Kůrovec může v nejbližších letech na Šumavě podle vědců napadnout stromy maximálně zhruba na 15 procentech rozlohy národního parku. Masivnější šíření tohoto škůdce odborníci neočekávají. Vedení Jihočeského kraje však proti tomu tvrdí, že kůrovec zničí v nejbližších letech stromy na polovině rozlohy šumavského parku.
Na Šumavě se objevil po více než sto letech vzácný brouk kornatec velký. Tento extrémně vzácný živočich se v Česku vyskytuje už jen v Žofínském pralese nebo Beskydech. Pro svůj život potřebuje odumřelá stojící torza smrků nebo jedlí.
Kampaň Jihočeského kraje v boji proti kůrovci má další trhlinu. Zakázku za 2,1 milionu korun, kterou kraj zadal bez řádného tendru PR agentuře, která vedla kampaň bývalému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi (ČSSD), podepsala pouze současná hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD). Porušila tím hrubě předpisy vlastního úřadu. Informoval o tom deník MF Dnes.
Jihočeský kraj čelí další kritice kvůli kampani, ve které útočí na správu šumavského národního parku. Kraj za ni zaplatil více než dva miliony korun agentuře, která dříve dělala PR bývalému hejtmanovi Jiřímu Zimolovi (ČSSD) a snažila se vylepšit jeho pověst. K zakázce se firma navíc dostala na základě neuveřejněného tendru, ač to směrnice kraje ve většině případů zakazují. Utajení výběrového řízení údajně povolil Zimolův blízký přítel Antonín Krák, který to však popírá. Uvedl to deník MF Dnes.
Stojíme před apokalypsou. Na podzim nebo na jaře mohou přijít bořivé větry, které zasáhnou do vytěženého porostu, a budeme svědky další katastrofy, tvrdí lesník Václav Kinský. Kůrovcová kalamita přerůstá možnosti zpracovatelů, na techniku čekáme měsíce, státní lesy brzdí i zákon o veřejných zakázkách, popisuje současnou krizi v hospodářských lesích. Nejsou lidé, jen se o tom mluví, ale je čas vyzvat veřejnost a školy, aby šly svými silami pomoci při zalesňování, říká Kinský.
Dospělé smrky z paseky poblíž vsi Nové Dvory úplně zmizely. Sucho a kůrovec je přemohli, dřevorubci vykáceli. Škůdci stačily na likvidaci dva roky. Překvapivě tady zahynuly i smrky mladé dvacetileté. Z tisíce hektarů, které Městské lesy Dačice obhospodařují, je smrků 60 procent. Až skončí těžba smrků zničených kůrovcem, zbude podniku 600 hektarů holin. Kalamita proniká i do národních parků, například krkonošského či Českého Švýcarska. Zhruba z milionu hektarů lesů v Česku, které smrk stále ještě pokrývá, podle odhadů lesníků kůrovec zřejmě napadne drtivou většinu, všechny porosty zhruba pod 700 metrů nadmořské výšky.
Okolí Města Albrechtice v Jeseníkách bylo jako jedno z prvních v republice napadeno kůrovcem. Dodnes zde malý brouk spolu se suchem devastuje obrovské lány lesů. Ministerstvo životního prostředí přitom odhaduje, že jen letos padne kvůli kůrovci v Česku půl milionu hektarů lesa a v budoucnu je pravděpodobné, že zemřou veškeré smrkové lesy v nadmořské výšce do 700 metrů. Jeseníky tak nabízejí mnohdy apokalyptický obraz toho, jak bude vypadat velká část Česka. Mezi ztichlými holinami je ale i naděje na změnu.
Jihočeský kraj podal správní žalobu na šumavský národní park a ministerstvo životního prostředí. Kraj tvrdí, že jej obě instituce prakticky vyloučily z jednání o novém rozčlenění zón ochrany přírody v Národním parku Šumava. Nové vymezení oblastí má rozdělit park na čtyři území. V té s nejpřísnějším režimem se nebude zasahovat, což má platit pro 27 procent rozlohy parku.
Nestátní vlastníci lesů budou moci získat letos a příští rok až 2,5 miliardy korun. Dotační program, který by měl kompenzovat nižší ceny dříví na trhu kvůli kůrovci, v úterý schválila vláda.
Kůrovec se jednou sám zastaví, má svoje limity. V nejbližších několika letech ale čeká smrk značná devastace, bude ho tu pak jen velmi málo, předpovídá profesor ekologie Pavel Kindlmann. Lidé, kteří vytvářeli politiku ohledně lesů, dost zaváhali a zapomněli na to, že může přijít oteplení a kůrovec se namnoží. Vědci už dávno upozorňovali na to, že smrk se ve velkém sází všude, i v nízkých polohách, kam nepatří, říká spoluautor zprávy o vymírání druhů. Mizí jich tisíce ročně. A pokud nic neuděláme, tak se ten proces ještě zrychlí, varuje.
