Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit 22 až 25 milionů metrů krychlových. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Liberecký start-up Hardwario se specializuje na zařízení pracující na takzvaném principu internetu věcí (IoT). Digitální firma sice funguje hlavně ve světě jedniček a nul, na jejich produkty však můžete - možná trochu nečekaně - narazit i v přírodě, kde pomáhají třeba se zkoumáním změn klimatu. Jak, to v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisují spoluzakladatelé firmy Alan Fabik a Tomáš Morava.
Když les zasáhne přírodní kalamita, nemusí to nutně znamenat katastrofu. Příroda si dokáže poradit s kůrovcem, vichřicí nebo třeba požárem. Důkazem jsou bezzásahové lokality v českých národních parcích, které se bez pomoci člověka vzpamatovávají z nějaké pohromy. Mrtvé a spadané dřevo se netěží, ale nechává se zarůst novým životem. Přirozená obnova je navíc účinná zbraň proti klimatické krizi.
Vědci z Národního parku Šumava slaví. Na jeho území se poprvé po tři čtvrtě století opět objevil ohrožený tesařík javorový a spolu s ním roste také populace nejvzácnějšího českého brouka trnoštítce horského. Oběma druhům přitom k návratu pomohla možná překvapivá okolnost - kůrovcová kalamita. "Pro spoustu živočichů je to příležitost," říká náměstek ředitele národního parku Martin Starý.
Kůrovec netrápí jenom české lesy, s globálním oteplováním se přemnožuje a napadá oslabené stromy napříč kontinenty. Entomolog Jiří Hulcr kůrovce zkoumá na Floridské univerzitě. Říká o nich, že jsou úžasní tvorové. "To, co máme v Česku, je smrková kalamita, nikoliv kůrovcová. Ale je dobře, že se o tom mluví. Češi mají nesrovnatelně blíž k přírodě než Američané," upozorňuje v rozhovoru.
Krajinářský fotograf Martin Rak je možná známější v cizině než doma. Když ještě existovala sociální síť Google Plus, měl na ní přes milion fanoušků. Jeho fotografie však okouzlují lidi i na Instagramu a Facebooku. Nyní se rozhodl, že chce pomoci chřadnoucím českým lesům, ve kterých tak rád fotografuje.
Kůrovcová kalamita na Vysočině pokračuje. Reportéři Aktuálně.cz natočili její rozsah na konkrétním místě u městyse Mrákotín. Během roku a půl tu museli pokácet velké plochy lesů. Vytěženého dřeva je tolik, že je prakticky neprodejné.
Státní podnik Lesy České republiky reagoval na kůrovcovou kalamitu pomalu. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Ačkoliv kůrovcová kalamita začala již v roce 2016, s plánem na systémovější řešení přišel podnik až o tři roky později. Ministerstvo zemědělství tehdy na razantnější řešení nijak netlačilo. Oproti dřívějším letům také podnik prodával dřevo méně výhodným způsobem.
Ekologičtí aktivisté ze Společnosti přátel Jeseníků a Hnutí Duha obvinili Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, že při kácení kůrovcem napadených stromů v lesích v druhé zóně chráněné krajinné oblasti Jeseníky způsobily rozsáhlé holiny.
Rostou tu tisíce let a všichni je považovali za nezničitelné. Jenže kombinace vedra, požárů a kůrovce se ukázala být pro sekvojovce smrtící. Za posledních pět let ochránci přírody zaznamenali úmrtí 28 sekvojovců obrovských. Podívejte se.
Kůrovec v letošním roce napadne až 60 milionů kubických metrů dříví, v příštím roce se pak objem poškozeného dříví může zdvojnásobit až na 120 milionů metrů krychlových. Odhaduje to think tank Czech forest ve své střednědobé prognóze.
Lesníci v loňském roce v Česku vytěžili rekordních 25,7 milionu metrů krychlových dřeva. Většina z poražených stromů přitom padla v rámci takzvané nahodilé těžby, kdy je dřevo stromu poškozeno. Hlavní příčinou bylo přemnožení kůrovce. Aktuálně.cz přináší infografiku těžby dřeva v českých lesích, která vznikla ve spolupráci s projektem Česko v datech.
Šumavský národní park se kvůli poklesu ceny dřeva dostal do finančních potíží. Park potřebuje peníze na mzdy pro své zaměstnance. Zřizovatel parku, ministerstvo životního prostředí parku poskytne mimořádný příspěvek 30 až 40 milionů korun.
Zhruba 31 000 lidí, jimž není lhostejný osud přírody, přilákala sobotní akce Den za obnovu lesa. Dobrovolníci při ní po celém Česku pomáhali s obnovou lesů poničených kůrovcem a seznamovali se s budoucí podobou českých lesů, které mají mít jiný charakter a druhovou skladbu než současné porosty.
Státní podnik Lesy České republiky (LČR) dostal od jihočeského inspektorátu České inspekce životního prostředí (ČIŽP) pokutu půl milionu korun za nedostatečnou asanaci dříví napadeného kůrovcem. Podnik se proti pokutě odvolal k ministerstvu životního prostředí, které jeho odvolání zamítlo. Pokuta 15. srpna nabyla právní moci. Informovala mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Lesy ČR se sankcí nesouhlasí a chtějí se obrátit na soud.
Platforma Vědci pro Šumavu tvrdí, že kůrovec po vyhlášení bezzásahovosti na Šumavě v roce 2007 zlikvidoval v dalších pěti letech jen 6700 hektarů stromů (rozloha cca 45 fotbalových hřišť). Vědci tak odmítli frekventované tvrzení, že lýkožrout zničil 20 tisíc hektarů lesa. V otevřeném dopise vyvracejí celkem 12 údajných mýtů o Šumavě a hájí nulové zásahy do území národního parku.
Sousední Německo se stejně jako Česko potýká s kůrovcem. Sucho, které trápí tamní lesy, přispívá k jeho přemnožení, což způsobuje porostům obrovské škody. Ty by měli nově zmírnit vojáci spolkové armády.
Vedoucí Informační a strážní služby Národního parku Šumava Adam Diviš si v roce 2007 vybral čtyři místa v okolí Plešného jezera, na která chodí s fotoaparátem pravidelně každý rok v létě. Správa parku nyní na svém Facebooku zveřejnila album jeho fotografií s názvem "Co umí příroda", na němž je vidět, jak se v krajině samy obnovují lesy poté, co dospělé stromy na některých místech samovolně odumřou. Podívejte se na náš výběr.
Okolnosti nás vyzývají k návratu, couvání do minulosti, kdy jsme žili v užším sepětí s krajinou, kdy byla naší partnerkou, ne bitým otrokem.
