Poslední federální premiér totalitního Československa Ladislav Adamec byl spoluzodpovědný za to, že režim násilně potlačoval pokusy o přechod státní hranice. Vyplývá to ze závěru Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, jejž má deník Aktuálně.cz k dispozici. Trestní stíhání však policie zahájit nemohla, protože Adamec už je po smrti. Případ uzavřela uplynulé úterý.
Několikrát jsem vstup do KSČ odmítl, ale posléze jsem už nedokázal odolat, tvrdí nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který před listopadem 1989 nastoupil dráhu vojenského prokurátora a podle kritiků prosazoval tvrdé tresty pro odpírače vojny. Navrhované tresty byly tvrdé, protože byly tvrdé v trestním zákoníku. Ta doba nebyla jednoduchá, ale nechci se schovávat a nesu si za to odpovědnost, říká.
Nemělo by být nejprve uzákoněno, že bývalí členové KSČ a bývalí agenti StB nesmějí řídit stát či prezidentovat?
Hosty vysílání jsou právník Ondřej Havránek, ředitel stavební firmy Martin Podzimek, historik Petr Blažek a ředitel Jatek78 Štěpán Kubišta.
Dvojice prezident – premiér nám v zahraničí neskutečně uškodila. Stejně jako takřka úplné opuštění havlovské politiky obrany lidských práv.
Za mrtvé na hranicích nebude potrestán nikdo z komunistických prominentů. Jakeš zemřel a Vajnar se Štrougalem ani nepůjdou k soudu.
České země si zcela nepodmanili ani prvorepublikoví revolucionáři, ani stalinisté, ani osmašedesátníci. Plně osud národa ovládli až normalizační komunisté, kteří včas odhodili rudou knížku.
Výročí 100 let od vzniku KSČ připodobňují historici k "rudému století". Nazývá se tak i výstava na pražské Kampě, která začíná v pátek 14. května. Je vůbec důvod si toto výročí i tragické události spojené s KSČ připomínat? Historici, kteří se na unikátní expozici podílejí, o tom nepochybují. "KSČ ovlivnila a stále ovlivňuje tuto zemi jako málokterá jiná partaj," říká historik Jan Kalous.
Po páté hodině ranní 7. září 1948 zastavil černý služební vůz Tatra 57 B před oblastní úřadovnou Státní bezpečnosti (StB) v Bartolomějské ulici v Praze. K řidiči Zdeňku Řípovi přisedli pracovníci Krajského velitelství StB Bořivoj Vávra s Josefem Volfem a společně odjeli na Pankrác, kde převzali jednoho z hrdinů protinacistického odboje na Táborsku Františka Novotného. Netušil, že je to jeho konec.
Gigantická budova, jež se vypíná nad Nuselským údolím v Praze, byla otevřena před 42 lety, v dubnu roku 1981. Měla sloužit primárně potřebám vládnoucí komunistické strany. Hostila i tehdejšího sovětského vůdce Leonida Iljiče Brežněva. Po roce 1989 tu jednali někdejší američtí prezidenti George Bush a Barack Obama či dalajlama. Obdobná budova v Česku nestojí. Jak se stavěla a jak vypadá uvnitř?
Opatření, jež uzavřela hranice obcí, mohou být příležitostí poznat lépe město, v němž žijeme. V klidu projít ulicemi a zastavit se u domů, které jsou pozoruhodné architekturou i svými majiteli. Pražská Hanspaulka zaujme svým umístěním na kopci, výhledy, urbanismem, širokými "bulváry" s travnatými pásy i úzkými uličkami. Není divu, že si tuto prvorepublikovou čtvrť oblíbili umělci i prominenti.
Po převzetí moci 25. února 1948 si komunisté začali vyřizovat účty s politickými rivaly a odpůrci. Symbolem poúnorového teroru se stal takzvaný Domeček na pražských Hradčanech, kde byli mučeni a vyslýcháni českoslovenští vojáci - letci RAF, parašutisté, ale i ti z východní fronty, kterých se komunisté chtěli z nejrůznějších důvodů zbavit.
Policie zahájila trestní stíhání bývalého člena předsednictva ústředního výboru KSČ Jana Fojtíka. Dvaadevadesátiletého muže viní ze zneužití pravomoci úřední osoby, kterého se údajně dopustil tím, že jako přední stranický ideolog spoluzavinil smrt a zranění několika lidí na československých hranicích.
Právníky obviněné z korupce v justici spojuje krom dnešních problémů i předlistopadové členství v komunistické straně. Zdá se, jako by jejich současné potíže se zákonem kořenily právě v tom.
Bývala symbolem svobody, stala se turistickou atrakcí. Lennonova zeď v Praze, plocha pro nespočet vzkazů odkazujících ke slavnému muzikantovi, vznikla před 40 lety. Byl za tím jeden jediný nápis obyčejnou křídou. "Jako ukázka prostoru, kde lidé vyjadřovali odpor proti komunistickému systému v Československu, našla odezvu i na druhé straně zeměkoule," říká v rozhovoru historik Petr Blažek.
Komunisté museli mezi roky 1970 a 1989 prokázat, že se dovedou ohnout až pod podrážky svých bot a prolhat ještě níž. Přesto dnes v mnoha klíčových funkcích ovládají demokratické Česko. Neměli bychom být už dál?
Advokát František Polák mezi válkami hájil komunisty, později v Sovětském svazu zažil jejich totalitní metody. O novodobých otrocích v lágrech gulagu svědčil v OSN, kde posléze pracoval jako noční hlídač, aby dále mohl upozorňovat na represivní povahu komunistického sytému. Marně. Klíčovou výpověď pak přinesl i v mediálně sledovaném sporu tří francouzských komunistů.
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
Psal se 24. říjen 1950. Pro většinu obyčejný podzimní úterek, pro tři muže z jihovýchodní Moravy poslední den života. Jsou ztýraní výslechy a jeden z nich tak nemocný, že ho musí k šibenici přinést. Stanou se vedle Milady Horákové dalšími z mnoha obětí komunismu.
