lidská práva

Armáda v USA zrušila zákaz přijímat transsexuály, do služby mohou ihned nastoupit

Americké ministerstvo obrany zrušilo zákaz přijímání otevřeně transgenderových osob ke službě v armádě. Oznámil to ministr Ashton Carter s tím, že tito lidé mohou začít ve vojsku pracovat okamžitě. Ministerstvo tento krok připravovalo delší dobu, jeho kritici přitom varovali před možnými komplikacemi s ubytováním či lékařskými prohlídkami osob se změněným pohlavím. "Nemůžeme dovolit, aby překážky, které se nevztahují ke kvalifikaci nějakého člověka, bránily v tom, abychom přijali a pracovali s těmi, jež se pro dané úkoly hodí nejlépe," prohlásil Carter, pod jehož vedením se Pentagon v posledních měsících snaží odbourávat dosavadní armádní tabu.

Na protivládních demonstracích v Etiopii zemřelo od listopadu na 400 lidí

Protesty vyvolal vládní plán na výstavbu administrativních budov v zemědělské oblasti okolo hlavního města Addis Abeba. Mezinárodní organizace ochránců lidských práv Human Rights Watch tvrdí, že etiopské bezpečnostní jednotky zabily více než 400 účastníků demonstrací, podle vlády ale zemřelo lidí podstatně méně.

Irácké bezpečnostní složky nedaleko fronty, kde bojují proti jednotkám Islámského státu.

USA jsou mezi mlýnskými kameny. Tápou, co se zajatými bojovníky Islámského státu

Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.

Olympiádu mají hlídat desetitisíce vojáků. Budou zase střílet lidi v ulicích, varují kritici

Brazílie povolá do akce rekordní počet policistů a vojáků. Kvůli zajištění bezpečnosti během letních olympijských her v Rio de Janeiru. To zneklidňuje především lidskoprávní organizace, které se obávají opakování situace z roku 2014. Během tehdejšího fotbalového šampionátu se totiž ukázalo, že vojáci nemají dostatečný výcvik na zajištění veřejné bezpečnosti. Zabito tehdy bylo téměř 600 lidí.

Filipínský prezident vyzval k honu na drogové dealery. Obyvatelům slíbil za jejich smrt odměny

Nově zvolený prezident Rodrigo Duterte vypsal vysoké odměny za dopadení překupníků drog. Do boje proti nim se podle něj mohou zapojit všichni obyvatelé Filipín. Minulý týden přitom ospravedlňoval zabíjení zkorumpovaných novinářů. Podle představitelů OSN prezident navádí k násilí a vraždění. Duterte, který coby dřívější starosta města Davao proslul nekompromisním tažením proti zločinu a korupci, si však z výtek nic nedělá. Slíbil obnovení trestu smrti v zemi a pohrozil rozpuštěním parlamentu, který by se pokusil ho sesadit.

Podle plánované novely budou muset firmy sdílet informace o životním prostředí i lidských právech

Sněmovna v prvním čtení podpořila novelu zákona u účetnictví, která realizuje směrnice zadané Evropskou unií. Podle ní by měly velké firmy poskytoval státu také informace nefinančního rázu jako například otázky týkající se životního prostředí, dodržování lidských práv či korupce. Podle kritiků jde o zbytečnou administrativní zátěž pro firmy, někteří novelu označili dokonce za nesmyslnou.

Exprezident Čadu dostal doživotí. Za jeho krutovlády zemřelo na 40 000 lidí

Bývalý čadský diktátor Hissène Habré byl odsouzen k doživotí za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a mučení, kterých se dopustil během své vlády mezi lety 1982 a 1990. Rozsudek vynesl v pondělí speciální soud. Nyní třiasedmdesátiletý Habré má na svědomí smrt asi 40 000 lidí. Pro oběti jeho diktatury tím končí 26 let dlouhý boj za spravedlnost. Proces začal v Dakaru už loni v červenci. Podle organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) jde o vůbec první proces na světě, v němž justice jedné země soudila bývalého vládce jiné země kvůli zločinům porušujícím lidská práva.

Prezidenti Spojených států a Vietnamu na setkání v Hanoji.

