Čím nižší mají lidé vzdělání, tím více vzhlížejí k době před rokem 1989 v tehdejším Československu. Podle průzkumu společnosti NMS Market Research pro Paměť národa hodnotí jednoznačně kladně dobu po roce 1989 jen 36 procent lidí nad 40 let.
Stovky tisíc lidí přišly podle organizátorů v neděli znovu demonstrovat proti vládě v Hongkongu. Policie akci nepovolila, účastníkům proto hrozilo zatčení. Do ulic vyšli studenti i starší lidé, policisté použili slzný plyn a vodní děla.
Národní muzeum otevřelo nový památník života a činu Jana Palacha ve Všetatech, kde vyrůstal. Jeho rodným domem prochází symbolická ocelová "hrana zla", která se ve vyprázdněném interiéru zastavuje až o rodinný stůl. Nevšední instalaci doplňuji autentické předměty z Palachova života a řada videí. Podívejte se, jak unikátní památník vypadá uvnitř.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
„Když ho zatýkali, tak on utíkal takovým chodníčkem mezi domy a křičel: Lidičky zachraňte mňa, oni ma zabijú…“ Jako kdyby obchodník Alois Pohůnek ze Střelné věděl, co ho čeká. Odvezli ho do Uherského Hradiště do věznice. A pak už se vrátila jen jeho mrtvola. Z pamětníků, kteří mohou vzpomínat na dramatické Pohůnkovo zatýkání, je Ladislava Guričová dnes už poslední.
Všichni vědí, že dnešní politici jsou omezení lidé a nepodali nikdy žádné výkony, do funkcí chodí pro peníze, říká dokumentarista Karel Vachek. Na festivalu v Jihlavě představí nový snímek Komunismus a síť aneb Konec zastupitelské demokracie. To, jestli chceme postavit most nebo armádu, si lidé mohou na síti domluvit sami. Vůdce nepotřebujete. Síť je možnost, jak rozpustit majetek a moc, míní.
Pekingem při příležitosti 70 let od vzniku Čínské lidové republiky prošly tisíce vojáků a projely stovky armádních vozidel. "Žádná síla nemůže otřást statusem naší skvělé rodné země a žádná síla nemůže zastavit pokrok čínského lidu a čínského národa," hřměl prezident Si Ťin-pching ve slavnostním projevu. Podívejte se na fotografie z akce.
Příběh chartistů Chnápkových je jen těžko uvěřitelný. Ukazuje, že některých koutů Česka se revoluce v listopadu 1989 a návrat demokracie nijak nedotkly a vše zůstalo takřka při starém - komunističtí vládci, soudci i úředníci jsou stále na svých místech a rodina Chnápkova s nimi řeší problémy doteď.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
Čínu v posledních týdnech rozsvítila rudá barva. Je k vidění na autobusech, billboardech i obřích vlajkách. Prvního července si tato nejlidnatější země světa připomíná 100 let od založení komunistické strany. Ta je základním stavebním kamenem režimu, který vůči obyvatelům stále více přitvrzuje: soustavně utlačuje křesťany, muslimské Ujgury nebo zakazuje "škodlivé" webové stránky.
Jednadevadesátiletý Bohumil Zhof vzpomíná na okamžik, kdy jej začali mučit elektrickým proudem. Do bot mu zavedli plíšky a pustili proud. „Boty dali na nohy, vy jste byli v té chvíli jen v ponožkách nebo bosky. Ta elektřina byla nejhorší. To člověka úplně zvedlo ze židle, celého ho to zkřivilo. A pak jste spadli na zem,“ popisuje.
Čtyřicet let komunismu se podepsalo na osudech desetitisíců Čechoslováků, zavražděných a vězněných po zmanipulovaných procesech, ale i těch, které totalita nutila žít na okraji společnosti. Přesto nezlomila ani mladé lidi - hudebníka Kabzana, spisovatele Placáka a dirigenta Jirounka. V novém seriálu Tváře vzdoru '89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
Růžena Valčíková vzpomíná na okamžik, kdy směla vidět tělo svého tatínka, který zemřel ve vězení. Návštěvu v olomoucké márnici zařídil rodinný známý doktor. Tajně. A i tak to bylo jen na okamžik. "Tělo odkryli a hned zase zakryli. A to bylo všechno. Pak už jsme se dozvěděli, že tělo bylo spáleno," popisuje Valčíková.
Ondřej Stavinoha, Vladimír Hučín, Stanislav Devátý - trojice mužů zcela odlišného ražení. V prvním díle unikátního videoseriálu "Tváře vzdoru 89" v projektu Paměti národa a Aktuálně.cz ke 30. výročí pádu komunismu vystupují jako mimořádně tvrdí a odhodlaní bojovníci proti totalitě. Právě tato vlastnost je spojuje a kvůli ní je také tajní od Státní bezpečnosti mlátili až do krve či bezvědomí.
Kvůli nedostatku pohonných hmot Kubánci v zemědělství znovu zapojí hospodářská zvířata. Na 4000 volů má pomoci s pěstováním cukrové třtiny a dalších plodin. V plánu je také snížit dovoz hnojiv, místo nich se budou používat vedlejší produkty, které vznikají při výrobě cukru. S odkazem na šéfa cukrovarnického úřadu Azcuba Julia Garcíu Péreze o tom informují kubánská média.
Policejní brutalita při výsleších nakonec Vladimíra Hučína přiměla k ještě většímu "tlaku na pilu": Výbušninami vyhazoval do povětří vitríny KSČ, Lidových milicí či Svazu Československo-sovětského přátelství. V novém seriálu Tváře vzdoru ´89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
"Když svobodu nemáte, tak jste pro její získání schopni položit i život. A když ji najednou máte, tak občas nevíte co s ní," říká někdejší disident a mluvčí Charty 77 Stanislav Devátý. Celoživotní boj za lidská práva ho motivoval k tomu, aby po pádu totality vystudoval práva a věnoval se advokátní praxi. V seriálu Tváře vzdoru ´89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.
V ulicích lidi dusily chlad a šeď, takže se mohli nadechnout jedině za dveřmi svých soukromých útočišť. Co se stane, když se v takto sešněrovaném světě normalizačního Československa ocitne západní intelektuál, popsal v novele Pražské orgie americký spisovatel Philip Roth. Režisérka Irena Pavlásková teď jeho knihu převedla do stejnojmenného filmu, o kterém mluví i v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
I více než 40 let po smrti sovětského maršála Ivana Koněva je jeho pražská socha předmětem sporů. Vojevůdce si během svého života šikovně udržoval přízeň sovětských vůdců, byl u osvobození Osvětimi i kapitulace nacistů. V poválečných letech se do historie zapsal jako přítel československého prezidenta Svobody i vykonavatel brutálního zásahu proti bouřícím se Maďarům v roce 1956.
