


Konec Islámského státu? Ještě ne. Tady je válečná mapa džihádistů
Různé syrské opoziční skupiny dotírají na Islámský stát ve městech Manbídž a Búkamál. V Iráku armáda "čistí" západní provincii Anbár.



Různé syrské opoziční skupiny dotírají na Islámský stát ve městech Manbídž a Búkamál. V Iráku armáda "čistí" západní provincii Anbár.



Analytik Soner Cagaptay, ředitel tureckého výzkumného programu ve Washingtonském institutu blízkovýchodní politiky, označuje istanbulský atentát za vyhlášení války Turecku Islámským státem. Erdogan podle něj bude nucen "něco udělat". V Sýrii mají ale Turci příliš mnoho nepřátel.



Ačkoliv má Turecko jeden z nejvyšších obranných rozpočtů v NATO (19,1 miliardy dolarů), je kvůli své poloze, etnickému a náboženskému složení obyvatelstva, ale také nejednoznačnému postoji k Islámskému státu v mimořádně složité bezpečnostní situaci. V rozhovoru s Aktuálně.cz na to po útoku na Atatürkově letišti v Istanbulu upozorňuje František Štěpánek. Bývalý generální konzul v Turecku, který pracoval též jako šéf Vojenské zpravodajské služby.



Skupina Sokoli osvobození Kurdistánu (TAK), která se označuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK), se přihlásila k úternímu atentátu v Istanbulu. Pumový útok na policejní autobus si vyžádal 11 obětí. "Sedmého června jsme spáchali útok proti pořádkové policii, abychom se pomstili za špinavou válku v Kurdistánu," uvedla skupina TAK v prohlášení zveřejněném na svých internetových stránkách. Varovala v něm také zahraniční turisty, že Turecko už pro ně není bezpečnou zemí.



Podle tureckého deníku Hürriyet chce turecká armáda ve spolupráci s Američany vypudit Islámský stát z takzvané manbidžské kapsy východně od Aleppa. Zatím není řeč o nějakém podrobném plánu nasadit velké pozemní síly. Podle Američanů je nutné v boji s džihádisty spoléhat na Kurdy, protože Arabů je málo.



Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan odsoudil americkou podporu kurdským bojovníkům v Sýrii, kde byli američtí vojáci přistiženi s insigniemi kurdských milicí YPG. Ty Ankara označuje za teroristické. Erdogan zdůraznil, že USA jakožto spojenci Turecka v NATO nemohou posílat svoje vojáky do Sýrie s insigniemi. Podle něj není mezi kurdskými povstalci a teroristickým Islámským státem rozdíl. Ankara řadí YPG k teroristickým organizacím. Milice jsou podle ní napojeny na Stranu kurdských pracujících (PKK), proti níž turecká armáda bojuje od roku 1984. Turecko tvrdí, že Kurdové v Sýrii bojují o rozšíření územních zisků. Washington naopak považuje YPG za cenného spojence v boji proti IS.



Teroristé z Islámského státu jsou v defenzivě. Musí se bránit nejen u Damašku či Fallúdži. Terčem nové operace se stala jejich metropole - syrská Rakká. Útočí na ni kurdští bojovníci. To se ale nelíbí vlastně nikomu. Turci, Syřané a Iráčané se obávají kurdské expanze. Američané pro změnu varují před možnými národnostními střety.



Německá kancléřka Angela Merkelová jednala v Istanbulu s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Kromě hlubokého znepokojení z připravovaných ústavních změn v Turecku vyjádřila neústupný postoj k podmínkám, které se země zavázala splnit, aby získala bezvízový styk s Evropskou unií. Turecko podle ní musí splnit i revizi protiteroristických zákonů, které ale Ankara měnit odmítá. Zdůraznila ale také svou podporu březnové dohodě EU s Tureckem o omezení migračního toku do Evropy.



Turecký parlament v pátek schválil ústřední bod vládou navrhovaných změn ústavy, které budou znamenat zrušení imunity zhruba pro čtvrtinu poslanců. Nová pravidla mají postihnout přinejmenším 138 z 550 zákonodárců, vůči nimž ve sněmovně leží podněty k trestnímu stíhání, uvedla agentura DPA. Nejvíce zasaženou stranou bude opoziční prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), která může přijít až o 50 z 59 poslanců. Vláda a prezident Recep Tayyip Erdogan totiž zástupce HDP obviňují z podpory terorismu. Parlament ještě musí rozhodnout o dalším článku a poté odhlasovat novelu jako celek, aby mohla definitivně vstoupit v platnost.



Vedení turecké vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) informovalo, že jediným kandidátem na předsedu, a tudíž i nového premiéra země, bude dosavadní ministr dopravy Binali Yildirim. Ten má bližší kontakty s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem než bývalý premiér Ahmet Davutoglu, který podal demisi před dvěma týdny. Nesouhlasil s armádní ofenzivou na jihovýchodě země proti kurdským rebelům, ani s pronásledováním novinářů kritizujících prezidenta.



Devítiletý Murád, jeho bratr a matka padli v srpnu 2014 poblíž iráckého Sindžáru do rukou Islámského státu. Reportér agentury Reuters je našel v uprchlickém táboře poblíž severoiráckého města Dohúku. Útěk z domu, který patřil islámskému radikálovi, přišel rodinu na 24 000 dolarů. Přesto stále nemá vyhráno. Murád je těžce traumatizovaný: jen zřídka se směje, má problémy udržet oční kontakt a pořád si hraje se svými prsty.