USA ruší po půl století zbrojní embargo proti Vietnamu. Navazují tím nové spojenectví kvůli Číně

Americký prezident Barack Obama oznámil během návštěvy Vietnamu, že zruší embargo na dovoz zbraní. "Spojené státy zcela ruší zákaz prodeje vojenského vybavení Vietnamu, který platí nějakých padesát let," prohlásil na tiskové konferenci po jednání se svým protějškem Tran Dai Quangem. Vietnam o zrušení embarga žádal už dlouho. Washington souhlasil teprve nyní, a to na základě příslibu, že Hanoj změní svůj postoj k lidským právům. Vietnam žádosti o zrušení embarga zdůvodňoval tím, že je nucen čelit územním nárokům Číny.

Mandelu zatkli v 60. letech na základě tipu agenta CIA, napsal britský deník

Zásadní informace vedoucí k Mandelovu dopadení v roce 1962 poskytl jihoafrickým úřadům agent CIA Donald Rickard. V té době byl pozdější nositel Nobelovy ceny považován za nebezpečného komunistického povstalce, který by mohl představovat hrozbu i pro Západ. Podle britského listu The Sunday Times (ST) spolupracovník rozvědky odhalil svou historickou roli v Mandelově zadržení režisérovi Johnu Irvinovi krátce před svou smrtí.

Sanitka opouští prostory rehabilitačního střediska, kde zahynulo kvůli nadýchání se jedovatých zplodin zemřelo přes 40 žen. Deset lidí bylo převzeno ve vážném stavu do nemocnice.

Ruský opoziční aktivista byl násilím hospitalizován na psychiatrii. Podle AI musel polykat léky

Ruské úřady podle Amnesty International násilím hospitalizovaly opozičního aktivistu a novináře Dmitrije Vorobjovského (52). "Byl násilně převezen ze svého domova do oblastní psychiatrické kliniky ve Voroněži 6. května večer," uvedla organizace. Své obhájkyni Vorobjovskij sdělil, že mu na dveře zabušili muži, kteří se vydávali za pracovníky plynárenské společnosti. Když jim otevřel, prokázali se jako zdravotníci z psychiatrické kliniky. V nemocnici byl po tři hodiny uvázán k lůžku, píchali mu injekce s neznámým obsahem a byl proti své vůli nucen polykat léky.

Rodrigo Duterte - nový filipínský prezident

Filipíny mají svého Trumpa. Prezidentem bude muž, který chce těly kriminálníků krmit ryby

Téměř stomilionový národ si v pondělních volbách zvolil do čela muže, který si svými nevybíravými výroky vysloužil srovnání s republikánským kandidátem na amerického prezidenta Donaldem Trumpem. Rozdíl je v tom, že Rodrigo Duterte svá slova staví na zkušenostech, které nasbíral během dvou desetiletí v čele milionového města. Nyní se chystá své kontroverzní metody boje s kriminalitou a korupcí aplikovat na celonárodní úrovni. Zatímco plánuje změnu ústavy, lidskoprávní organizace bijí na poplach.

MS v Rusku není jen o sportu, lidská práva se porušují víc než během olympiády v Soči, říká Balcar

Nechceme, aby se při mistrovství světa v Rusku mluvilo pouze o sportu, jsou tam brutálně omezována lidská práva, říká Martin Balcar ke kampani Amnesty International ČR. Velkým problémem je podle něj skutečnost, že velké sportovní akce pořádají poslední dobou hlavně země, které porušují lidská práva.

Gary Koren velvyslanec Státu Izrael v České republice

Íránský režim je stále nebezpečný, návštěva v Česku nic dobrého nepřinese, říká velvyslanec Izraele

Pro českou diplomacii je květen pořádně "horký" měsíc. Během něj se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) setká se zástupci dvou velmi znepřátelených zemí − Íránu a Izraele. Už v pondělí přivítá viceprezidenta Alího Akbara Sálehího, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Jde o delikátní záležitost, protože Izrael vždy považoval Česko za svého největšího spojence v EU a s velkými obavami pozoruje, jak po lednovém skončení sankcí uvalených na Írán navazují mnozí s touto zemí přátelské vztahy. Tyto obavy potvrzuje v rozhovoru i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Český premiér by měl podle něj dát jasně najevo, že má Írán skončit se sponzorováním terorismu.

