Fotbalové Euro, cyklistická Tour de France a Světové dny mládeže. To jsou podle evropských tajných služeb tři nejzranitelnější akce letošního léta, pokud jde o potenciální útok teroristů. Světové dny mládeže, tedy setkání půldruhého milionu mladých křesťanů, bude koncem července hostit polský Krakov. A navštíví je i papež František. Poláci kvůli tomu pošlou do akce na 10 000 vojáků a policistů.
Vesnicí v egyptském Alkarmu se rozšířila zpráva, že se ženatý koptský křesťan zapletl s vdanou muslimskou ženou. Na jeho starou matku následně zaútočila skupina muslimů, aby se pomstila. Koptští křesťané se teď bouří.
Díky nové technologii, která umožní monitorování pohybu odsouzenců pomocí satelitů, se Velká Británie pokusí vypořádat s problémem přeplněných věznic. Trestanci by mohli žít doma se svými rodinami a chodit každý den do práce. Do cely by se vraceli pouze o víkendech. Premiér David Cameron návrh zákona označuje za "revoluci ve vězeňství". Systém se bude od září testovat, aby mohl být posléze využíván na celonárodní úrovni.
V rozhodování šestnácti iráckých křesťanů přebývajících v Brně, zda zůstat v Česku, mohl hrát důležitou roli úředník ministerstva vnitra. Deník Aktuálně.cz zjistil, že skupinu uprchlíků, které do země přivedla nadace Generace 21, neočekávaně navštívil jen několik dní před jejich odjezdem. Podle dobrovolníků odjezd Iráčanů uspíšil – poradil jim, jak se vzdát českého azylu. Spolupracovníci Generace 21 návštěvu úředníka z odboru azylové a migrační politiky považují za neprofesionální. S uprchlíky se totiž setkal v citlivé době, kdy se rozhodovali, jestli v Brně zůstat. Ministerstvo vnitra však oponuje, že o schůzku požádali sami Iráčané a že úředník jen dělal, co po něm uprchlíci žádali.
Vláda rozhodla o ukončení projektu Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení 153 iráckých křesťanů do ČR. Uprchlíkům, kteří jsou zařazeni do programu a mají i nadále zájem v ČR zůstat nebo do ní přijet, by měla ale Česká republika pomoci. Minulý týden projekt už dočasně pozastavil ministr vnitra Milan Chovanec v reakci na to, že skupina 25 z prozatím 89 přivezených uprchlíků odmítla azyl v ČR, odjela do Německa a požádala o ochranu tam. Německá strana nyní požádala, aby aby si Česko vzalo všech 25 uprchlíků zpět.
Osm z 24 iráckých křesťanských uprchlíků, kteří našli zázemí v Brně, vyrazilo na cestu zpátky do Iráku. Dnes krátce po půl šesté ráno nastoupili do vlaku směřujícího do Prahy, odkud odpoledne odletí. Skupinka čítá pět dospělých a tři děti. Je složená ze dvou prarodičů a dvou jejich dcer, z nichž jedna se vrací do Iráku s manželem a dvěma dětmi, druhá s malým dítětem. Její manžel zůstává po dohodě rodiny v Brně.
Pětadvacet iráckých křesťanů, které chce Německo vrátit zpátky do Česka, může odvrátit své vyhoštění do Iráku. Ačkoliv pomoc úřadů dříve odmítli, stále mohou požádat o azyl. Pokud by uprchlíci o mezinárodní ochranu požádali, budou české úřady řešit unikátní situaci, se kterou se možná dosud nesetkaly. Zákon sice zná pojem "opakovaná žádost o azyl", využívá se ale v případech, kdy cizinec napoprvé azyl nezískal.
Projekt Generace 21 na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku ministr vnitra Milan Chovanec dočasně pozastavil. Česko by se podle něj mohlo dostat do situace, že by se mohlo stát spoluúčastníkem cestovní kanceláře, která by uprchlíky přivážela blíž k cílovým zemím, jako je Německo a Švédsko. Pětadvacet cizinců, kterým Česko poskytlo azyl, už požádalo o vrácení pasu. Podobná situace se už stala v Polsku, kde fungoval stejný projekt. Naopak uprchlíci, kteří žijí v Praze, by v Česku rádi zůstali, uvedli zástupci Armády spásy. "V té skupině 15 lidí, kteří jsou v Praze, jsem se s nějakou nespokojeností nesetkal," řekl Jiří Mataj ze spořilovské farnosti sv. Anežky.
Osmičlenná rodina iráckých křesťanských uprchlíků, která je ubytovaná v Brně, se rozhodla vrátit do vlasti, řekl ve čtvrtek Martin Frýdl, mluvčí nadačního fondu Generace 21, která organizuje pomoc těmto lidem. Rodina návrat odůvodnila steskem prarodičů po domově. Fond Generace 21 také odložil podání žádosti o přidělení bytů rodinám uprchlíků v Jihlavě. Podle Frýdla Iráčané ubytovaní v Okrouhlíku u Jihlavy nejsou spokojeni s vyhlídkami na budoucnost. Podle Frýdla odchod z vlasti logicky provázejí pochybnosti a psychické probémy. "Dnes se ukazuje, že to někteří z uprchlíků neunesli. Nesuďme je - představme si sami sebe po několika týdnech v nové zemi v podobné situaci," uvedl Frýdl.