V Česku bude letos minimálně 30 milionů metrů krychlových kůrovcového dřeva. Krizové odhady hovoří až o 50 milionech metrů. Sucho zasáhlo kromě smrků další druhy. Po jednání o spolupráci českého a bavorského národního parku to oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Spolu s bavorským protějškem Thorstenem Glauberem potvrdili, že Šumava na tom není tak zle.
Představitelé některých lesnických organizací v Bavorsku a Rakousku požadují razantnější zásah proti kůrovci na Šumavě. Podle nich je jediným řešením odstraňování napadených stromů. Uvedli to na společném setkání v německém Freyungu, jehož se zúčastnili i čeští zástupci. Podle nich kůrovec ze Šumavy ohrožuje i lesy v Německu a Rakousku. Jihočeská hejtmanka Ivana Stráská (ČSSD) tvrdí, že šumavský národní park proti kůrovci vůbec nezasahuje. Vedení parku toto tvrzení odmítá.
V šumavském národním parku je letos připraveno ke zpracování už 15 tisíc krychlových metrů dřeva napadených kůrovcem. Je to výrazně více než ve stejnou dobu v minulých letech. NP Šumava předpokládá, že počet stromů napadených kůrovcem ještě zásadně vzroste. Park uzavřel před sezonou dohodu s 64 firmami na těžbu a zpracování dřeva. Nyní shání další, jelikož nasmlouvané společnosti nestačí napadené stromy zpracovávat. ČTK to dnes řekl mluvčí šumavského národního parku Jan Dvořák.
Předseda vlády Andrej Babiš a jeho kolegové z kabinetu ve čtvrtek vyrazili na Vysočinu k přehradě Želivka-Švihov, kde se přišli seznámit s následky kůrovcové kalamity v tamějších lesích. Premiér se mimo jiné zajímal například o způsob ošetření napadených vytěžených stromů, situaci v obchodu s dřívím, o možnosti ochrany lesa proti škůdcům a působení zvěře či o dopady kalamity na zásoby vody v krajině. "Bohužel, v minulosti jsme to trochu zanedbali, ale mám pocit, že teď skutečně děláme maximum pro to, abychom kůrovce perspektivně porazili, a to různými způsoby,“ řekl ve čtvrtek premiér. Podívejte se na fotogalerii z návštěvy Babiše a jeho kolegů v kůrovcem napadeném lese.
V Česku od středy vzniknou kvůli boji s kůrovcem dvě zóny s různými stupni opatření. Veškeré síly se zaměří na vyhledávání a likvidaci aktivního kůrovce. Na úterní tiskové konferenci to oznámili ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) a náměstek ministra pro řízení sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na celém území státu bude nově platit možnost odložit těžbu souší, tedy stromů, ze kterých už kůrovec vylétl, do konce roku 2022.
Zatímco někteří politikové ve sněmovně brojili proti rozšiřování bezzásahových zón na Šumavě s odůvodněním, že přírodní území chráněná před lidskými zásahy jsou důvodem vzniku kůrovcové kalamity, hnutí Duha tvrdí opak a navrhuje zvýšit podíl chráněného území Šumavského národního parku na 53 procent, místo zamýšlených 27 procent. Podle ochranářů by takové opatření zamezilo vymírání druhů. Z kůrovcové hrozby, která tu prý byla už před zřízením chráněných zón, viní aktivisté rostoucí teploty a sucho.
Ministerstvo zemědělství chystá novelu lesního zákona, která by umožnila rozdělit stát do tří zón podle úrovně umírání smrkových porostů zasažených kůrovcem. Území by se tak rozdělilo na nejpostiženější oblast, ve které by nemuseli vlastníci lesů těžit napadené dřevo, těžební kapacity by se tak mohly přesunout do "nárazníkové oblasti" mezi Moravou a Čechy. Dnes to na tiskové konferenci uvedl náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Patrik Mlynář.
Ekologové varovali už před 20 lety, že se to může stát, nikdo to nebral vážně, říká o přemnoženém kůrovci entomolog Petr Šípek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Hlavní příčinou oteplování je lidská činnost, mluví se o tom 50 let a najednou jsme překvapení. Jsme na střeše Evropy, žádná voda sem nepřiteče, jsme závislí pouze na tom, co naprší. Politiky to nezajímá, chybí vize a koncepce péče o krajinu, říká Josef Fanta, odborník na krajinu, který působil i na Univerzitě v Amsterdamu. Dodává, že země západní Evropy si obdobím jednostranného ekonomického růstu prošly už v poválečném období, u nás tehdejší režim o takové záležitosti neměl žádný zájem.
Letos by měl podnik Lesy České republiky do Číny vyvézt několik desítek tisíc metrů krychlových smrkové kulatiny.
