Šestadevadesátiletý Ján Zeman je posledním žijícím členem skupiny spiklenců, která získávala informace o zbrojním průmyslu v komunistickém Československu a předávala je za železnou oponu. Za spolupráci s americkou zpravodajskou službou dostal tehdy nejhorší trest: Smrt oběšením. Ale nezlomili ho. "Neukázal jsem jim slabost," říká dnes a nepochybuje, že se rozhodl správně.
Autorské knihy Petra Síse určené dětem vždy měly zvláštní kouzlo, pro které je brali vážně i dospělí. Pověst českého emigranta, jenž zná cenu lidské svobody, a přitom neztratil pouto k vlastní zemi, zesílila ve chvíli, kdy jeho novinová kresba reagující na úmrtí Václava Havla začala žít vlastním životem.
Bývalý prezident Václav Klaus je v Trikolóře garantem zahraniční politiky, zároveň se ale jednohlasně shodne se synem v otázce "normální rodiny". Podle něj jsou základní pilíře naší doby terčem útoku, a to v souvislosti s tím, jak se po pádu komunismu začalo dařit "kolektivistickým ideologiím", mezi které řadí například feminismus. Bývalý prezident to řekl v rozhovoru pro XTV.
Miladě Horákové, kterou komunistický režim zavraždil na konci sovětskými poradci zmanipulovaného procesu, byl čerstvě přiznán status bojovnice proti komunismu. Předcházelo tomu detailní studium archivních dokumentů, které potvrdilo, jak významnou spojkou mezi exilem a domácími demokratickými politiky Horáková byla a jak například finančně podporovala perzekvované rodiny. Osvědčení a odznak protikomunistického odbojáře převezme Jana Kánská, její dcera žijící v USA.
Sochu sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva v Praze 6 někdo polil rudou barvou a podstavec popsal nápisy. Na čin upozornilo několik lidí na sociálních sítích. Policie událost prověřuje pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Radnice vzkázala, že bude znovu jednat o odstranění sochy a ta zůstane pomalovaná, dokud nezačne ruská strana jednat.
Komunisté potlačili velké množství hodnot, jako je lidství, solidarita nebo pravdomluvnost. Bylo by skvělé, kdyby každý mohl říct, kdy se bál, kdy mlčel nebo kdy selhal. Ale v rodinách se o tom nemluví a projevuje se to ve výchově dalších generací, míní Věra Roubalová-Kostlánová, někdejší disidentka a jedna z posledních mluvčích Charty 77. Podepsat dokument, který se snaží o dodržování lidských práv, mi přišlo jako samozřejmost, represe pak ale byly velmi silné, režim si nepřál žádný vzdor, líčí žena, která se od 90. let věnuje psychoterapii.
Obří, až dvoumilionové demonstrace v Hongkongu za demokratické reformy a větší nezávislost na Číně trvají už více než dva měsíce. Z pokojných protestů se změnily na násilné střety mezi policií a demonstranty. Bývalý zpravodaj České televize v Číně Tomáš Etzler se domnívá, že doba, kdy mohly protesty skončit a vše se vrátit ke starým pořádkům, minula. A už není cesty zpět. "Nevím, jak to skončí, ale neskončí to dobře pro Hongkong," říká novinář v rozhovor pro deník Aktuálně.cz.
Třicet let je dlouhá doba. Mnozí Češi poslední komunistické léto ani nezažili, u jiných už vzpomínky na tehdejší dobu překryly tři dekády nových zážitků. “Úžas z plynutí času se ale nemá plést s nostalgií za hnusným režimem. Zkřivil všechny, komunisty i nekomunisty. Někoho víc, někoho míň, ale všechny,” říká publicista a popularizátor české historie Pavel Kosatík, který v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná na léto roku 1989. Na vzestup Václava Havla i Miloše Zemana, na opuštěné německé trabanty na Malé Straně i na kamarády, ze kterých se po převratu vyklubali spolupracovníci StB.
V želivském kostele Narození Panny Marie byl v neděli odhalený nový památník, který připomíná stovky knězů a řeholníků, vězněných v těchto místech v 50. letech minulého století. U odhalení památníků byl přítomný i jeho autor, slovenský výtvarník Svetozár Ilavský, který na památník vepsal slova Antonína Šuránka, jenž patřil mezi vězněné.
