Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, což znamená nárůst o 0,5 procenta a 160 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. V posledních letech mzdy rostly. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.
Vláda navrhuje od ledna 2021 zrušit superhrubou mzdu. Pokud záměr projde parlamentem, polepší si zaměstnanci o stovky až tisíce korun měsíčně díky nižšímu zdanění. Odbory ovšem nyní přišly s varováním. Podle jejich prohlášení může daňová změna vést ke zmrazení mezd ve firmách i k nižším důchodům.
Návrh na jednorázový příspěvek důchodcům 5000 korun a snížení daně z příjmu fyzických osob ukazují na negativní dopady rozvolnění rozpočtové politiky, uvedla Národní rozpočtová rada ve čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí. Vývoj státního rozpočtu a ekonomiky v posledních měsících podle rady potvrdil, že zvýšení schodku na 500 miliard bylo předčasné, neopodstatněné a nadměrné.
Zdaňování takzvané superhrubé mzdy v tuzemsku po 13 letech skončilo. Od ledna 2021 se zdaňuje pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou lehce nad 140 000 Kč měsíčně sazbou 23 procent. Spočítejte si na naší kalkulačce, o kolik korun jste si přilepšili.
Zatímco u voleb budeme vládě tleskat, jak nám sune peníze do jedné kapsy, ani si nevšimneme, že nám je z druhé zase tahá pryč.
Vládní strany ČSSD a ANO se domluvily na zrušení superhrubé mzdy a zavedení patnáctiprocentní daně z příjmu. Zároveň zůstane sazba 23 procent pro lidi s příjmem nad zhruba 139 000 korun měsíčně. Na tiskové konferenci to v pátek uvedl premiér Andrej Babiš. Lídři opozičních stran se shodli také na tom, že senioři dostanou jednorázový příspěvek k důchodu 5000 korun.
Pandemie koronaviru dopadla také na mzdovou nerovnost mezi Češkami a Čechy. Zatímco ještě nedávno vývoj nahrával tomu, že za 30 let dosáhneme poloviční míry nerovnosti oproti současným statistikám, stačilo jen pár měsíců, aby virus dlouhodobý problém u zaměstnavatelů odsunul na vedlejší kolej. Takzvaný "gender pay gap" se navíc podle odborníků ještě prohloubí.
Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce.
Firmy v Česku se původně měly na konci tohoto měsíce rozloučit se státní podporou určenou na udržení pracovních míst. Vláda ale program Antivirus v pondělí na návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) prodloužila do konce října. Podle ekonomky Heleny Horské Antivirus drží při životě zhruba 130 tisíc pracovních míst.
Ministerstvo vnitra navrhuje, aby se v příštím roce nezměnily odměny pro představitele obcí a krajů. Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici, a na některé z dalších schůzí by se jím měla zabývat vláda. Ministerstvo argumentuje tím, že rozpočty samospráv poznamená letošní pandemie covidu-19, takže by je neměly zatížit další povinné výdaje.
Po dosavadním jednání o výši daně z příjmu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy počítá ANO a ČSSD s dvojí sazbou. Zaměstnanci s nižšími příjmy by měli mít příjem zdaněn 15 procenty, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po úterním jednání s předsedou koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. O výši daně budou lídři ANO a ČSSD ještě jednat.
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) je podle Nejvyššího správního soudu (NSS) povinna poskytnout na základě informačního zákona údaje o platech a odměnách vedoucích pracovníků. Požádala o ně provozovatelka webu Platy úředníků Kristýna Bašná. SSHR původně žádosti nevyhověla, rozhodnutí ale zrušil Městský soud v Praze. Jeho stanovisko zamítnutím kasační stížnosti potvrdila i nejvyšší instance.
Prodavačka v Praze 30 tisíc korun, prodavačka v Brně 25 tisíc. Skladník v Ostravě 26 tisíc, v Hradci Králové 28 tisíc korun. Rozdílné mzdy v regionech u stejných profesí, které pravidelně vycházejí v mzdových průzkumech, jsou běžnou praxí. Ale nesmí se objevit u jednoho zaměstnavatele, upozornil nedávno Nejvyšší soud a pořádně tak překvapil velké firmy a řetězce.
Kdyby to Andrej Babiš myslel vážně, tak už prosadil návrh ODS. Teď vystřelil daň 15 %, odletěl na Krétu a třetí den už ministryně Schillerová říkala, že to tak nebude, upozorňuje poslanec Jan Skopeček z ODS. Podpořil by zrušení superhrubé mzdy a zachování daně 15 %. Tahle sazba by měla zůstat, progresivní zdanění odmítáme, je to trestání pracovitých a úspěšných lidí, dodává.
Zavedení bankovní daně je pro ministry hnutí ANO stále nepřijatelné. Uvedl to vicepremiér a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček a vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (oba za ANO). O vytvoření daně hovořil v úterý předseda ČSSD Jan Hamáček v souvislosti s návrhem na zrušení superhrubé mzdy. Návrh ale ČSSD už v minulosti neprosadila kvůli nesouhlasu svých koaličních partnerů.
Koaliční ČSSD chce zrušit superhrubou mzdu, ale současně se musí vyřešit příjmová strana rozpočtu, řekl vicepremiér a předseda sociální demokracie Jan Hamáček. Řešením podle něj může být daň pro banky, kterou ČSSD v minulosti v koalici hnutí ANO neúspěšně navrhovala. Babišův plán na zavedení 15procentní daně z příjmu označil Hamáček za nerealistický.
Novela insolvenčního zákona platí zhruba rok a nabízí "přátelštější" formu oddlužení lidem, kteří se potýkají s exekucemi. V současnosti je takových dlužníků v Česku přes 800 tisíc. Zájem vypořádat se s dluhy se sice zvýšil, ale ne zas tolik. Zůstat s exekucemi na krku je totiž často finančně výhodnější.
O zrušení superhrubé mzdy mluví vláda už dlouho, má ho v programovém prohlášení. Nyní k tomu premiér Andrej Babiš přidává i možnost snížení, nebo dokonce zrušení odvodů zaměstnanců na sociální pojištění. Podle ekonomů si ale lidé na čisté mzdě výrazně nepolepší. A pro firmy to bude zase znamenat nákladnou změnu mzdových systémů.
