Museli jít deset dní pěšky přes hory a hustý deštný prales. Vyhýbat se nebezpečnému hmyzu a hadům. Překonat Horu smrti a včas utéct před bleskovými povodněmi. A nakonec přežít setkání s ozbrojenými gangy. Zní to jako scéna z dobrodružného románu, ve skutečnosti se ale jedná o cestu Darienskou prolukou na hranici Kolumbie a Panamy, kudy se v posledních měsících vydávají tisíce migrantů.
Ostřelování mezi Izraelem a Palestinou přestalo a izraelská armáda se s radikálním hnutím Hamás dohodla na příměří. Následky jedenáctidenních bojů ale zůstávají. Humanitární krize v Pásmu Gaza se ještě prohloubila. Humanitární pracovníci popisují, že v oblasti jsou zničené domy, rozstřílené ulice nebo traumatizované děti, které přestaly mluvit.
Indii dál drtí obrovský nárůst případů koronaviru. V úterý země oficiálně překročila hranici 20 milionů nakažených, odborníci se ale shodují, že skutečná čísla jsou mnohem vyšší. Denní přírůstky se pohybují okolo 350 tisíc nově nemocných a stále rostou. Zdravotníci se už o pacienty nezvládají starat. Deník Aktuálně.cz získal svědectví lékaře přímo z indické Bombaje.
Pandemie koronaviru v Evropě na rok zastavila téměř veškeré dění. Velká část zemí zavřela hranice a omezila možnost pohybu. K řeckým ostrovům tak připlul mnohem nižší počet migrantů než v předchozích letech. Situace běženců, kteří už v tamních táborech žili, se ještě zhoršila.
Válka sebere všechno. Lidské životy, práci, základní zboží i zdravotnický materiál. Obléhání Aleppa přineslo nekonečné bombardování a utrpení tamních obyvatel. Komunitní lídr Ali Hajj, který dříve pracoval v oblasti nemovitostí, bojoval ve městě o přežití. Několikrát musel utíkat. V Sýrii ale žije dodnes.
Rozvojové země nemají peníze na nákup vakcín proti covidu-19. Evropská unie jim na vakcíny přispěla již 2,2 miliardy eur (zhruba 57 miliard korun), přesto čelí kritice od humanitárních organizací. Podle nich by měla prolomit patenty farmaceutických společností a umožnit výrobu vakcín po celém světě.
Když dorazil na místo, nemocnice byla zřícená. Na to, co spatřil, nebyl připravený. Lékař Mazen Al-Saud přišel 15. února 2016 do práce o chvíli později. Ze své vysílačky už po cestě do práce slyšel něco o útoku. Letecké nálety a bomby. Těm padli za oběť nejen civilisté, ale i mnohá zdravotnická zařízení a kliniky.
Hory zaváté sněhem a teplota klesající až k minus patnácti stupňům Celsia. Tak vypadá část balkánské uprchlické trasy u italsko-francouzských hranic, na kterou se vydávají muži, ženy i celé rodiny.
Brazilský stát Amazonas byl jedním z nejhůře koronavirem postižených regionů na světě. Loni na podzim se tam virus začal velmi rychle šířit a podle dostupných dat se nakazily asi tři čtvrtiny populace. Zdravotnictví kolabovalo. Letos v lednu se situace znovu zhoršila - není dostatek lékařů, postelí v nemocnicích ani zásob kyslíku. Na místě je i brazilská humanitární pracovnice Vitoria Ramosová.
"Můžete si vybrat: léčbu, nebo rakev. Tak jako tak ale musíte zaplatit," vysvětluje stará léčitelka Francine. V odlehlých oblastech Kolumbie, kde bojují gerily a drogové kartely, lidé spoléhají na tradiční léčitele. Nebezpečná cesta do nemocnice by mohla trvat i dva dny a člověk, kterého třeba uštkl had, tak dlouho čekat nemůže.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) dnes oznámila, že končí své aktivity v porodnici v Kábulu, která se letos v květnu stala terčem útoku ozbrojenců. Zahynulo při něm 25 lidí včetně 16 matek a dvou dětí. MSF o tom informovala v prohlášení zaslaném médiím.
