Nálety tureckých bojových letadel se uskutečnily v oblasti měst Nusaybin, Sirnak a Yuksekova, která leží u hranic se Sýrií, Irákem a Íránem. Jejich cílem byla podle armády skladiště zbraní a munice a úkryty bojovníků z PKK.
Mluvčí irácké armády Jahjá Rasúl uvedl, že irácké jednotky ve čtvrtek ráno získaly kontrolu nad několika vesnicemi na předměstí města Machmúr východně od Mosulu. Začala tím dlouho očekávaná vojenská operace s cílem dobýt zpět severoirácké město Mosul z rukou bojovníků organizace Islámský stát (IS). Iráčany ze vzduchu podporuje koalice v čele se Spojenými státy. Operaci podporují i kurdští bojovníci. Druhé největší město drží ozbrojenci z IS od června 2014. Syrská média mezitím uvedla, že vůči islamistům postupují i syrské jednotky. Podle státní televize vojáci vstoupili do historické Palmýry. Dobýt ji chtějí během několika dní.
K odpovědnosti za nedělní atentát v Ankaře se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). O život při něm přišlo 37 lidí, desítky byly zraněny. Vláda útok připisovala zakázané Straně kurdských pracujících (PKK) a jako odvetu zahájila v pondělí nálety na pozice této strany na severu Iráku. Zahynulo při nich 45 kurdských bojovníků. Skupina Sokoli osvobození Kurdistánu bojuje dlouhodobě proti turecké vládě a přihlásila se také k únorovému atentátu, při němž v Ankaře zahynulo 30 lidí. Atentát byl podle ní odvetou za vojenské operace, které proti kurdské menšině na východě země vede turecká armáda z rozkazu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Vytvořením Federace severní Sýrie Kurdové reagují na to, že nebyli pozváni k syrským mírovým rozhovorům. Ustavení federálního systému v kurdských oblastech na severu Sýrie odhlasovali zástupci tří kurdských regionů ve čtvrtek. Vláda v Damašku to označila za nelegální.
Počet obětí nedělního bombového útoku v Ankaře stoupl na 37. Dalších sedm desítek zraněných lidí je stále v nemocnicích, stav 15 z nich je kritický. Ministr vnitra Efkan Ala uvedl, že explozi v centru metropole způsobil automobil naložený výbušninami. Úřady z činu podezřívají separatisty ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Zástupci PKK nicméně ještě v neděli atentát odsoudili. Mohutný výbuch otřásl čtvrtí Kizilay v neděli večer. Premiér Ahmet Davutoglu uvedl, že zadrženo bylo 11 lidí.
Kurdské speciální jednotky osvobodily ze zajetí mladou Švédku, kterou drželi radikálové z Islámského státu. Operaci vedli iráčtí Kurdové u města Mosul. Dívka měla do Iráku odcestovat loni, v patnácti letech ji prý pobláznil jeden z islamistů. Momentálně je dívka v Kurdistánu.
Rusko bude nadále pomáhat syrské vládě v boji proti teroristům, zároveň se ale chce vyřešit krizi politickými a diplomatickými nástroji. Rusové a Američané vyjednávají o podmínkách příměří. Ke klidu zbraní se staví pozitivně i prezident Bašár Asad.
K teroristickému útoku, který se stal ve středu v Ankaře, se přihlásila skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK). Atentát je prý odvetou za vojenské operace, které proti kurdské menšině na východě země vede turecká armáda. Prezident Erdogan se domníval, že za útok jsou zodpovědné syrské kurdské milice (YPG), proti nimž Turecko už nějaký čas bojuje. Sebevražedným atentátníkem je pravděpodobně Zinar Raperin, který se odpálil u autobusu převážejícího turecké vojáky. Teroristé pohrozili také dalšími útoky.
Turecké letectvo se v případě invaze do Sýrie může stát snadným terčem syrské protivzdušné obrany, o kterou se stará Rusko.
Podezření padá na separatistickou Stranu kurdských pracujících, která s tureckou armádou bojuje na jihovýchodě země. Způsob provedení atentátu neodpovídá předchozím akcím Islámského státu.
Turecko ostřeluje syrské Kurdy, kteří těží z ruského bombardování. Ruský analytik Alexandr Konovalov se domnívá, že Rusové a Turci se mohou ocitnout ve válce, přestože si ji možná nepřejí. Na malém území je koncentrováno příliš mnoho zbraní, armád a zájmů.
