Generál Radko Mladić byl v Haagu odsouzen na doživotí. Pro příbuzné obětí válečného konfliktu, zejména pro ty, jejichž muže a syny Srbové zavraždili u Srebrenice, je to však chabou útěchou. V okolí Srebrenice pozabíjely Mladičovy jednotky v červenci 1995 během několika málo dnů přes osm tisíc bosenských mužů a chlapců.
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.
Barmská armáda odmítá jakoukoli zodpovědnost za násilí, které od konce srpna probíhá v tamním Arakanském státě. V něm žije převážně muslimské obyvatelstvo Rohingů. Ti před vládními masakry, které jsou podle lidskoprávních organizací cílené a plošné, prchají po statisících do sousedního Bangladéše. Jejich svědectví opakovaně popisují znásilňování, masové vraždy a plošné vypalování vesnic rukama barmských vojáků. Ve středu Barmu navštíví americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
Jihoasijská Kambodža patří mezi státy nejvíce ohrožené klimatickými změnami. Extrémní výkyvy počasí jsou tady stále častější a nevyzpytatelnější a záplavy poté ohrožují rozsáhlé oblasti. Systém včasného varování, který v odlehlých oblastech země rozbíhají i Češi, pomáhá zachraňovat tisíce lidí.
Malé vojenské drony schopné rozpoznat lidské obličeje, vystopovat oběť a bez lidského dohledu ji zlikvidovat. To jsou zbraně, před kterými brzy nikdo nebude v bezpečí, varují vědci ve své poslední výzvě Organizaci spojených národů (OSN) a její členské státy. Cílem vědců je zastavit vývoj autonomních zbraní, které mohou být pro lidstvo nebezpečné.
Prezident uvedl, že mezi nepřizpůsobivými občany je nejspíš 90 procent Romů.
Obyvatelé totalitní Severní Koreje prožili v nedávné minulosti několik hladomorů a většinu života se musejí obejít bez masa nebo jiných výživných potravin. Proto vyvíjejí kuriózní jídelní "náhražky". Mezi ně patří například indžogogi, směs sóji, rýže a chilli omáčky. Propast mezi většinou chudého obyvatelstva Severní Koreje a bohatou společenskou smetánkou je přitom obrovská. Zatímco běžní lidé trpí nedostatkem potravin, elita si v hlavním městě Pchjongjangu pochutnává na pizze nebo zmrzlině.
Jemen je na pokraji katastrofální humanitární krize. Podle OSN zemi hrozí největší hladomor za několik desítek let. Důvodem je podle organizace blokáda ze strany Saúdské Arábie, kvůli které do země neproudí humanitární pomoc.
Experti OSN varují, že kvůli klimatickým změnám bude muset z domova odejít na 20 milionů lidí ročně. V příštích třech desítkách let tak má počet klimatických uprchlíků vzrůst desetinásobně.
V pondělí začala v německém Bonnu světová konference o klimatu. Měla by přinést pokrok v naplňování Pařížské dohody o klimatu z roku 2015. Na akci už zaznělo, že letošní rok bude jeden ze tří nejteplejších let v historii měření.
Svět se blíží ke katastrofálnímu scénáři. Vlivem oteplování klimatu stoupne hladina oceánu a voda ohrozí stovky milionů lidí žijících ve městech na pobřeží, varuje OSN. Podle expertů se nedaří plnit opatření, která mají udržet oteplování na dvou stupních Celsia.
Do Jižní Koreje dorazil olympijský oheň, za 100 dní ve městě Pchjongčchang začnou zimní olympijské hry. Dějiště sportovního svátku leží jen 80 kilometrů od území KLDR, kterou od Jižní Koreje odděluje nejstřeženější hranice světa.
Loni se americká zástupkyně z rozhodnutí vlády Baracka Obamy podobného hlasování zdržela. Přimět Kongres, aby zrušil letité hospodářské embargo, se ale Obamovi nepodařilo.
Koncentrace skleníkového plynu v atmosféře loni rostla o 50 procent rychleji, než byl průměr v předchozí dekádě. Na vině je lidská aktivita a také klimatický jev El Niňo. Píše to výroční zpráva Světové meteorologické organizace (WMO), která je agenturou OSN.
Nedokážu pochopit, jak je možné, že soused zabíjí souseda, říká bývalý vyšetřovatel Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii Vladimír Dzuro. Během válek na Balkáně zažil odkrývání masových hrobů a podílel se mimo jiné na zatčení Srba Slavka Dokmanoviče. To byla tehdy unikátní operace, od Norimberského procesu nikdo nezatkl člověka obviněného z válečných zločinů, vypráví Dzuro.
Před více než 56 lety havarovalo za záhadných okolností letadlo, které převáželo do Konga tehdejšího generálního tajemníka OSN Daga Hammarskjölda. Vyšetřování skončilo závěrem, že šlo o chybu pilota. Ani po desítkách let ale neskončily spekulace o tom, co za smrtí švédského diplomata doopravdy stálo. Ve skutečnosti mohlo jít o úmyslný útok. K této variantě se přiklání i čerstvá zpráva významného soudce Mohameda Othmana, kterého pověřila vyšetřováním sama OSN.
Kurdistán je připraven jednat s Bagdádem o zmírnění krize a zastavení vojenských operací. Kurdská vláda oznámila, že je povinna jednat odpovědně, aby zabránila dalšímu násilí a střetům. OSN v úterý obnovila svůj návrh na zprostředkování rozhovorů mezi Bagdádem a Kurdy. Zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Irák Jan Kubiš vydal prohlášení, v němž napsal, že "přes napětí vytvořené v nedávné době věří, že Irák tuto krizi překoná".
Rusko se v úterý postavilo proti rezoluci OSN o prodloužení mandátu vyšetřovatelů chemických útoků v Sýrii. Veto Moskvy označily Spojené státy za velké zklamání. Z předběžné expertní zprávy zveřejněné v létě vyplývá, že v dubnu byl použit nervový plyn sarin. Rusko letní zprávu označilo za zmanipulovanou, Damašek za nevěrohodnou. Pro prodloužení mandátu vyšetřovatelů je třeba, aby pro něj hlasovalo aspoň devět z 15 členů RB OSN a aby ani jeden z pěti stálých členů nepoužil právo veta.
Barmská armáda je podle USA zodpovědná za represe vůči menšinovým Rohingům. Washington proto nyní zvažuje uvalení sankcí vůči armádním špičkám. USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Podle aktuální bilance OSN uprchlo do Bangladéše už 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.
Severokorejský režim čelí čím dál přísnějším sankcím, a tak se zoufale snaží opatřit si peníze jinak. Používá mimo jiné i hackery, kteří útočí na počítačové systémy bank a firem. Podle některých odborníků KLDR získá díky kyberzločinům zhruba miliardu dolarů ročně. Země přitom využívá skutečnosti, že na stopu internetových lupičů je velmi obtížné přijít.