Zaorálek: Je to na spadnutí, Česko bude mít po letech velvyslance na Kubě

Česko za několik měsíců výrazně povýší vztahy s Kubou a v zemi bude mít po letech velvyslance. Oznámil to na tiskové konferenci ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle něhož je věc na spadnutí. Česko patřilo po revoluci v roce 1989 k nejtvrdším kritikům komunistického režimu na Kubě, což v roce 1993 vedlo ke snížení českého zastoupení na Kubě na úroveň chargé d'affaires. Postoj ČR vyvolal ze strany kubánských úřadů řadu reakcí, Praha byla například označena za "opovrženíhodného lokaje Spojených států".

Kdo proti Zemanovi? Antizeman? Nesmysl. Hledáme někoho pro nás, pro Česko, pro svobodu

Schopných demokratů máme dost. Pokud chceme změnu. Pokud ji nechceme, budeme dál zemanováni, až se uzemanujeme.

Demonstrace za svobodný Tibet a demokracii v Česku

Vysvětlete, koho ohrožovali. Senátoři se kvůli zásahu policie na Hradě obrátí na Ústavní soud

Senátoři KDU-ČSL a Starostů a nezávislých se chystají podat ústavní stížnost proti postupu policie při demonstraci během návštěvy čínského prezidenta v Praze. Zaměřit se chtějí na to, že policisté podle zákona o pozemních komunikacích musejí zdůvodnit uzavření ulice, což dosud neudělali. „Chtěli bychom formou stížnosti k Ústavnímu soudu dosáhnout změny zákona, aby byly důvody, pro které je možné komunikaci uzavřít, přesně formulované,“ řekl senátor Starostů a nezávislých Jiří Šesták.

Foto: Závěr procesu s Breivikem. Soud nad ním vynesl rozsudek.

Věznice zatím nehodlá měnit podmínky pro Breivika. Ředitel počká na odvolání

Anders Behring Breivik si odpykává jednadvacetiletý trest vězení za zabití 77 lidí při útocích z roku 2011. Norský soud ve středu rozhodl, že země porušila při věznění některá Breivikova lidská práva. Kritizoval především téměř neustálé držení odsouzeného teroristy v samovazbě a nedostatek pozornosti věnované jeho psychickému zdraví. Breivik může v káznici využívat tři místnosti - jednu ke spaní, druhou ke studiu a třetí ke cvičení.

Je Breivik ještě člověk? Pokud je jedním z nás, má právo, aby nebyl psychicky týrán

Mají v Norsku dvě humanity? Jednu pro Breivika a jednu pro slušné lidi? Urazil norský soud veřejnost? Drží se pravidel. Pro všechny.

Norsko porušilo lidská práva vraha Breivika. Musíme s ním zacházet humánně, tvrdí přeživší

Terorista Anders Behring Breivik u norského soudu částečně uspěl se svojí žalobou na stát. Pravicový extremista, který v roce 2011 zavraždil v Oslu a na ostrově Utoya 77 lidí, Norsko žaloval kvůli podmínkám svého věznění. Podle něj stát porušuje jeho lidská práva mimo jiné tím, že ho skoro pět let drží v izolaci od ostatních trestanců. Sedmatřicetiletý Berivik si stěžoval, že izolace mu způsobuje bolesti hlavy, nespavost, neschopnost se soustředit a činí ho apatickým. Z těchto důvodů prý také v prosinci zanechal dálkového studia politologie na univerzitě v Oslu.

Nový barmský prezident Tchin Ťjo (uprostřed) při skládání přísahy v parlamentu

Budu pokračovat v propouštění politických vězňů, slíbil nový barmský prezident

Nový barmský prezident slíbil, že bude pokračovat v propouštění zbývajících politických vězňů a pokusí se, aby již nedocházelo k podobným zadržením. Tchin Ťjo, který se ujal úřadu na konci března, to oznámil televizním projevu u příležitosti začátku buddhistického nového roku. Již minulý týden oznámila nositelka Nobelovy ceny za mír a vůdkyně Národní ligy pro demokracii (NLD) Do Aun Schan Su Ťij, že nová demokratická vláda propustila na svobodu již 113 vězňů. Podle organizace na pomoc barmským politickým vězňům AAPP byla před vyhlášením amnestie v Barmě za mřížemi asi stovka osob osob odsouzených za politické zločiny a přes 400 jich čekalo ve vazbě na soud.