Prezident Izraele Reuven Rivlin a ruský prezident Vladimir Putin měli dvouhodinové jednání v Moskvě. Rivlin požádal Putina, aby se zasadil o návrat mírové mise OSN na Golanské výšiny, které jsou strategickým územím mezi Izraelem a Sýrií. Putin se vyjádřil, že politika Ruska je stále zaměřená na zajištění bezpečnosti Izraele.
Občanská válka v Jižním Súdánu trvá přes dva roky. Obě znepřátelené strany se dopouští válečných zločinů a násilností na civilním obyvatelstvu. Zdokumentovány jsou drastické způsoby zabíjení, odhady počtu obětí se však výrazně liší. OSN tento měsíc zveřejnila zprávu, podle které v zemi od prosince 2013 zemřelo na 50 tisíc lidí. Podle pracovníků humanitárních organizací ale obětí může být až 300 000.
Ruská tenistka Maria Šarapovová přišla poté, co se provalil její doping, o řadu sponzorů. Dnes s ní spolupráci nově přerušila i Organizace spojených národů, se kterou bývalá světová jednička spolupracovala od roku 2007.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení „podstatné části“ ruských vojenských sil ze Sýrie. Zásah podle něj do značné míry dosáhl svých cílů. Stahování by mělo začít v úterý, Rusko by zároveň mělo posílit svou roli v mírovém procesu. Putin to prohlásil při setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že hlava státu už telefonicky informovala syrského prezidenta Bašára Asada. Putinovo rozhodnutí přišlo uprostřed mírových rozhovorů probíhajících v Ženevě. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že tyto rozhovory jsou „okamžikem pravdy".
Západní státy evidují desetitisíce uprchlíků ze Sýrie či Afghánistánu, kteří volí raději nelegální přežívání na ulici nebo v provizorním ubytování, které si sami najdou, než aby se vrátili do své vlasti. Jen ve Švédsku úřady ztratily přehled o pohybu více než 7000 lidí. Německá spolková vláda potvrdila, že nemá dohled nad asi 130 000 lidmi, kteří nedorazili na přidělené ubytovny. Velkou část z nich tvoří osamocené děti, které se navíc snadno stávají kořistí organizovaných gangů, jsou nuceny k tvrdé dětské práci nebo sexuálně zneužívány.
Spojené státy a dalších jedenáct zemí ve čtvrtek kritizovaly Čínu za porušování lidských práv. Čínský zástupce na oplátku obvinil USA z pokrytectví a z páchání zločinů, včetně znásilňování a vraždění civilistů. "Spojené státy jsou nechvalně známé špatným zacházením s vězni ve věznici Guantánamo, nekontrolovatelným násilím s použitím zbraní a rasismem, který je hluboce zakořeněným neduhem," reagoval v Radě nezvykle ostrými slovy čínský diplomat Fu Cchung.
Další kolo mírových rozhovorů o Sýrii nezačne v Ženevě ve středu, jak se původně plánovalo, ale "v termínu do 14. března". S odvoláním na zmocněnce OSN pro Sýrii Staffana de Misturu to napsala agentura Reuters. Ačkoli se určitá jednání oficiálně ve středu přece jen uskuteční, nebude to za účasti všech vyjednávacích stran, takže není možné hovořit o hlavním kole rozhovorů. Někteří účastníci totiž podle de Misturova úřadu přijedou do Ženevy v rozmezí od 12. do 14. března.
Nová řada seriálu House of Cards, který mapuje politický vzestup Franka Underwooda až do Bílého domu, nemohla mít lepší načasování. Ve Spojených státech vrcholí prezidentské primárky, komentátoři zahraničních médií si proto všímají paralel mezi seriálovou fikcí a realitou. „V porovnání s tím, co se dnes děje v Americe, se činy Franka Underwooda nezdají až tak bizarní. Naopak, jeví se jako celkem pravděpodobné. Nepočítáme-li vraždění,“ píše deník The Guardian.
Podle Syrské organizace pro lidská práva se podařilo dobýt strategický přechod na syrsko-irácké hranici. V rámci dohodnutého příměří je možné útočit jen na radikální islamisty. Z porušování režimu se ale navzájem obviňují i zástupci syrského režimu a povstalci.
Při útoku v jihojemenském Adenu zemřelo v pátek nejméně 16 lidí. Mezi mrtvými byli klienti domu, strážce a také čtyři řádové sestry pracující jako pečovatelky. Organizace Misionářky lásky, která domov vede, jsou z útoku v šoku. K činu se zatím nikdo nepřihlásil.
Příměří, které je podmínkou pro pokračování ženevských jednání, se v Sýrii stále porušuje. Za dva dny podle Ruska teroristé útočili 41krát. Syrská organizace ochránců lidských práv uvedla, že vládní letectvo v pátek útočilo na opozicí ovládané oblasti severně od Damašku. V dubnu se mají v Sýrii konat volby. Situaci v pátek projednávali představitelé Německa, Francie, Británie a Ruska. Francouzský prezident François Hollande míní, že uspořádat volby je nerealistické, naopak ruský prezident Vladimir Putin v nich nevidí problém.