Trojice sester z Iráku měsíce živořila v uprchlickém táboře v severoiráckém Irbílu. Jako křesťané tam prchly kvůli léta trvajícím perzekucím, útokům islámských radikálů a únosům. V utečeneckém centru netekla voda, rodina přebývala v plechových buňkách, ve kterých bylo v létě nesnesitelné vedro. Tři ženy spolu s rodinou našly nový domov v Brně. Jejich přesídlení zařídila nadace Generace 21, jež se snaží pomoct křesťanům, kterých na Blízkém východě rychle ubývá. V Česku dostanou azyl – do Iráku se vracet nechtějí. Nevěří, že by pronásledování křesťanů v Iráku v budoucnosti ustalo.
Manželé Salim a Sanaa utekli ze severního Iráku před islámskými radikály. Osm měsíců žili v malé kontejnerové buňce v uprchlickém táboře poblíž Irbílu. "Když v zimě pršelo, bylo všude okolo bláto, kapala na nás ze stropu voda. Nedalo se tam vydržet," popisují v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Přímo z utečeneckého tábora, kde přebývaly stovky rodin iráckých křesťanů, odcestovali do Česka. Jejich odjezd zařídila nadace Generace 21. Spolu s dalšími dvaadvaceti uprchlíky bydlí v brněnském hostelu Eleven, kde absolvují intenzivní kurzy češtiny. Později se přestěhují do bytů.
Soud s dvaapadesátiletým Čechem Petrem Jaškem může začít už v březnu. Od začátku prosince je v súdánském vězení kvůli tomu, že v této přísně islámské zemi natáčel svědectví o pronásledování křesťanů.
Německo má speciální program pro ženy znásilněné a zneužívané ve válkách v Sýrii a Iráku. Většinou jezídky. Na výhrůžky a násilím si stěžují v ubytovnách někteří křesťané, píše německý deník Die Welt.
Na pražském letišti Václava Havla přistálo v neděli letadlo s první skupinou deseti křesťanských uprchlíků z Iráku. Uprchlíci budou ještě během odpoledne převezeni do rekreačního střediska Okrouhlík u Jihlavy, kde budou několik měsíců. Další skupina asi dvou desítek běženců by měla přiletět v následujících týdnech, jejich přílet zkomplikovaly administrativní problémy.
Ruska prožila celý svůj život v sibiřské divočině, kam utekla její rodina před náboženskou perzekucí Sovětského svazu. Vyrůstala v usedlosti na úpatí hor a znala jen svou rodinu a okolní lesy. Rodiče ani sourozenci se nikdy nedozvěděli například o tom, že probíhala druhá světová válka a nedonesly se jim ani zprávy o politické situaci v Rusku. Přestože se o ni v posledních letech začala zajímat média, neměla potřebu změnit způsob života ani tehdy, kdy zůstala v divočině úplně sama. Teď ale začala mít zdravotní problémy, které ji donutily vyhledat lékařskou pomoc. V současné době leží v sibiřské nemocnici, odkud se hodlá vrátit zpět na samotu.
V pětatřiceti z padesátky zemí, které sleduje křesťanská nevládní organizace Open Doors, hrají hlavní roli při pronásledování křesťanů islámští radikálové. Nejvíce vyznavačů křesťanství loni zemřelo v Nigérii. Pro svou víru tam bylo loni "zabito více lidí než ve zbytku celého světa dohromady, 4028 z celosvětově zaznačených 7100 úmrtí", uvádí zpráva. Podle Open Doors se situace v loňském roce značně zhoršila v mnoha regionech, zejména pak v subsaharské Africe, ale i na Blízkém východě.
Skupina muslimských cestujících odmítla vystoupit z autobusu, který v Keni přepadla radikální islamistická skupina Al-Šabáb. Zabránila tak vraždě křesťanů, kteří cestovali s nimi. Somálští teroristé útočící na severovýchodě Keni se soustředí na zabíjení křesťanů, naopak muslimy často nechávají žít. Tentokrát se jim ale křesťanské pasažéry nepodařilo identifikovat.
Na prázdném pozemku v centru Berlína postavili symbolicky tři náboženští představitelé cihly, které mají znázorňovat základy budoucí modlitebny. Ta by na tomto místě měla vyrůst během pár let. Kněz, rabín a imám spojili své síly, aby dokázali, že náboženský dialog je možný. "Věřím v sílu dialogu. Ve světě, v němž žijeme, máme dvě možnosti: válku, nebo mír. Mír je proces, kterého dosáhneme tak, že spolu mluvíme," řekl rabín Ben Chorin.
Na Slovensko v noci na pátek přiletěla z Iráku skupina 149 asyrských křesťanů, kterým Bratislava poskytne útočiště v rámci svého dobrovolného příspěvku k řešení migrační krize. O přípravu migrantů na život v zemi pod Tatrami se postará stát, samosprávy to odmítly. Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Roberta Kaliňáka si Slovensko tyto migranty vybralo, protože jim v Iráku hrozí pronásledování ze strany Islámského státu. Před přestěhováním na Slovensko žili u severoiráckého města Mosul, které IS obsadil loni. Dohromady jde o 25 rodin včetně dětí. První měsíce by měly pobývat v azylovém táboru v Humenném na východě země. Při jejich integraci pomůže katolická církev.
Za schválení nového dne volna vděčíme strachu z džihádistů. Ti nás strkají zpátky ke křesťanským symbolům.