Turecká armáda začala o víkendu ostřelovat kurdské milice na severu Sýrie. Ankara Kurdy vyzvala, aby se z nedávno dobytých pozic u hranic s Tureckem stáhli, ti to odmítli a obvinili Turky z vměšování do vnitřních záležitostí Sýrie. Turecko a Saúdská Arábie by prý podle šéfa turecké diplomacie mohly zahájit i pozemní operaci proti islamistům v Sýrii. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby vyzval jak Turecko, tak syrské Kurdy, aby ustoupili a raději se zaměřili na "společnou hrozbu" v podobě bojovníků Islámského státu. Prezidenti Ruska a USA se shodli, že je potřeba v boji s IS intenzivnější spolupráce.
Pokud by měl na severu Sýrie a Iráku vzniknout velký kurdský stát, Turecko to nepřipustí. Tam jsou hranice jeho tolerance. Turkolog Petr Kučera v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že dříve si rozsáhlou tureckou invazi do Sýrie nedovedl představit, teď už si ale tak jistý není. Podle něj ale vidí nepřítele spíš Rusové v Turcích než naopak.
Ankara - Turecko si v úterý předvolalo amerického velvyslance v Ankaře poté, co mluvčí amerického ministerstva zahraničí řekl, že Washington nepovažuje kurdskou Stranu demokratické unie (PYD) působící v Sýrii za teroristickou organizaci. Ankara považuje PYD za odnož Strany kurdských pracujících (PKK), která bojuje za kurdskou autonomii v jihovýchodním Turecku a jako teroristickou organizaci ji klasifikují nejen Turecko, ale i Spojené státy a Evropská unie. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí John Kirby pronesl svůj výrok v pondělí v reakci na dotaz novinářů, jak se spojenci v NATO s rozdílností názorů vypořádávají. Kirby řekl, že turecké "znepokojení" není v tomto ohledu nic nového.
Před vládní ofenzívou a ruskými bombami utíkají tisíce Syřanů k turecké hranici nebo na území syrských Kurdů. "Je to déšť bomb," popsal jeden ze svědků.
Již potřetí organizuje OSN v Ženevě mírová jednání o válce v Sýrii. Zástupci hlavní syrské opozice toto rokování zatím bojkotovali, večer ale oznámili, že nakonec do Ženevy dorazí v neděli. Opoziční předáci trvali na tom, že nejdříve chtějí od šéfa OSN záruky, že dojde k naplnění loňské rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která hovoří mimo jiné o vylepšení humanitární situace v Sýrii. Podle odhadů v Sýrii stále žije v obležení více než 400 tisíc lidí.
Na mírová jednání o Sýrii, která mají začít v pátek v Ženevě, nejsou pozváni zástupci syrské kurdské Strany demokratické unie (PYD). Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura jim neposlal pozvánku. "Skupina PYD způsobovala nejvíce problémů a pan de Mistura mi řekl, že jim neposlal zvací dopis," vysvětlil francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius. Hlavní opoziční vyjednávací skupinou bude koalice zformovaná loni v Rijádu. Na jednáních by měli být přítomní i její oponenti. Rozhovorů se mají zúčastnit zástupci syrské vlády a jejích oponentů. Účast Kurdů prosazovalo Rusko, proti bylo Turecko, a to kvůli spolupráci PYD se Stranou kurdských pracujících (PKK), řazenou k teroristům.
Vláda rozhodla, že do Iráku a Jordánska pošle další vojenskou pomoc. "ČR pošle vojenskou pomoc Iráku, samopaly a náboje. Jde o naši podporu irácké armádě a Kurdům v boji proti tzv. Islámskému státu," vyjádřil se premiér Bohuslav Sobotka na sociální síti. V minulosti už Česko Iráku a Kurdistánu darovalo miliony nábojů do kulometů, samopalů, 5000 ručních granátů a 5000 nábojů do pancéřovek RPG-7.
Francouzský prezident Francois Hollande prohlásil, že pro Sýrii je letošní rok "rokem změn". Arabské a kurdské pozemní síly bojující proti džihádistům z teroristické organizace Islámský státý(IS) podle něj dostanou dostanou více podpory. Zintenzivní se i údery mezinárodní koalice. "Naše strategie zahrnuje osvobození (syrské) Rakky a (iráckého) Mosulu, kde se nacházejí řídící střediska (IS). Byla tu vůle poskytovat podporu arabským a kurdským silám bojujícím proti Islámskému státu na zemi," dodal francouzský prezident.
Petice kritizující tureckou vojenskou ofenzivu proti Kurdům, kterou podepsali i někteří akademici mimo Turecko, už má více než 1200 signatářů. Prezident Recep Tayyip Erdogan však tvrdí, že se tím intelektuálové postavili za teroristy z PKK a slibuje jim za tuto "zradu" tvrdé tresty. Akademici v petici vyzvali, aby vláda ukončila "úmyslné masakry a deportace Kurdů a dalších lidí v regionu", a označili vládní operaci za zločin. Podle Erdogana tím narušili národní jednotu. Desítky vědců již byly zatčeny, hrozí jim až pět let vězení.
