Aktuálně.cz má k dispozici část odůvodnění, ve kterém české úřady zamítly většině čínských křesťanů žádost o azylovou ochranu. V textu je jako přitěžující okolnost zmíněna i jejich práce v ČR. Žadatelé o azyl přitom můžou podle českých zákonů po šesti měsících v zemi legálně pracovat.
Podle faráře Aleše Tomana hrozí čínským křesťanům, kteří nedostali v ČR azyl, existenční nejistota a nebezpečí. "Čínský komunistický režim jim pokus o emigraci nezapomene a po příletu jim to spočítá. Toho se oni děsí," tvrdí husitský duchovní, který se o některé čínské křesťany v Česku stará.
Skupina křesťanských aktivistů před pražským arcibiskupským palácem upozornila na dopis, který odeslala papeži Františkovi.
Ministerstvo vnitra brzy rozhodne o žádostech sedmi desítek čínských křesťanů o udělení azylu v Česku. Na dotaz lidovce Jana Čižinského to při dnešních sněmovních interpelacích řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Čižinský tvrdí, že úřady už překročily zákonné lhůty pro vydání rozhodnutí. Nejzazší činí 18 měsíců, přičemž žádosti byly podle něho podány před dvěma lety. Existuje podle Čižinského reálné podezření na neoprávněné průtahy ze strany vnitra. Babiš ale popřel, že by byly lhůty překročeny. "Aktuálně se připravují jednotlivá správní rozhodnutí. S ohledem na značný rozsah jednotlivých spisových materiálů vyžadují dostatek času," řekl. Verdikty ale očekává "ve velice krátkém čase".
Jako silně protikomunistickou popisuje Církev všemohoucího Boha sinoložka Jitka Černošová. Jejími členy je i několik čínských křesťanů, kteří v Česku požádali o azyl. Jejich případ, na který dříve upozornil deník Aktuálně.cz, je mimořádně citlivý, a pokud by jim úřady ochranu udělily, oficiálně by konstatovaly, že se v Číně porušují lidská práva. "Církev komunistickou stranu ve svém učení nazývá Velkým rudým drakem a Antikristem," vysvětluje Černošová z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a projektu Sinopsis s tím, že společenství vykazuje některé sektářské rysy.
Třiadvacetiletá Číňanka je jednou z několika desítek křesťanů, kteří požádali o český azyl. Pokud by úřady pronásledovaným věřícím ochranu udělily, oficiálně by tím přiznaly, že se v Číně porušují lidská práva. To je však s ohledem na ekonomickou i politickou spolupráci obou zemí velice problematické.
Několik desítek čínských křesťanů, kteří před časem v obavě o své bezpečí utekli z Číny, ani po dvou letech neví, zda v Česku dostanou azyl, či nikoli. Ministerstvo vnitra tento průběh zdůvodňuje správní řízením. Avšak u některých už vypršely lhůty pro rozhodnutí. Týdeník Respekt zjistil, že možnou příčinou průtahů může být obava z infiltrace zástupců čínských tajných služeb. Případ je navíc politicky velmi citlivý. Kdyby Praha azyl udělila, oficiálně by tím Čínu označila za zemi, kde dochází k porušování lidských práv. A Čína by mohla reagovat vypovězením některých plánovaných byznysových kontraktů. Nebo neuzavíráním nových.
Za Sobotky a Chovance jsme zemí bez tváře a bez srdce. Ženevská konvence nás nezajímá. Snad jen ty prachy z Číny. Obludné. Nejsme Západ, jsme nic.
Už téměř dva roky čekají na rozhodnutí ministerstva vnitra čínští křesťané, kteří v Česku žádají o azyl. V pátek se za ně postavily desítky osobností, které poslaly dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi. Žádají, aby nařídil vnitru rozhodnout. "Vyznavači různých církví jsou podrobováni nelítostné perzekuci včetně věznění, mučení, ba i zabíjení," stojí v dopise, pod který se podepsalo na 130 osobností včetně biskupa Václava Malého či filozofa Daniela Kroupy.
Zdá se to naivní, ale po vraždění v Barceloně část lidí na Twitteru místo hrůz sdílela fotografie zvířat. Aby nešířili nenávist.
Bojíme se poskytnout ochranu lidem, kteří jsou za svou víru v Číně pronásledováni a nemohou se vrátit. Až sem nás Zeman, Sobotka a Zaorálek dovedli. Hanba.
Ministerstvo vnitra ani po 15 měsících nerozhodlo o tom, zda udělí azyl desítkám pronásledovaných čínských křesťanů. Ti do Česka přišli v několika vlnách od začátku loňského roku. Dva z nich ze země odešli a azylovou žádost stáhli, špatně psychicky snášeli nejistotu a neúměrně dlouhé čekání na mimořádně citlivý verdikt. Pokud by úřady azyl křesťanům přiznaly, Česko by oficiálně konstatovalo, že se v Číně porušují lidská práva. Další Číňané si už našli práci a bydlení mimo zařízení pro migranty. Pracují ve výrobě za minimální mzdu a jsou soběstační. Pokud by ministerstvo verdikt o azylu dál odkládalo, právníci pošlou podnět na průtahy v řízení. Ve hře je i žaloba na nečinnost.
