odboj

Obrazem: Českoslovenští letci RAF i pod palbou mířili přesně, loď Alsterufer potopili

"Mít v pumovnici jen dvě bomby a oběma za doslova strašných povětrnostních podmínek, hustého deště a v úporné palbě z Alsteruferu tuto manévrující loď trefit, to byl skutečně mimořádný výkon hodný opravdového mistra," hodnotí historik Jiří Rajlich potopení nacistické lodi Alsterufer československými letci. Připomeňte si ojedinělou akci, od níž uplyne 27. prosince už 75 let, sérií snímků člena posádky, bočního střelce Josefa Koska.

Jaromír 99: Bratři Mašínové bojovali proti zlu. Komunisti pošlapali jméno jejich otce

Jaromír Švejdík je pacifista, který by nevzal zbraň do ruky. Přesto teď vydal noirový komiks Zatím dobrý, v němž díky jeho kresbám znovu ožil příběh bratří Mašínů, kteří se v 50. letech z komunistického Československa prostříleli až do Západního Berlína.

Čech založil skautské oddíly v Etiopii i Číně. Před Mao Ce-tungem utekl do USA

Příběh Emila Jana Štembery je jak kombinace děl od Jaroslava Foglara a Karla Maye. Snad jen oni by dokázali náležitě vylíčit bohatý život tohoto světoběžníka. Ve většině zemí provozoval skauting a zakládal nové oddíly. Z bankovního úředníka se stal skautským vyslancem, ale také lovcem zvěře v Africe či odbojářem v Číně. Mezi jeho nedramatičtější momenty patří útěk ze Šanghaje před komunistickým diktátorem Mao Ce-tungem. Článek je pátým dílem seriálu Čeští skauti v USA (1918-2018).

Komunistům utekl Vlakem svobody. V Aši projeli železnou oponou a stali se legendami

Pozoruhodný příběh Vlaku svobody, jemuž se na trati z Chebu do Aše podařilo v září 1951 projet železnou oponou do Německa, je celkem známý. Méně známý je osud jednoho z pasažérů, skauta a odbojáře Karla Rumla. Jeho protikomunistickou skupinu zatýkali a on se pouhý den před odjezdem dnes legendárního vlaku dozvěděl, že by jím mohl uniknout. Je tomu 70 let.

Světlana galerie

světlana

Prostříhal se na svobodu z komunistického lágru. Jednorožce chytili ještě dvakrát

Skaut a politický vězeň Luboš Jednorožec měl krušný a dobrodružný život. Dostal deset let v jáchymovském lágru, protože neudal svou známou, která chtěla emigrovat. Podařilo se mu uprchnout a snažil se dostat na Západ za hranice. Chytili ho ještě dvakrát, celkem si měl odsedět 26 let. Článek je druhým dílem seriálu Aktuálně.cz, Skautského institutu a U.S. Embassy o českých skautech v USA.

Otce jí zavraždili nacisté, matku utrápili komunisté. Odpustit nemůžu, říká Mašínová

Doufala jsem, že dojde ke spravedlnosti, ale k té nedošlo, zločinný komunistický řád nebyl postaven mimo zákon, říká Zdena Mašínová. Jejího otce, člena legendární odbojové skupiny Tři králové, zavraždili nacisté, matku stál život pobyt v komunistickém vězení, bratři Ctirad a Josef se probili na Západ. Nebyl tu ani náznak norimberského procesu, pro morální stav národa to bylo velmi důležité, má to následky do dneška, míní Mašínová. Dnes žije v Olomouci, v domě naproti věznici, ve které ji komunisté v 50. letech drželi.

Foto / Výročí 100. let Československa – 3. díl Zahraniční odboj

Obrazem: Ve vzdušných bojích nad Anglií, u Dunkerque, Tobruku i v SSSR

I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.

Foto / Výročí 100. let Československa – 7. díl Samizdat a disidenti - 80. léta

Obrazem: Doba samizdatu a disidentů 80. let. Poláci nás učili bojovat, vzpomínají

Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."

Skaut Lubor Šušlík - Řád Stříbrného vlka 2

Šli po něm nacisti i komunisti. V 85 letech dělal průvodce po světě, nyní dostal skautský řád

Lubor Šušlík nedávno oslavil devadesáté narozeniny a zároveň osmdesát let svého skautování. Dodnes je aktivním skautem, přednáší na lesních školách a působí v čestném Svojsíkově oddíle. V červnu 2018 obdržel nejvyšší skautské vyznamenání určené členům Junáka – českého skauta, Řád Stříbrného vlka.

Co by nám vzkázal legionář Pavel Knihař, který šel bojovat proti komunistům v Indočíně

Češi jsou nepočetným národem, jejich místo uprostřed Evropy se ke klidnému a svébytnému rozvoji příliš nehodí a je příliš malé na to, aby se dalo bránit. Není tedy jejich osudem, aby bojovali za svou vlast někde úplně jinde?

Anna a Rudolf Formanovi - svatba rodičů Miloše Formana

Miloš Forman vyrůstal jako sirotek. Rodiče mu před jeho očima odvleklo gestapo, zůstal sám

Čeští skauti v projektu Hrdinové války pátrali po osudech rodičů světoznámého režiséra Miloše Formana. Tatínek Rudolf byl účastník protinacistického odboje a významný čáslavský skautský vedoucí. Když bylo Milošovi osm let, viděl tatínka naposledy, maminku naposledy spatřil o dva roky později. Oba rodiče zemřeli v koncentračním táboře na tyfus. Otcovi spoluvězni vzpomínají na Rudolfa Formana jako na hrdinu: "Patřil k nejstatečnějším lidem našeho národa. Byl čistý svým životem, miloval národ, posiloval slabé a pomáhal, kde mohl."

