu tunelu, kde nacisté plánovali zřídit továrnu na syntetický benzin. K tomu nakonec nedošlo, válka skončila. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Na sklonku války, když bylo Marii Sehnoutkové osm let, došlo ve vsi Sedlci k hromadnému vraždění nevinných osob. Němci zastřelili na 30 lidí, včetně strýce paní Sehnoutkové. Rozhovor natočil pro Paměť národa novinář Adam Drda. DVTV vzpomínky pamětníků publikuje při příležitosti 75. výročí konce druhé světové války. Další informace můžete najít na webu https://1945.pametnaroda.cz/.
Do konce druhé světové války zbývalo pár dnů a nacisté stupňovali teror. Lidé z Ploštiny, Prlova, Vařákových Pasek či Javoříčka byli mučeni a upalováni. "Neřekli jste, kde jsou partyzáni, tak budete viset. Pak nahnali rodinu Ondráškovu do hospody a zaživa je upálili. Uhořelo tam třiadvacet lidí," popisuje Božena Kršáková vypálení Prlova. Od tragédií v závěru války uplynulo 75 let.
Poslední kapkou bylo, když rada nepřijala usnesení, že stojí o spolupráci s Pamětí národa. Politici tlačí na to, aby se muzeum otevřelo do konce funkčního období, říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum, který opustil správní radu projektu. Nemám potřebu být v radě, kde na sebe lidé křičí. Nahrávky jsme nabízeli jako dar, nechtěli jsme 170 tisíc měsíčně, jak tvrdí historik Blažek, dodává Kroupa.