Neznámí střelci v Egyptě zaútočili na autobus, který převážel skupinu koptských křesťanů. Nejméně 28 lidí zabili a dalších 22 zranili, uvedla agentura Reuters s odvoláním na egyptské ministerstvo vnitra. K incidentu došlo v provincii Mínja, když skupina věřících cestovala do kláštera jižně od Káhiry. Podle guvernéra této oblasti jsou zároveň desítky lidí zraněných. Naposledy islámští radikálové zaútočili na koptské kostely v Egyptě před Velikonocemi.
Pracovníci Červeného kříže našli ve městě Bangassou ve Středoafrické republice 115 těl. Informovala o tom ve středu agentura Reuters. O víkendu na město zaútočili příslušníci křesťanských milicí. Mírová mise OSN ve Středoafrické republice uvedla, že ozbrojenci útočili na muslimy. "Našli jsme 115 těl a 34 z nich bylo pohřbeno," řekl Reuters místní vedoucí Červeného kříže Antoine Mbao Bogo a dodal, že tito lidé zemřeli různými způsoby. Zatímco někteří byli ubodáni či ubiti k smrti, jiní byli zastřeleni. Etnické a náboženské násilí mezi znesvářenými povstaleckými skupinami ve Středoafrické republice v posledních měsících eskalovalo. Tamní premiér tvrdí, že pachatelé budou dopadeni.
Muž, kterého egyptské úřady podezírají z podílu na předvelikonočních útocích na koptské kostely, se přihlásil na policii. Jmenuje se Mahmúd Muhammad Alí Hasan a byl odveden na velitelství egyptské národní bezpečnosti. S odkazem na státní zpravodajskou agenturu Mena o tom ve čtvrtek informoval britský web BBC. Útoky si 9. dubna vyžádaly nejméně 45 životů. Přihlásila se k nim teroristická organizace Islámský stát (IS). Radikálové o Květné neděli zaútočili na koptský kostel v Tantě a o několik hodin později na koptský kostel v Alexandrii, kde v tu dobu sloužil mši sám patriarcha koptské církve Tavadros II. Pár dní poté úřady identifikovaly dva atentátníky, kteří se vyhodili do povětří.
Papež František v sobotu večer odslouží v Bazilice svatého Petra ve Vatikánu velikonoční vigilii. Součástí této bohoslužby bude i křest 11 dospělých osob z různých částí světa, včetně úřednice z Dětmarovic na Karvinsku Taťány Čempelové. Ta se tak stane první Češkou v novodobé historii pokřtěnou hlavou katolické církve. Křty dospělých se konají tradičně o Velikonocích na Bílou sobotu, stovky lidí budou tento den pokřtěny také v Česku.
Turečtí křesťané, kterých žije v zemi ani ne procento, prožívají velikonoční svátky v obavách z budoucnosti. Nedělní referendum rozhodne o tom, zda prezident Recep Tayyip Erdogan, který je pro větší islamizaci země, získá silnější pravomoci.
Egyptští policisté v přestřelce zabili sedm lidí, kteří byli zřejmě členy tzv. Islámského státu. Policie je zastihla při schůzce, na které se podle ministerstva vnitra připravoval další útok na egyptské křesťany, informovala agentura Reuters. Na místě se našly zbraně, munice a publikace Islámského státu. Při dvou atentátech na koptské kostely, spáchaných radikály v neděli, zahynulo přes 40 lidí. Následně vláda schválila v zemi výjimečný stav. Ten má bezpečnostním složkám umožnit rychlejší zásahy proti podezřelým. V Asijútu je podle Reuters početná křesťanská komunita.
Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zavede po nedělních atentátech na dva křesťanské kostely na tři měsíce výjimečný stav. Při explozi v křesťanském kostele na severu Egypta zemřelo 27 lidí a další desítky lidí jsou zraněny. Druhý smrtelný útok přišel krátce poté v Alexandrii. K oběma útokům se přihlásila radikální organizace Islámský stát.
V indonéské metropoli Jakartě protestovaly tisíce osob proti tamnímu guvernérovi. Lidé požadovali, aby byl guvernér Basuki Tjahaja Purnama z řad křesťanské menšiny zbaven funkce a zatčen kvůli rouhání. Protest, který zorganizovali radikální muslimové, je již několikátý za poslední měsíce. Druhé kolo voleb, které rozhodne o guvernérovi Jakarty, se koná 19. dubna. Protikandidátem Purnamy je bývalý ministr školství Anies Baswedan, podporovaný konzervativními muslimskými kruhy .
