Zpráva americké vlády o lidských právech vyvolávala v Česku vždy smíšené pocity. O to více dnes. Budou-li se konflikty a problémy dál hromadit, může se Česko už v příští americké zprávě objevit coby země lidskoprávně zatraceně riziková.
Dodržování lidských práv ve světě se v loňském roce zhoršilo, uvádí každoroční zpráva amerického ministerstva zahraničí monitorující ochranu lidských práv ve světě. USA v ní kritizují například Rusko nebo Čínu za represivní postup vůči vlastním občanům, Česku zase vytýkají diskriminaci romské menšiny a nově rovněž zesílení protimuslimských nálad.
Podle rady vlády pro lidská práva Česká republika ve stávající uprchlické krizi nezajišťuje odpovídající sociální ochranu dětí-cizinců a jejich rodin. Navrhla proto změnu přístupu, která ale na jednání vlády uspěla jen z poloviny.
Policejní prezident Tomáš Tuhý ve čtvrtek poskytl ministrovi vnitra předběžnou zprávu s výsledky šetření, které se týkalo postupu policie na FAMU, kde byla při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze kvůli vyvěšení tibetské vlajky. Výsledky zatím nechce policie zveřejňovat, chce s nimi nejprve seznámit děkana filmové školy Pavla Jecha, který je nyní na zahraniční cestě, sdělila mluvčí policejního prezidia Jana Macalíková. FAMU se během návštěvy čínského prezidenta ve dnech 28. až 30. března připojila k iniciativě veřejného vyvěšení tibetské vlajky coby symbolu vyjadřujícího podporu všem osobám a skupinám, jejichž lidská práva jsou porušována čínským režimem.
Lidskoprávní organizace obzvláště vypíchla praktiky některých menších subdodavatelů, kteří se podílejí na výstavbě komplexu pro fotbalový šampionát v Kataru v roce 2022. Přistěhovalečtí dělníci jsou podle ní nuceni přežívat ve špinavých ubikacích a musí dlouho čekat na mzdu. Někteří zaměstnavatelé jim také konfiskují pasy a zakazují jim opouštět zemi. Ochránci lidských práv zároveň obvinili Mezinárodní federaci fotbalových asociací (FIFA), že problémy přehlíží. Katarská vláda informovala, že blahobyt dělníků z řad migrantů je pro ni prioritní a že obvinění AI prošetří. Na reformě pracovního práva se podle ní pracuje.
Když se v čele demonstrantů u Hradu objevil Miroslav Kalousek mávající tibetskou vlajkou, vyvolalo to u řady pozorovatelů české politiky upřímné veselí. Na Kalouska se těžko zlobit. Jako každý politik hraje to, co považuje za nejvýhodnější. A je koneckonců dobře, že se v české politice ještě najde někdo, kdo se důrazu na lidská práva zastane. Celá historka je především připomínkou, že část společnosti, která se hlásí k odkazu Václava Havla nemá po odchodu Karla Schwarzenberga do ústraní autentického lídra. Což opravdu nic veselého není.
Fotograf a kameraman Ondřej Mazura v pondělí fotografoval vítání čínského prezidenta i protesty proti němu. Mazura měl na zádech připevněnou tibetskou vlajku, kvůli které se dostal do potyčky s Číňany. Ti mu ji strhli a napadli ho kovovými tyčemi, na kterých byly přidělané čínské vlajky. "Dostal jsem několikrát tyčí po kebuli a mám na ní nějaké boule a modřiny a nateklé obočí. Nic vážného," řekl Aktuálně.cz. Rvačku rychle zastavili policisté, kteří fotografa Deníku Referendum zadrželi a odvezli k výslechu.
Novela zákona o zbraních, která prošla poslaneckým výborem pro bezpečnost, umožní policii zabavit legálně držené zbraně přímo z domu majitele v případě, že by se jevil nebezpečným a hrozilo, že může spáchat trestný čin. Také rozšíří sdílení informací mezi lékaři, službou pro zbraně a policií. Odpůrci novely tvrdí, že jde o výrazný zásah do osobní svobody, a bojí se, aby nedocházelo ke zneužívání této pravomoci. Naopak v případě napadení země by si lidé mohli zbraně ponechat, což stávající zákon nedovoloval.
Lidé by měli mít právo kritizovat vládu a organizovat poklidné protivládní protesty. V úterý to prohlásil americký prezident Barack Obama v projevu ke Kubáncům, k nimž promluvil během své historické návštěvy Havany. Zároveň vyzval americký Kongres ke zrušení obchodní blokády karibské země, která je podle něj "přežitým břemenem pro Kubánce".