Nejméně pět zraněných si ve čtvrtek vyžádal pumový útok v Istanbulu. Podle místních televizních stanic NTV a CNN-Türk explodovala bomba nastražená ve vozidle. Turecko je v poslední době cílem vlny útoků, které mají na svědomí buď odbojní separatističtí Kurdové, či radikálové hlásící se k organizaci Islámský stát (IS). Turecko pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vede proti oběma skupinám od loňského léta ozbrojený boj. Například v úterý si nastražená výbušnina vyžádala tři mrtvé a 22 zraněných v Diyarbakiru na jihovýchodě Turecka, kde žijí převážně Kurdové.



Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v úterý opět obvinil evropské státy z poskytování útočiště politickým křídlům teroristických organizací působících v Turecku. Zároveň označil za černý humor výhrady Evropské unie k zaváděným protiteroristickým zákonům v Turecku, které i podle nevládních organizací porušují lidská práva. V projevu v metropoli Ankaře Erdogan zároveň vyjádřil naději, že EU zavede bezvízový styk s Tureckem nejpozději do října.



Nejméně tři lidé zemřeli při mohutném výbuchu ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka, dalších 22 utrpělo zranění. Podle tureckých médií byl útok namířený proti tureckým policistům, kteří tvoří většinu obětí. Zbytek jsou civilisté. Výbušninu umístěnou v zaparkovaném vozidle podle místních sdělovacích prostředků nastražili povstalci ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Turecká armáda vede od loňského léta bojové operace proti kurdským bojovníkům na jihovýchodě země poté, co skončilo příměří mezi PKK a vládou. Střety zesílily poté, co se Ankara zapojila do konfliktu v Sýrii a v Iráku.



Pešmergové nepotřebují pomoc v boji s Islámským státem, potřebují vyzbrojit, je to pro ně ztělesněné zlo, říká fotografka a dokumentaristka Jarmila Štuková. Pešmergové si podle ní neumí představit, že by před Islámským státem utekli a nechali mu svoji zem. Řada z nich prý byli pacifisté, teď je ale žene pomsta, protože viděli třeba matky zahrabávat své mrtvé děti. Při dokumentování pešmergů Štuková mluvila i se zajatci z Islámského státu. Prý se jí nedokázali dívat do očí.



Zmateně a směšně se chovají čtyři bojovníci Islámského státu, kteří vyrazili do střetu s kurdskými pešmergy severně od iráckého Mosulu. Záznam z GoPro kamery umístěné na helmě jednoho z radikálů, kterou získali pešmergové po boji, ukazuje odlišný pohled na tyto lidi, než předkládají jejich propagandistická videa.



Syrská vláda dnes uzavřela po několika dnech bojů s Kurdy na severovýchodě země příměří. Upevnit klid zbraní má i výměna zajatců mezi oběma stranami, uvedla agentura AFP. Boje, které si vyžádaly desítky mrtvých, se vedly zejména o město Kámišlí v provincii Hasaká, které má 220 000 obyvatel převážně kurdského původu. V zemi panuje neklid navzdory širšímu příměří mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a většinou povstaleckých skupin. Na lokální úrovni se ale tu a tam boje občas rozhořívají. Příměří pomohlo ke zlepšení dodávek humanitární pomoci do některých oblastí Sýrie, ale podle OSN syrská vláda nepostupuje s pomocí dost rychle.



Češi budou po dva roky cvičit Iráčany v leteckých úderech proti islamistům i v efektivním plánování těchto operací. Čáslavští letci se teď usilovně chystají na exotickou misi. Trénují přežití se zaměřením na poušť, učí se historii a kulturní zvyklosti Iráku, čeká je očkování, zdravotní prohlídky či psychotesty. "Fakt nevím, kam dřív skočit. Je to fofr," přiznává velitel kontingentu čáslavských letců podplukovník Zdeněk P. (jeho příjmení je vzhledem k povaze připravované mise neveřejné).



Pět vojáků a jeden policista přišlo o život při bombovém útoku v jihovýchodní části Turecka. Informovala o tom turecká agentura Dogan, podle níž je za útokem zřejmě zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK). Příslušníci bezpečnostních sil se účastnili vojenské operace ve městě Nusaybin v jihovýchodní provincii Mardin, které obývají převážně Kurdové. V jednu chvíli uprostřed skupiny vojáků odpálili pravděpodobní členové PKK bombu. Militantní separatistická organizace se k činu dosud nevyjádřila. PKK vede ozbrojený boj za autonomní Kurdistán od roku 1984, dosud v důsledku jejích střetů s tureckými bezpečnostními složkami zemřelo na 40 000 lidí.



Podle vůdce kurdských pešmergů musela irácká armáda v pondělí pozastavit své akce jižně od Mosulu kvůli špatnému počasí, zejména hustému dešti. Operace na osvobození města, které IS zabral v červnu 2014, začala minulý čtvrtek. Na islamisty tlačí jejich nepřátelé také v Sýrii, tento víkend IS ztratil kontrolu nad syrským historickým městem Palmýra. Společnost IHS Jane’s 360 zabývající se bezpečnostní problematikou v polovině března vydala zprávu, v níž tvrdí, že IS ztratil od vyhlášení chalífátu více než pětinu z území, které kontroloval. Třetinu z toho tento rok.