Kim Čong-un nařídil jadernou pohotovost, zbraně hromadného ničení jsou tak v KLDR připraveny k okamžitému použití. Vůdce podle světových agentur reaguje na středeční rezoluci OSN zpřísňující mezinárodní sankce kvůli nedávným jaderným testům. Washington vzápětí vyzval KLDR, aby upustila od provokací zvyšujících napětí v regionu.
Rada bezpečnosti OSN ve středu jednomyslně schválila novou rezoluci proti KLDR za její lednový jaderný test. Země tak bude čelit dalšímu zpřísnění mezinárodních sankcí. Na textu rezoluce se minulý týden dohodly Spojené státy a Čína. V rámci nových sankcí, které jsou podle agentury AP nejpřísnější za posledních 20 let, bude muset být prověřen veškerý náklad, který bude mířit do Severní Koreje, případně ji bude opouštět. Zakázán byl i veškerý prodej lehkých zbraní do Pchjongjangu. OSN navíc přidala na černou listinu obchodní zástupce KLDR v Sýrii, Íránu a Vietnamu. Po prosazení nových sankcí kvůli jadernému testu volaly Spojené státy, Japonsko a západní země.
Další kolo mírových rozhovorů o Sýrii začne v Ženevě 9. března odpoledne, řekl v úterý agentuře Reuters zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura. Syrská opozice uvedla, že ještě nebyla oficiálně o konání rozhovorů informována. Podle jednoho z jejích zástupců se ale žádné vážné debaty nemohou odehrát předtím, než budou v Sýrii propuštěni vězni a bude uvolněna blokáda měst. Jednání mezi syrskou vládou a opozicí bylo zahájeno na konci ledna v Ženevě, 3. února ho ale de Mistura přerušil, protože nebylo dosaženo potřebného pokroku. V Sýrii platí od noci z minulého pátku na sobotu příměří.
Příměří mezi armádou prezidenta Bašára Asada a syrskými povstalci stále platí, a to i přes několik případů porušování. Organizace spojených národů tak má v plánu v příštích pěti dnech rozdat humanitární pomoc asi 150 tisícům Syřanů, kteří žijí uvězněni v obklíčených oblastech. Do konce března by mohlo pomoc obdržet asi 1,7 milionu Syřanů. Příměří se nevztahuje na boj s radikálními hnutími, jako jsou teroristické organizace Islámský stát či fronta An-Nusra.
K jednomu z útoků se přihlásilo hnutí Taliban. Před budovou ministerstva obrany v Kábulu odpoledne zemřelo nejméně 12 lidí. Při prvním útoku ráno se sebevražedný atentátník odpálil ve východní provincii Kunar. Útok usmrtil nejméně 13 lidí, dalších 40 zranil. Podle provinčního guvernéra je mezi oběťmi mnoho dětí, které si hrály v blízkém parku.
Letadlo vyslané do Sýrie shodilo nad obklíčeným městem 21 kontejnerů s potravinovou pomocí. Část se po dopadu na zem rozbila, zbytek zmizel neznámo kde. Ve městě Dajr al-Zaur, do kterého se pomoc nedostala už od března roku 2014, v současné době hladoví zhruba 200 000 lidí. OSN hodlá pokusy opakovat.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky spustil kampaň s názvem "Sami jsme byli uprchlíci". Hlavní součástí kampaně je minutový televizní spot, který rekonstruuje útěk Josefa Hlavatého. Ten v osmdesátých letech přeletěl hranice do Rakouska na vlastnoručně postaveném rogalu se tříletým synem na zádech. V režii Martina Krejčího se v hlavních rolích objeví Adam Kraus a Jana Krausová. Kampaň se objeví také v rádiu a zahrnuje i tištěné inzeráty.
Vysoký počet romských dětí v takzvaných zvláštních školách či špatné zacházení s uprchlíky vytýká Česku výroční zpráva o stavu lidských práv ve světě za loňský rok, kterou dnes zveřejnila organizace Amnesty International (AI). Dokument zmiňuje i demonstrace proti migraci a to, že česká vláda odmítala přerozdělování uprchlíků. Zpráva pak chválí změny zákona k začlenění romských školáků do běžných škol či rozhodnutí soudu o uznání adopce dítěte dvojicí mužů.
Ukrajinské národní kolo mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize vyhrála dvaatřicetiletá zpěvačka Jamala. Ve Stockholmu připomene deportaci krymských Tatarů za Stalina. Útlak muslimského etnika je podle ní po ruské anexi Krymu znovu aktuální, pravidla soutěže podle všeho neporušuje.