Když poslední únorový den podepsaly Spojené státy a hnutí Tálibán dohodu, naděje na mír v Afghánistánu vzrostla. Islamisté se zavázali začít jednat s centrální afghánskou vládou, ale ještě ani neusedli ke společnému stolu a zemí opět otřásla vlna násilí.
Z tábora Moria na ostrově Lesbos: chlapec se několikrát pokusil o sebevraždu, naposledy se zkusil oběsit. Zadržovali ho překupníci lidí a opakovaně ho znásilňovali. Řekl, že zabít se je těžké, že se mu to nepodařilo.
První případ nákazy novým typem koronaviru se objevil i na řeckém ostrově Lesbos. Právě sem přitom v minulosti připlula řada migrantů. Rostou proto obavy, aby se nákaza nedostala i do uprchlického tábora Moria, kde žije přes 20 tisíc lidí.
Na severozápadě Jihoafrické republiky jsou obří naleziště platiny, těží se zde víc tohoto drahého kovu než kdekoli jinde na světě. V blízkosti dolů mezi chudými Jihoafričany je život velmi krutý. Podle průzkumu z roku 2015 každou čtvrtou místní ženu někdo znásilnil. Obětem sexuálního násilí v oblasti pomáhá humanitární organizace Lékaři bez hranic. Podívejte se na příběh řidiče sanitky Leba.
Palubu humanitární lodě Ocean Viking, kterou provozují organizace Lékaři bez hranic (MSF) a SOS Méditerranée, v pátek večer po více než desetidenním čekání ve Středozemním moři opustilo 356 afrických migrantů. Na otevřeném moři několik desítek kilometrů od Malty osoby převzala loď tamního námořnictva a odvezla je do přístavu. Informovala o tom agentura AFP, která má na Ocean Viking svého zpravodaje.
Itálie neodpověděla na dvě žádosti lodi Ocean Viking s 356 migranty na palubě o otevření přístavu, do přístavu ji nechce pustit ani Malta. Plavidlo provozují organizace Lékaři bez hranic (MSF) a SOS Méditerranée, pluje pod norskou vlajkou. Přístav hledá už 13 dní.
Spalničkám letos v Kongu od ledna do srpna podlehlo už více než 2700 lidí, což je více, než kolik v této zemi od loňského srpna zabila ebola. Zpravodajskému serveru BBC to řekl šéf mise organizace Lékaři bez hranic (MSF) v Kongu Karel Janssen. Ačkoliv jde o největší epidemii spalniček v zemi za posledních deset let, nevěnuje se jí podle jeho názoru dostatečná pozornost. Pro boj s nemocí se tak ani nedaří od mezinárodních dárců získat dostatek prostředků.
Humanitární loď Ocean Viking v pátek vzala na palubu u libyjského pobřeží z gumového člunu 85 migrantů. O záchranné akci informovala agentura AFP. Plavidlo pluje pod norskou vlajkou a provozují ji mezinárodní humanitární a zdravotnická organizace Lékaři bez hranic (MSF) ve spolupráci s organizací SOS Méditerranée.
Ondřej Šimetka absolvoval řadu misí v zemích zničených válkou a zachránil tam tisíce lidí. Pomáhá jim i extrémními výzvami, které vynáší statisíce korun. Nechápe, proč jsou v Česku někteří lidé tak alergičtí na humanitární pomoc v zemích zdevastovaných válkou, přírodní katastrofou či epidemií. "Jestli si někdo myslí, že naší budoucností je izolace a uzavírání se před světem, pak je tedy hodně mimo," říká. Za svou dobročinnost získal letos v květnu Cenu Via Bona pro filantropy a dobrovolníky.
