Přijetí Konga mezi členy Rady OSN pro lidská práva popudilo aktivisty za lidská práva, kritizují ho i Spojené státy. Poukazují na násilnosti v provincii Kasai, kde byly nalezeny desítky hromadných hrobů po násilnostech připisovaných vládním bezpečnostním složkám. Pro schválení Konga do rady hlasovalo 151 ze 193 členů Valného shromáždění.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce přístav Wonsan přetvořit na turistický resort. Vybudovat zde chce luxusní obchodní dům i obří golfové hřiště. A to i přesto, že armáda nedaleko na pobřeží pravidelně uskutečňuje vojenská cvičení a provádí testy raket. Cestovní ruch je jedno z mála odvětví, na které zatím nejsou uvalené mezinárodní sankce. A právě tento fakt chce Kim využít při rozvoji speciální zóny, kterou hodlá vybudovat kolem přístavu. Zahraniční investory láká na lukrativní pobídky a daňová zvýhodnění. Zájem o investice však zatím nikdo neprojevil.
Spojené státy vystoupí z mezivládní Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Šéfka organizace Irina Bokovová uvedla, že cítí "hlubokou lítost". Podle agentury AP krok souvisí s několika rezolucemi, které organizace v minulosti přijala a které Washington vnímá jako protiizraelské. USA už v roce 2013 přišly o hlasovací právo v této organizaci, protože opakovaně neplatily členské příspěvky. Spojeným státům vadilo, že se UNESCO rozhodlo přijmout nového člena - Palestinu.
Tažení barmských bezpečnostních sil proti Rohingům bylo naplánováno tak, aby příslušníci tohoto menšinového etnika byli nejen vyhnáni z Barmy, ale aby se tam taky už nemohli vrátit. Uvedl to ve své nové zprávě Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle úřadu barmští vojáci za tímto účelem úmyslně vypalovali domy, ničili pole a zásoby potravin a zabíjeli nebo odváděli dobytek Rohingů. Násilnosti prý začaly už před 25. srpnem, tedy dnem, na který se vedení Barmy oficiálně odvolává jako na důvod následného zásahu armády. Rohingští ozbrojenci tehdy zaútočili na barmská policejní a vojenská stanoviště. Od 25. srpna přišlo do Bangladéše už zhruba 515 tisíc rohingských uprchlíků.
Nechat agresora, ať se beztrestně namlsá, nejhorší možná politika. Sankce uvalené na Rusko jsou minimum toho, co má Západ dělat.
Prezident USA Donald Trump podle amerických médií tento týden vyhlásí, že Írán neplní podmínky jaderné dohody, uzavřené v roce 2015 jeho předchůdcem Barackem Obamou. Neznamená to sice, že Spojené státy od klíčové mírové úmluvy s Teheránem okamžitě odstoupí, ale může to být první krok v tomto směru. Trump už několikrát naznačil, že hodlá tento "nejhorší deal" zrušit. To vyvolává ostrý nesouhlas evropských států. Podle Německa je zachování dohody otázkou "vysoké priority národní bezpečnosti".
Nejméně 12 lidí v neděli zemřelo, když se u Bangladéše převrhla loď s Rohingy prchajícími z Barmy. Bilanci obětí s odvoláním na bangladéšskou pobřežní stráž upřesnila agentura AFP. Stále se ale pohřešují desítky osob. Na palubě bylo kolem 100 lidí a z toho přibližně 60 dětí, tvrdí přeživší, kterých je nejméně 11. Nalezená těla patří deseti dětem, jedné ženě a jednomu muži. Přetížené plavidlo se převrátilo v neděli večer u ústí hraniční řeky Naf u jižního cípu Bangladéše. Nejde přitom o první podobnou nehodu. OSN v pátek upozornila, že menšinoví muslimští Rohingové nadále utíkají z většinově buddhistické Barmy do sousední Bangladéše. Denně do Bangladéše přichází okolo dvou tisíc Rohingů.
Ministr zahraničí USA Rex Tillerson vyvrací zprávy, že mezi ním a prezidentem Donaldem Trumpem to neklape. Podle americké televize NBC měl ministr Trumpa dokonce nazvat "zabedněncem" a uvažuje o rezignaci. Je to jen "fake news", tvrdí prezident. Jeho a Tillersonovy názory se ale čím dál zásadněji rozcházejí jak osobně, tak v otázkách zahraniční politiky. Podle amerických médií je proto jen otázkou času, kdy přijde tzv. rexit, čili Tillersonův odchod z administrativy prezidenta Trumpa.
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Koalice více než čtyř stovek nevládních organizací cenu získala za upozorňování na nebezpečí jaderných zbraní. Její členové jsou i aktivisté z České republiky. Nobelovu cenu vnímají jako ocenění jejich práce. Zároveň varují, že jaderná hrozba se netýká jen Severní Koreje. Bomby jsou podle nich po celé Evropě.