Mašín: Zabíjení lidí? Udělal bych vše stejně, nikdy jsem nepochyboval, byli jsme v občanské válce

Mašín: Zabíjení lidí? Udělal bych vše stejně, nikdy jsem nepochyboval, byli jsme v občanské válce

Komunismus byl horší než to, co provedli v bývalém Československu nacisti, říká Josef Mašín, člen někdejší odbojové skupiny. Smrt tří lidí, které na začátku 50. let v tuzemsku tato skupina zabila, odmítá nazývat vraždou. Byla to občanská válka, kterou vyhlásili komunisté, my jsme odpověděli stejnými prostředky, vysvětluje Mašín. Hodně mladých lidí si podle něj nedovede představit, co komunismus byl. Vadí mu, že řada bývalých členů strany je stále ve vysokých funkcích. Také proto se zatím nechystá k návratu do vlasti, kde už bezmála 65 let nebyl. Mám špatný pocit z toho, jak se duch národa po roce 1989 vyvinul, dodává.

Těla spálit a popel hodit na kompost. Hrdinové popravení nacisty měli zmizet beze stopy

Až po 72 letech bylo nyní slavnostně odhaleno kompletně zrekonstruované Čestné pohřebiště hrdinů II. odboje u krematoria Strašnice, kde je uložen popel 2154 mužů, žen a dětí zavražděných nacisty. Mezi nimi i spisovatele Vladislava Vančury anebo generálů Josefa Bílého, Josefa Balabána či Josefa Mašína.

Fotoblog: Spálit a popel odvézt na skládku. Více než dva tisíce lidí mělo zmizet beze stopy.

František Suchý pomohl uchovat jména hrdinů v naší paměti.V devadesáti letech se přišel podívat na nově opravené pohřebiště v pražských Strašnicích.

Místo, kde umírali za války hrdinové, má nový památník. Ruzyňská jízdárna se otevře veřejnosti

V pražských ruzyňských kasárnách, kde za druhé světové války zemřela řada československých odbojářů, se otevírá nový památník. Právě zde začali nacisté 17. listopadu 1939 vraždit členy odboje, konkrétně devět studentských vůdců. Později zde zemřeli další významní členové hnutí odporu včetně bývalých armádních generálů a důstojníků.

"Prala se i s gestapáky." Statečnou odbojářku komunisté vymazali, teď příběh Inky Bernáškové ožívá

Historik Petr Koura ji označuje za nejvýznamnější českou protinacistickou odbojářku, přesto zůstává Irena Bernášková pozapomenutou osobností. Jejímu příběhu se však v poslední době začíná dostávat publicity. Kromě poukazu na roli žen v odboji či na poválečnou tvorbu mýtů o protinacistické rezistenci do mozaiky nyní přibyly indicie, kdo Bernáškovou nakonec udal.

Slováci ocenili spisovatele Čvančaru. Za příběhy o parašutistech i dalších hrdinech válečného odboje

Asociace spisovatelů Slovenska letos udělila prestižní cenu Vojtěcha Zamarovského českému badateli a publicistovi Jaroslavu Čvančarovi. Dostal ji "za trvalý přínos pro literaturu faktu". Čvančara je na Slovensku oceňován jako jeden z předních odborníků na období protektorátu a protinacistického odboje. "Ceníme si jeho objektivních a vyvážených prací s množstvím unikátních snímků a objevných komentářů. Zejména pak trilogie 'Někomu život, někomu smrt' anebo 'Anthropoid'," prohlásil člen poroty a zakladatel Zamarovského ceny profesor Jozef Leikert.

Výsadek Gabčíka a Kubiše - geolokační hra

V kůži Gabčíka s Kubišem. Hra změní mobil ve zbraň a provede výsadkem operace Anthropoid

Vývojáři geolokační hry Anthropoid v Nehvizdech přišli na to, jak přiblížit slavnou akci protinacistického odboje mladé generaci. Na vlastní kůži mohou zažít přímo v Nehvizdech za pomoci chytrého mobilu se speciální aplikací výsadek Gabčíka a Kubiše. "Vzhledem k tomu, že parašutisté seskočili v noci, doporučujeme pro autentičnost zážitku hru rovněž absolvovat po setmění," říkají autoři hry. Hráči uvidí padat parašutisty z oblohy či projdou obdobným výcvikem jako oba hrdinové ve Velké Británii. Nevyhnou se tak běhu či zaměřování nepřítele hledím svého telefonu, který se na chvíli stane jejich zbraní.

Miloš Kocman o bombardování Drážďan: Malé bomby rozbily střechy, a pak přiletěly zápalné pumy

Padaly kusy hořících střech, vzpomíná muž, který při bombardování Drážďan unikl trestu smrti

Miloš Kocman byl za války příslušníkem ilegální trockistické skupiny. Poté, co ho zatklo gestapo, skončil v drážďanské věznici. Před trestem smrti za vlastizradu jej zachránilo spojenecké bombardování města, během nějž se mu z věznice podařilo uprchnout. Po válce pracoval pro StB, v níž ale v padesátých letech ztratil důvěru. V srpnu 1968 jako diplomat vydával v Číně bulletin odsuzující ruskou invazi v Československu. Miloš Kocman vzpomíná v rozhovoru, který vznikl v rámci projektu Paměť národa. Od bombardování Drážďan právě uplynulo 72 let.