Americký ministr zahraničních věcí John Kerry oznámil, že se USA a Rusko dohodly na podmínkách příměří v Sýrii. Dohodu co nejdříve stvrdí prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin. Mírové rozhovory o Sýrii, kterou už několik let sužuje občanská válka, obě strany vedou prostřednictvím OSN od ledna. Dohody se neúčastní islámští radikálové.
Rusko bude nadále pomáhat syrské vládě v boji proti teroristům, zároveň se ale chce vyřešit krizi politickými a diplomatickými nástroji. Rusové a Američané vyjednávají o podmínkách příměří. Ke klidu zbraní se staví pozitivně i prezident Bašár Asad.
Spojené státy, Británie, Francie a další země odmítly návrh nové rezoluce o Sýrii, kterou představilo v pátek v Radě bezpečnosti OSN Rusko.Tři z těchto zemí mají v RB OSN právo veta, takže rezoluce nemá šanci na přijetí. Rusko požádalo Radu bezpečnosti OSN, aby vyzvala k respektování syrské svrchovanosti, k zastavení přeshraničního ostřelování a aby odmítla snahy o uspořádání zahraniční pozemní operace v Sýrii. Jde o reakci na Turecko, které pozemní ofenzivu v sousední zemi nevyloučilo. "Bylo by skvělé, kdyby Rusko místo odvádění pozornosti světa rezolucí, kterou právě předložilo, naplňovalo rezoluci, která již byla schválena," prohlásila americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová.
Bývalý generální tajemník OSN z let 1992 až 1996 Butrus Butrus-Ghálí dnes ve věku třiadevadesáti let zemřel. V sídle Organizace spojených národů v New Yorku to oznámil venezuelský velvyslanec. Butrus-Ghálí byl egyptský křesťan, působil také ve funkci egyptského ministra zahraničí. V době, kdy šéfoval OSN, řešil především spory kolem iráckého zbrojního programu a také válku v bývalé Jugoslávii. Na druhé funkční období nebyl zvolen kvůli vetu Spojených států, důvodem byly spory ohledně vojenského zásahu v Bosně a Hercegovině. Ve funkci jej nahradil Kofi Annan z Ghany.
Rusko popřelo, že by útočilo na nemocnici v syrské provincii Idlib. "Ti, co činí taková prohlášení, je nemohou podložit důkazy," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Během jediného dne podle OSN čelila útoku nejméně čtyři zdravotnická zařízení v provinciích Idlib a Aleppo a k tomu i dvě místní školy. Zemřelo nejméně padesát lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k vytvoření bezletových zón nad některými oblastmi v Sýrii.
V novodobé historii Československa a samostatného Česka došlo celkem ke čtrnácti únosům, při nichž bylo uneseno celkem 93 osob. Téměř všem se zatím podařilo vrátit do vlasti s výjimkou dvou osob, z nichž první zahynula při největším únosu Čechoslováků v Angole v roce 1983 a druhou, jež byla unesena v Libyi v roce 2015, se zatím nepodařilo nalézt nebo pro ni vyjednat propuštění.
Násilnosti a boje v Afghánistánu měly v loňském roce nejméně 3545 civilních obětí. Téměř 7,5 tisíce civilistů bylo navíc zraněno. Nejvíce osob zemřelo kvůli pozemním bojům, civilisty usmrtily výbušniny na silnici i útoky sebevražedných atentátníků.
Syrský prezident Bašár Asad slíbil, že znovu převezme vládu nad celou zemí. V rozhovoru pro agenturu AFP prohlásil, že by to udělal "bez zaváhání", ale zapojení ostatních zemí do konfliktu způsobilo, že "dobrat se k řešení potrvá dlouhou dobu". Asadovy výroky se dostaly na veřejnost jen pár hodin poté, co se světové mocnosti dohodly na tom, že chtějí do týdne zastavit boje. OSN doufá, že se díky tomu podaří dopravit humanitární pomoc do obležených měst. Syrský konflikt má na svědomí přinejmenším 250 000 mrtvých a 11 milionů vysídlených. Pět let trvající válka zapříčinila, že v Sýrii žije v nouzi 13,5 milionu lidí.
V Mnichově se sešli zástupci 17 zemí včetně USA a Ruska poté, co byly minulou středu pozastaveny mírové rozhovory v Ženevě. Podle diplomatů se teprve v příštích dnech ukáže, zda budou všechny strany dohodu respektovat a zda má naději být převedena do praxe.
Severoatlantická aliance vysílá do boje proti pašerákům do Egejského moře vlastní lodě, oznámil americký ministr obrany Ashton Carter. Cílem námořní mise bude monitorovat příliv migrantů a mařit pašování lidí. "Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," vysvětlil Carter. Běžence bude Aliance podle ministra Martina Stropnického vracet do Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedlouho před ním pohrozil EU, že by "mohl přijít okamžik, kdy země otevře migrantům brány do Evropy".
