


Měnit lustrační zákon 33 let po revoluci je směšné
Nepíše se rok 1990, ale 2022. Zdejším problémem není politická policie, ale Rusko, Putin a lidé, kteří dělají jeho politiku, snaží se zemi rozbít.



Nepíše se rok 1990, ale 2022. Zdejším problémem není politická policie, ale Rusko, Putin a lidé, kteří dělají jeho politiku, snaží se zemi rozbít.



„Petr Pavel by neměl být prezidentem kvůli své komunistické minulosti a kvůli tomu, že ji relativizuje. Zpravodajský kurz, který studoval, organizovala nejtajnější část vojenské rozvědky a školil lidi, kteří se připravovali na dráhu zpravodajců. Předpokládám, že měl jít na rezidenturu. Jistě to ale samozřejmě nevíme, protože měl štěstí, že přišel listopad 1989,” říká historik Petr Blažek.



Bývalý komunistický československý premiér Lubomír Štrougal není schopen chápat obsah a smysl úkonů ve svém trestním řízení. K takovému názoru došli znalci, kteří zkoumali Štrougalův zdravotní stav. Naopak ohledně někdejšího ministra vnitra Vratislava Vajnara soudí, že smysl úkonů trestního řízení schopen chápat je.



„Chtěl jsem, aby se některé věci změnily. Vadilo mi, že se nemohlo svobodně mluvit nebo cestovat,” vysvětluje uchazeč o post prezidenta Tomáš Zima, proč se jako mladík v 80. letech rozhodl vstoupit do komunistické strany. „Lidé by měli hodnotit to, co člověk dokázal, co umí a jak se chová. Řadě lidí se moje názory líbí, podporují mě a podepisují petiční archy,” dodává.



Na Hrad se nerve, odstoupí, pokud se najde někdo, kdo bude mít větší reálnou šanci než on a kdo bude pro západní liberály přijatelný díky své orientaci a hodnotám. O. K. postoj.



Do boje o nejvyšší úřad se hlásí zástup normalizačních komunistů. Za členství se omlouvají, zároveň se ale chlubí kariérou, na kterou by bez proslulé stranické legitimace nedosáhli.



Nakladatelství Paseka pokračuje v edici Velké dějiny zemí Koruny české, největším projektu české historiografie. Historik Jiří Pernes se v nově vydané knize věnuje letům 1948 až 1956. Zabývá se vznikem exilu, studenou válkou, militarizací Československa, válkou v Koreji, politickými procesy nebo událostmi po smrti Stalina a Gottwalda.



Ve věku 82 let zemřel lékař a sexuolog Radim Uzel. Deníku Blesku to řekl jeho vnuk. Uzel byl známý jako popularizátor sexuologie a sexuální výchovy nebo autor odborných i populárních knih o antikoncepci, plánovaném rodičovství a poruchách plodnosti. Letos v březnu převzal od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Pohřeb se uskuteční v rodinném kruhu.



Komunistický ideolog Ladislav Štoll nepatří k pozitivním osobnostem české historie. Jeho život je ale perfektním promítacím plátnem, na kterém se dají ukázat mnohé brutální zvraty zdejší kultury ve 20. století.



Dvaatřicet let od pádu komunismu se ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL chystá snížit důchody představitelům tehdejší moci. S odborníky nyní konzultuje, koho přesně by se měla důchodová novela týkat. O peníze by měli přijít členové tehdejší vlády, funkcionáři KSČ či důstojníci StB. Komunistický režim je od roku 1993 prohlášený zákonem za zločinný.



Máme několik událostí 20. století, za které se stydíme, a traumata z dob komunismu. Každá rodina měla někoho v KSČ, udávali na sebe někdy i manželé, říká Mikuláš Kroupa, zakladatel spolku Paměť národa, který slaví 20 let od svého vzniku nejen výstavou na strahovském stadionu. Babiš a Zeman si neuvědomují, co způsobují ve společnosti, jak řada lidí přebírá jejich agresivní styl, dodává.



Z čeho jsem 32 let po revoluci nejvíc zklamaný? Ze strachu, který vnímám všude okolo sebe. Protože strach je jed, který sežere veškerou naději.



Podle ošetřujícího lékaře není prezident Miloš Zeman kvůli svému zdravotnímu stavu schopen výkonu úřadu, proto se diskutuje o odebrání jeho pravomocí. Zeman ale není zdaleka jediným prezidentem, kterého choroby zastihly v úřadu. Masaryk poslední rok ve funkci protrpěl a byl poloslepý. Beneš zase stonal v historicky klíčové době. Zprávy o stavu prezidentů se tajily, změnil to až Havel.



Volební zisk nedosahující ani čtyř procent odsoudil KSČM k tomu, že po více než 70 letech nebude mít ani jednoho poslance. Politolog Stanislav Balík se přiklání k tomu, že se tradiční strana do parlamentu už nevrátí. Úpadku nahrává setrvalý úbytek jejích hlasů i stárnoucí členská základna. Andrej Babiš a jeho ANO sice mohou komunistické voliče převzít, v komunálních volbách se to ale neprojevuje.



Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.



Adam Hradilek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, dokončuje knihu o Petru Artonovi - českém letci RAF, který ale po válce pomáhal komunistům k moci a v Británii působil jako komunistický agent. "V den, kdy přišla poslední úprava mé knihy před tiskem, měl pan Arton pohřeb. S knihou se minul o pár týdnů," říká Hradilek. Petr Arton zemřel 6. října 2021, za tři měsíce by mu bylo sto let.



Dvě třetiny Čechů nechtějí volit politické strany, za které kandidují bývalí členové komunistické Státní bezpečnosti či předlistopadové komunistické strany. Nejvíce je odmítají volit příznivci koalic Pirátů se STAN a Spolu. Vyplynulo to z průzkumu agentury NMS Market Research a organizace Post Bellum. Za hlavní problémy označili účastníci průzkumu lhaní, propagandu, korupci a střet zájmů.



Před 128 lety, 27. ledna 1895, se narodil legendární velitel Pražského povstání generál Karel Kutlvašr. Životní útrapy, zatčení komunistickou StB i okamžiky jeho propuštění z nespravedlivého žaláře svěřila Kutlvašrova žena Jelizaveta svému deníku. "Dva esenbáci Karlíčka odvedli. U nás zůstali čtyři muži a udělali prohlídku. Nebyla jsem polekaná, ale šíleně rozzlobená," vzpomínala na osudný den.



Generál Jan Syrový byl po druhé světové válce jedním z nejvýraznějších aktérů procesů se skutečnými nebo domnělými kolaboranty. Syrový se podle historiků řadí do druhé kategorie. Jeho pozůstalí nyní dostali šanci, aby se generálovo jméno očistilo. Městský soud v Praze přijal od státního zástupce návrh, aby jeho případ projednal v obnoveném procesu. Deník Aktuálně.cz má návrh k dispozici.



Okupace v noci z 20. na 21. srpna 1968 většinu československé společnosti zaskočila. Mezi oblíbené mýty patří tvrzení, že vpád vojsk Varšavské smlouvy byl v zásadě nečekaný. Jenže doufat není totéž co vědět. Hrozba intervence nad republikou visela už od jara. A s postupujícím časem jen sílila.