Nemoc noma málokdo zná, málokdo o ní slyšel. Extrémně rychle postupuje a především - brutálně deformuje lidskou tvář. Anestezioložka Lékařů bez hranic Kristína Ožvoldová jezdí na kliniku ve městě Sokoto v Nigérii, která se na onemocnění specializuje.
Kampaň za lepší dostupnost léků slaví úspěch, cena těch na HIV spadla až o 99 procent. Heslo kampaně ´Léky nemají být luxus´ však zůstává stále aktuální. V roce 2018 přispělo neziskové organizaci Lékaři bez hranic téměř 68 tisíc českých dárců. Díky těmto penězům poskytla organizace pomoc ve třinácti zemích světa.
Lékaři bez hranic zasahují v cyklonem Idai zdevastovaném Mosambiku. Kvůli nehygienickým podmínkách v táborech pro přeživší, ve školách a vlhkých domovech teď místní obyvatele ohrožuje cholera. Onemocnění se šíří kontaminovanými potravinami a vodou, způsobuje akutní průjem a může v závažných případech zabít během několika hodin. Poslední oficiální údaje z Mosambiku hovoří o téměř pěti tisících nakažených pacientů v zemi. V reportáži Lékařů bez hranic z přístavu Beira uvidíte příběh fotbalového týmu Cocoricoó, jehož fotbalistky dobrovolně poskytly lékařům své fotbalové hřiště, aby tu mohli postavit centrum pro léčbu cholery. Zdravotnické zařízení pak dokonce i samy pomohly postavit.
Město Sanaa v Jemenu bylo nedávno turistickou destinací, připadáte si jako v evropské zemi, ale kolem je válka, tam si uvědomíte, že stačí hrozně málo, aby se to tu zvrtlo, že my máme strašnou kliku. K misím se snažím motivovat studenty i kolegy, myšlence Lékařů bez hranic bezmezně věřím, mise končí nad očekávání, naše role je projekty spoluřídit, říká chirurg Tomáš Šebek, který se vrátil z mise v Jemenu. V zemi jsem vždy jako host, největší tragédie je to pro lidi, kteří tam žijí, snažím se přinést jejich svědectví, k tomu patří i humor, s ním je to snesitelné, dodává.
Zdravotní péče je katastrofálně nedostupná, potraviny extrémně zdražily, velmi chatrná je distribuce vody, líčí ředitel české pobočky Lékařů bez hranic Pavel Gruber. V Jemenu, kde přes tři roky zuří konflikt mezi vládními vojsky a šíitskými rebely, se podle něj odehrává jedna z největších katastrof dneška. Zhruba polovina zdravotnických zařízení nefunguje, zasaženo bylo už šest našich nemocnic, říká. Navzdory tomu se prý pracovníci Lékařů bez hranic vrací z mise v Jemenu spokojení. Místní spolupracují výborně, vracíte se tam ke kořenům medicíny, dodává Gruber.
Italský soud požádal francouzskou stranu, aby obstavila loď Aquarius, která kotví v přístavu Marseille. Argumentuje nezákonným zacházením s nebezpečným odpadem. S odvoláním na nevládní organizaci Lékaři bez hranic (MSF) to v úterý uvedla agentura AFP.
Předpokládám a věřím, že kdyby u nás lidé viděli ty děti žijící v katastrofálních podmínkách v táborech, hlasovali by pro přijetí více než padesáti.
Loď Aquarius, kterou provozují humanitární organizace SOS Méditerranée a Lékaři bez hranic (MSF), čeká na povolení k zakotvení od minulého pátku, kdy u libyjských břehů vzala na palubu 141 migrantů.
Kvůli bezpečnostní situaci a riziku únosu jsem nemohl opustit nemocnici, říká o své misi v Jemenu anesteziolog Dušan Mach z Lékařů bez hranic.
Nejsložitější byla evakuace lidí ze dvou nafukovacích člunů, z nichž jeden se potopil a ve vlnách skončilo na 40 pasažérů.
V Jemenu se loni nakazil asi milion lidí cholerou. Nyní se zde šíří záškrt, který je ve vyspělých zemích prakticky vymýcen. Tady na něj ale umírá každý desátý pacient.