Makedonie převáží bez zbytečných prodlení tisíce migrantů z jedné strany země na druhou. Ceny za vlak kvůli zvýšené poptávce zpětinásobila. Využít tohoto „pohodlného“ přechodu mohou ale pouze lidé, kteří mají velkou pravděpodobnost na získání azylu v Německu a Rakousku, tedy Syřané, Iráčané a Afghánci. Nově také pouze ti, kteří určí jako svou cílovou zemi právě Německo nebo Rakousko. Uprchlíci si často vymýšlejí, odkud pocházejí i kam míří, aby svou cestu do centra Evropy urychlili.
V Sýrii je 46 měst v obležení, ve kterých dohromady hladoví více než milion lidí. Vyplývá to ze zprávy vydané nezávislou organizací Siege Watch. Situace se navíc - i kvůli neúspěchu mírových rozhovorů v Ženevě - stále horší. Zásoby dokonce docházejí i v Madáji, do které pomoc vyslaly mezinárodní organizace teprve před měsícem. Od té doby mělo ve městě údajně zemřít už 16 lidí. Z toho důvodu, že OSN situaci podcenila a pomoc přišla pozdě.Totéž hrozí obyvatelům Aleppa.
Téměř 60 000 dětí hrozí v Somálsku smrt hladem kvůli trvajícímu suchu, které zhoršil klimatický jev El Niňo. Uvedl to Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA). Problém s nedostatkem jídla má nyní v dvanáctimilionové zemi prý až 950 000 lidí. Stupeň podvýživy 58 300 dětí v Somálsku je podle OCHA alarmující. Nejvíce jsou postižené oblasti na severovýchodě země. Určitý druh humanitární pomoci potřebuje v Somálsku asi 40 % populace, tedy zhruba 4,7 milionu lidí. Koordinátor humanitární pomoci OSN Peter de Clercq proto požádal o rychlou finanční pomoc mezinárodního společenství. Velká část z hladovějících uprchla na severovýchod před násilím skupiny Šabáb.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada uplatňuje vůči svým nepřátelům "politiku vyhlazování". V jejím důsledku byly umučeny tisíce lidí, vyplývá z nové zprávy Rady OSN pro lidská práva. Nelidského zacházení s vězni se ale podle ní nedopouští jen vláda, nýbrž i povstalci. Zpráva se odvolává na rozhovory se stovkami očitých svědků a monitoruje období od začátku protivládních protestů v roce 2011. Dokument zmiňuje mučení zajatců, kteří umírali na následky bití, nedostatek jídla, vody nebo lékařské péče. Desetitisíce lidí jsou podle odhadů stále v zajetí.
Kvůli přísným zákonům zakazujícím potraty a těžko dostupné antikoncepci nemají ženy v Latinské Americe mnoho způsobů, jak se bránit riziku narození dítěte s vývojovou poruchou zvanou mikrocefalie. Rady vlád jednotlivých zemí ohledně plánovaného rodičovství se míjí s realitou chudých oblastí. Místo toho se čím dál více žen uchyluje k nebezpečným podomácku provedeným potratům. A to nutí země přemýšlet, zda nezměnit přísnou potratovou politiku.
Navzdory mezinárodní kritice vypustila Severní Korea raketu doletu se satelitem. Západ tento krok považuje za zastírací manévr pro test raketové technologie, s níž by mohla Severní Korea ohrozit například Spojené státy. Japonský premiér Šinzó Abe označil krok Pchjongjangu za "absolutně nepřijatelný", jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje řekla, že jde o "neodpustitelnou provokaci". Kvůli vypuštění rakety se již v neděli sejde Rada bezpečnosti OSN.
Do poloviny prosince 2015 slíbilo na různých místech světa věrnost Islámskému státu 34 radikálních skupin. Tento počet se letos bude nejspíš zvyšovat, řekl v generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Varoval, že se členské země musí připravit na zvýšený počet útoků.
Brazilské zdravotní úřady varovaly těhotné ženy, aby si kvůli epidemii viru zika "dvakrát rozmyslely", s kým se líbají. Američtí zdravotníci apelovali na muže, aby při pohlavním styku s těhotnými partnerkami používali kondom, pokud navštívili zemi, kde je virus rozšířený.
Ve městě Timbuktu na severu Mali zaútočili džihádisté na budovu OSN. Po několikahodinovém boji odrazila útok maliská armáda společně s jednotkami OSN. Nejméně čtyři z útočníků a jeden maliský voják zahynuli, další lidé byli zraněni. V současnosti slouží v Mali i čeští vojáci.
Ruské nálety v oblasti Aleppa na severu Sýrie mají za následek mohutný exodus. Desítky tisíc lidí míří k tureckým hranicím. Hovoří se až o 70 000 uprchlíků, dalších 300 000 může být ve městě izolováno poté, co vládní síly odstřihly zásobovací trasy rebelů. Nad severem Sýrie mezitím získává kontrolu prezident Bašár Asad a protivládní povstalci ztrácí po téměř čtyřech letech kontrolu nad velkou částí Aleppa.