Ve Sněmovně se týden před příjezdem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga konal seminář na téma Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Jeho účastníci se dozvěděli například to, že Čína efektivně brání světový mír nebo že pod vedením komunistické strany země vzkvétá a úspěšně buduje novou společnost. Proti semináři pod záštitou předsedy Sněmovny Jana Hamáčka a čínské velvyslankyně Ma Kche-čching neúspěšně protestovala bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
Cesta se považuje za historickou návštěvu, která otevírá novou kapitolu vztahů. Jen několik hodin před návštěvou zadržely kubánské úřady desítky členek opoziční skupiny Dámy v bílém, která sdružuje manželky politických vězňů. Kubánský list současně zveřejnil nové fotografie Fidela Castra ze setkání se socialistickým venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem.
Občanská válka v Jižním Súdánu trvá přes dva roky. Obě znepřátelené strany se dopouští válečných zločinů a násilností na civilním obyvatelstvu. Zdokumentovány jsou drastické způsoby zabíjení, odhady počtu obětí se však výrazně liší. OSN tento měsíc zveřejnila zprávu, podle které v zemi od prosince 2013 zemřelo na 50 tisíc lidí. Podle pracovníků humanitárních organizací ale obětí může být až 300 000.
Evropská unie a Kuba podepsaly dohodu o normalizaci vzájemných vztahů. Unii se tak otevírá cesta k navázání plné ekonomické spolupráce s tímto karibským ostrovem. Informují o tom dnes zahraniční agentury. Za kubánskou stranu se podpisu dohody během slavnostní ceremonie v Havaně zúčastnil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez, EU zastupovala vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová. Od roku 1996 uplatňovala EU vůči Kubě politiku takzvaného společného postoje vylučující veškeré vztahy s Havanou, dokud země neuskuteční reformy v oblastech, jako je rozšíření politické účasti a svoboda vyjadřování.
Spojené státy a dalších jedenáct zemí ve čtvrtek kritizovaly Čínu za porušování lidských práv. Čínský zástupce na oplátku obvinil USA z pokrytectví a z páchání zločinů, včetně znásilňování a vraždění civilistů. "Spojené státy jsou nechvalně známé špatným zacházením s vězni ve věznici Guantánamo, nekontrolovatelným násilím s použitím zbraní a rasismem, který je hluboce zakořeněným neduhem," reagoval v Radě nezvykle ostrými slovy čínský diplomat Fu Cchung.
Hlavní soutěž letošního ročníku Jednoho světa shrnuje všechno, co s sebou lidskoprávní filmový festival nese. Od trochy západní pozérské angažovanosti po upřímnou snahu nabídnout komplexní pohled na nejednoznačné události. Recenze hlavní soutěžní kategorie.
Čtyřicetiletá Ye Haiyan je v Číně známou aktivistkou. Bojuje za práva dětí a žen. "Nejprve jsem se začala angažovat v případu sexuálních pracovnic. Co je přimělo, aby si vybraly takový život? Vím, že chudoba," vypráví Ye. Ženu pronásledují úřady, policie i sousedé, kteří se bojí postavit se režimu. Mladá Nanfu Wang strávila v Číně po boku svérázné ženy celé léto. Její dokument nazvaný Hooligan Sparrow - podle přezdívky Ye - bude k vidění na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.
Demonstranty, kteří v pátek večer protestovali proti tomu, že turecké úřady převzaly kontrolu nad hlavním opozičním deníkem, rozehnala policie slzným plynem a vodními děly. Podle účastníků demonstrace jde o potírání svobody tisku v zemi.
Příměří, které je podmínkou pro pokračování ženevských jednání, se v Sýrii stále porušuje. Za dva dny podle Ruska teroristé útočili 41krát. Syrská organizace ochránců lidských práv uvedla, že vládní letectvo v pátek útočilo na opozicí ovládané oblasti severně od Damašku. V dubnu se mají v Sýrii konat volby. Situaci v pátek projednávali představitelé Německa, Francie, Británie a Ruska. Francouzský prezident François Hollande míní, že uspořádat volby je nerealistické, naopak ruský prezident Vladimir Putin v nich nevidí problém.
Francouzský parlament v úterý prodloužil o tři měsíce výjimečný stav, který byl vyhlášen po listopadových teroristických útocích v Paříži. Díky němu už stihly bezpečnostní složky státu provést téměř 3300 razií a nařídit domácí vězení přibližně čtyřem stovkám lidí. V pouhých pěti případech ale vedla domovní prohlídka k otevření vyšetřování teroristického činu. Zvýšené bezpečnostní opatření a boj proti terorismu omezují práva především muslimských obyvatel, kterých ve Francii žije téměř pět milionů.
Po loňských teroristických útocích v Paříži platí ve Francii stále výjimečný stav, v rámci něhož má police právo dělat domovní prohlídky u osob podezřelých z terorismu. Potvrdila to francouzská ústavní rada. Liga pro lidská práva žádala, aby domovní prohlídku musel předem schválit soudce, aby nedocházelo k porušování svobody obyvatelstva, to však ústavní rada odmítla s odvoláním na přetrvávající nebezpečí terorismu. Policie má také právo nařídit osobám domácí vězení či zabavit i legálně drženou zbraň.