Nobelovu cenu za mír letos získala Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN). Jedná se o koalici 468 nevládních organizací ze stovky zemí světa. Nobelův výbor ocenil organizaci za upozorňování na "katastrofické humanitární důsledky jakéhokoli použití jaderných zbraní a za své průkopnické úsilí o dosažení zákazu takových zbraní". Organizace se sídlem v Ženevě vznikla před deseti lety a spolupracuje s vládami i OSN. Nominovaná byla také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František. Reakce na vítězství ICAN jsou vlažné, Německo, USA i NATO spíše "skřípěly zuby".
Poslední bašta teroristické organizace Islámský stát na severu Iráku padla. Armáda dobyla z rukou radikálů město Havídža. Islamistům tak v Iráku zbývá už jen pás území u hranic se Sýrií. Islámský stát převzal kontrolu nad regionem v roce 2014. Z Havídži za poslední dva týdny uprchly tisíce civilistů.
Irácké jednotky zahájily útok na město Havídža na severu Iráku. To je od roku 2014 v rukou radikálů z Islámského státu. Z Havídži za poslední dva týdny uprchly tisíce civilistů, mnohým však podle armády islamisté brání v odchodu, zatímco další se bojí výbušnin, které mohou číhat v okolí města. Od počátku irácké ofenzivy z Havídžy uteklo už téměř dvacet tisíc lidí.
Škola ve vesnici Batabu na pomezí provincií Idlib a Aleppo, kterou podporuje česká organizace Člověk v tísni, byla při bojích částečně zničena. Budova se stala cílem leteckého útoku. Ty podnikají v oblasti obvykle ruské a syrské vzdušné síly. Školu navštěvovalo více než 330 dětí.
Pokud Irka podstoupí ve své zemi nelegální potrat, hrozí jí až 14 let vězení. Země má jeden z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropě. Nyní se irská vláda rozhodla vyslyšet volání většiny, která chce podle průzkumů zákon uvolnit. Příští rok na konci jara čeká Iry referendum, ve kterém se mají vyslovit, zda chtějí změnu. Dosud platí, že těhotná žena může v Irsku podstoupit interrupci pouze tehdy, když je přímo ohrožena na životě. Tisíce dívek a žen proto každý rok odjíždějí na zahraniční kliniky.
Organizace spojených národů ve čtvrtek oznámila, že počet rohingských uprchlíků překročil symbolickou hranici půl milionu. K 27. září jich OSN a další humanitární organizace zaznamenaly 501 800. Násilnosti v Arakanském státě na západě Barmy propukly 25. srpna, kdy rohingští povstalci zaútočili na stanoviště policie. Odvetné tažení barmské armády vyvolalo mohutný exodus této muslimské menšiny. Barmská armáda a milice buddhistů podle OSN provádějí na území Arakanského státu etnickou čistku. Barma stanovisko mezinárodního společenství, které straní Rohingům, odsuzuje a poukazuje na to, že kvůli nepokojům muselo z domova odejít i na 30 000 hinduistů a buddhistů.
Výhrůžky mezi Spojenými státy a KLDR se čím dál více stupňují. Naposledy severokorejský ministr zahraničí prohlásil, že Američané jeho zemi vyhlásili válku. Čína, Rusko i západní země se ihned ozvaly, aby situaci uklidnily. Peking uvedl, že je to jen přilévání oleje do ohně. A podle agentury Reuters Rusové potichu hledají politické řešení celé krize.
Úřad vysokého komisaře pro lidská práva v nové zprávě kritizuje stav dodržování lidských práv na Krymu. Během tříleté ruské okupace se situace v této oblasti výrazně zhoršila, uvádějí autoři zprávy. Krymská regionální vláda dokument odmítla s tím, že obsahuje výrazně protiruskou rétoriku.
Čína od října omezí vývoz některých ropných produktů do KLDR a s okamžitou platností zakazuje export zkapalněného zemního plynu do sousední země. Peking zároveň na základě sankcí přijatých minulý týden Radou bezpečnosti OSN v souvislosti se severokorejskými jadernými a raketovými testy vyhlásil okamžitý zákaz dovozu textilu z KLDR. Čína je zdaleka nejdůležitějším obchodním partnerem severokorejské komunistické diktatury a její účast na mezinárodních sankcích je zcela klíčová. Okamžitý zákaz vývozu textilu, který je druhou největší severokorejskou vývozní položkou, by měl podle odhadů připravit KLDR o roční příjmy ve výši 700 milionů dolarů (15,2 miliardy korun).
Na kterou zemi americký prezident Donald Trump myslel při svém projevu před lídry afrických států? Namibii, Zambii, Gambii nebo snad pohádkovou Narnii? Uživatelé Twitteru se dohadují a předhání se ve vtipných postřezích. Jeden dokonce vyhlásil sbírku na jednosměrnou letenku pro amerického prezidenta do této neexistující země údajně na africkém kontinentu.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un reagoval na slova Donalda Trumpa o zničení KLDR. KLDR pohrozila nejtvrdšími protiopatřeními v historii vůči USA. V rámci boje za "důstojnost a čest" svého národa hodlá prý Kim zajistit, aby "muž disponující výsadou nejvyššího velení USA za svou řeč draze zaplatil".