Mise jsou intenzivnější než práce v nemocnici, ale vztah k pacientovi je pořád stejný, často jsem v situaci, že když to neuděláš ty, tak nikdo jiný, říká chirurg Lékařů bez hranic Tomáš Šebek, který byl letos na své páté misi, tentokrát ale poprvé v Jižním Súdánu. Setkání s tamními šamany byl prý náraz do zdi, jsou tam velmi oblíbení a třetina pacientů k nim jde radši než do nemocnice.
"Po příjezdu do Nduty jsem dostala stan, trochu jídla a vody a nějaké kuchyňské potřeby," píše se v jednom z hodnocení. Nejde ale o portál na rezervaci hotelu. Tuto "recenzi" najdete pod profilem uprchlického tábora v Tanzanii. Projekt nazvaný Svět táborů, za kterým stojí humanitární organizace Lékaři bez hranic, přibližuje život běženců. A záměrně připomíná cestovatelské stránky.
Nemůžou se umýt čistou a teplou vodou, ve stanech se mačkají a trpí všemožnými nemocemi. Tak ve zkratce vypadá život lidí, kteří museli kvůli válkám opustit své domovy a skončili v uprchlických táborech. Situaci běženců představuje zblízka internetový projekt Svět táborů, který je iniciativou humanitární organizace Lékaři bez hranic. Webové stránky WorldOfCamps.org fungují podobně jako cestovatelské portály. Místo polopenze se tu ale lidé dozvědí, že v daném táboře dostanou například pitnou vodu.
Práce v Mosulu byla pro Jitku Kosíkovou, českou sestru spolupracující s Lékaři bez hranic, už sedmou zahraniční misí. I tak ji ale překvapilo, jak silnou vůli mají místní lidé, kteří se snaží obnovit severoiráckou metropoli, aby v ní mohli normálně žít. Týká se to i obnovy nemocnic, některé se už dostaly na úroveň zdravotnických zařízení v Česku, říká Kosíková v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Tři nevládní mezinárodní organizace přerušily záchranné operace ve Středomoří, kde se migranti z Afriky snaží dostat se do Itálie. Cítí se být ohroženy nejen libyjskými pobřežními hlídkami, ale i snahou italských úřadů omezit počet příchozích do země.
Nevládní organizace podle nich spolupracují s pašeráky uprchlíků. Protiimigrační hnutí Defend Europe proto samo vypluje na Středozemní moře. Vybralo totiž od lidí dost peněz na vlastní loď. S ní prý nabídne pomoc libyjským pobřežním hlídkám. Chce taky podle svých slov zachránit imigranty v ohrožení života. Převážet je ale bude zpět do severní Afriky, a nikoliv do Evropy.
Po vyčerpávající bitvě o irácký Mosul, ve které zahynulo mnoho nevinných lidí, se podařilo město osvobodit. Vítězství vládních jednotek nad radikály potvrdil v neděli irácký premiér Hajdar Abádí. Lidé, kterým se podařilo utéct radikálům, vyprávějí tragické příběhy. "Myslel jsem na svoji ženu a syna. Na to, že už je nikdy neuvidím," vzpomíná Imad, kterého islamisté odvlekli z jeho vesnice. Nakonec se mu ale podařilo uniknout.
Český farmaceut Stanislav Havlíček se po půl roce vrátil z Jižního Súdánu. Pomáhal tu léčit uštknutí hadů i střelné rány. "A to nejde jen o politické přestřelky. Často je to důsledek sporů o dobytek," popisuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz. V této africké zemi působil v nemocnici neziskové organizace Lékaři bez hranic. Podle něj patří mezi největší problémy tamních lidí podvýživa a občanská válka. Kvůli té už uprchly statisíce obyvatel Jižního Súdánu do okolních států. Země je nezávislá teprve od roku 2011. Referendu o samostatnosti předcházela několik desítek let trvající válka mezi severem a jihem Súdánu.
Podle Bílého domu připravuje syrský diktátor Bašár Asad další chemický útok v Sýrii, který má být podobný tomu z počátku dubna v syrském městě Chán Šajchún. Spojené státy proto v úterý Asada varovaly, aby od svého záměru ustoupil. Přípravy se podle USA podobají těm z doby před útokem v Chán Šajchúnu, při kterém letos 4. dubna zemřelo přes osm desítek lidí.