„Kdo trochu rozumí showbyznysu, ten vůbec nechápe, jak v něm můžu fungovat. Dělám totiž věci přesně tak, jak je cítím,“ přiznává písničkář Tomáš Klus (33). Zároveň dodává, že nenávistné komentáře, které od svých kritiků za horlivou politickou angažovanost sklízí, ho z hlediska jazykové tvořivosti kolikrát tak překvapí, že by stálo za to vydat je knižně. O útocích mluví s nadhledem, což jen potvrzuje, že je pro něj popularita až na druhém místě. Předně totiž chce pojmenovávat, co se mu nelíbí v české společnosti a jak by se její směřování mělo proměnit. O obojí se pokouší v rozhovoru pro Aktuálně.cz a přibližuje také podstatu svého duchovního založení, které mu dodává odvahu.
Byl jsem o tři tisíce metrů blíž pánubohu, bylo to fajn, umluvil mě kamarád, líčí červnový tandemový seskok Eduard Marek, který se narodil rok a půl před vznikem Československa. Kvůli tomu, že pomáhal Židům, skončil za války na tři měsíce ve vězení, komunisté ho zase zavřeli do uranových dolů. Měl jsem navrženo 25 let nebo doživotí, ale protože jsem zatvrzele zapíral, dali mi alespoň těch deset let, vzpomíná nejstarší skaut v Česku. Skaut nám dával povinnost pomáhat bližnímu a tam, kde je to nejvíc potřeba, říká.
S první manželkou brázdil František Alexander Elstner v jedno- a dvouválcových aerovkách Balkán i sever Afriky, škodováckými populary se dvakrát vydali do Ameriky. S druhou chotí, synem a Aerem Minor po válce sice ještě dojel do Guinejského zálivu, ale po osmačtyřicátém dostal distanc, dřel na stavbě Slapské přehrady. Před 60 lety se tehdy novou octavií směl vydat alespoň do SSSR. Víte, že Městská knihovna v Praze nabízí v PDF zdarma ke stažení tucet čtivých Elstnerových knih?
Komunistická strana i celá společnost se v létě 1969 začíná dělit na vyloučené a ohnuté. KSČ nově vede Gustáv Husák, zatímco Alexander Dubček a další reformátoři postupně a potupně odcházejí.
Před 45 lety zemřel bývalý člen Ústředního výboru Komunistické strany Československa František Kriegel. Muž, který byl v srpnu 1968 unesen spolu s dalšími vedoucími československými politiky do Moskvy. Jako jediný ale odmítl podepsat takzvané Moskevské protokoly, které uznávaly srpnovou okupaci jako bratrskou pomoc.
Gustáv Husák byl v letech normalizace (1969 až 1989) nejvýše postaveným československým politikem. Léta zastával funkci prvního muže Komunistické strany Československa, od roku 1975 až do pádu komunistického režimu v roce 1989 i post prezidenta republiky. Historik Michal Macháček nabízí v dalším díle seriálu Aktuálně.cz Příběhy normalizace netradiční a málo známý pohled na tohoto muže, který po desetiletí jen jako málokdo ovlivňoval historii Československa a svým způsobem tedy i dnešní České republiky.
Když rumunský historik a politik Adrian Cioroianu začátkem 90. let minulého století parafrázoval oslavné básně na Nicolaeho Ceaušeska, jeho kanadští studenti se smáli.
Ve třetím dílu seriálu Poslední svědek přinášíme vzpomínky Zdenko Černíka. Nejtěžší okamžiky prožil v brněnské vyšetřovně v Příční ulici nedaleko věznice Cejl, kde ho estébáci bili přes nohy kabelem, dokud neomdlel.
Komunistická vláda na Kubě tento týden schválila zákon, který od srpna zlegalizuje vznik nezávislých filmů. Opatření, které by mělo usnadnit natáčení i produkci, však podle kritiků neřeší otázku cenzury ani distribuce.
Nemohla se zachovat jinak. Já bych nikdy nebyla statečná jako ona, byla neskutečně silná osobnost, proti takové nemůžete mít žádné výhrady, řekla v roce 2017 v DVTV dcera Milady Horákové Jana Kánská. Od justiční vraždy demokratické političky dnes uplynulo 69 let. Byla jsem stále hlídaná, stejně jako celá naše rodina, lidé se mě i trochu báli, vzpomínala Kánská. Dodává, že celá ideologie komunismu je pro normální lidi nesplnitelná, každý podle ní chce mít něco svého a něco vlastnit.
Demonstrace za spravedlnost jsou namířeny především proti chování premiéra, ale pevně po jeho boku stojí současní čeští komunisté.
