Ministr zahraničí Íránu Mohammad Džavád Zaríf slíbil, že jeho země nikdy nevyrobí jaderné zbraně. Uvedl to na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Právě výměnou za zpomalení íránského jaderného programu v roce 2015 Spojené státy zrušily sankce vůči této zemi. Zaríf rovněž v narážce na ostrá vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa řekl, že Írán nereaguje dobře na výhrůžky.
Britská premiérka Theresa May čelí podezření, že před členy parlamentu tajila neúspěšný test jaderné rakety, který se konal krátce před hlasováním vlády o obnovení flotily jaderných ponorek. Podle zdroje z královského námořnictva se při prvním testu po čtyřech letech chybně odklonila raketa. Mayová se v BBC vyhnula odpovědi na otázku, zda o incidentu věděla, když loni v červenci poslanci po jejím naléhání odhlasovali obnovu zastarávající flotily jaderných ponorek. Británie je spolu s USA a Francií jednou ze tří členských zemí NATO vlastnících jaderné zbraně.
Všechny jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny. V sídle OSN v Ženevě to ve středu řekl čínský prezident Si Ťin-pching, jehož země patří mezi jaderné velmoci. "Jaderné zbraně by měly být zcela zakázány a zničeny s cílem vytvořit svět bez jaderných zbraní," prohlásil. Čína se v roce 1964 stala pátým členem "klubu jaderných velmocí" po boku Spojených států, Ruska, Británie a Francie. O dva roky později odpálila raketu s jadernou hlavicí a v roce 1967 otestovala i vodíkovou bombu o síle tří megatun. Poslední jaderný pokus Čína provedla 29. července 1996. Následující den začala uplatňovat moratorium na pokusné jaderné výbuchy.
Donald Trump v nových rozhovorech pro Bild a The Times nastínil svoji zahraniční politiku. Chválil Brexit a předpověděl, že z Evropské unie odejdou další země. Kritická slova zazněla směrem k Německu. Merkelová podle Trumpa udělal s přijetím migrantů katastrofální chybu a německé automobilky budou litovat, pokud přesunou výrobu pro americký trh do Mexika. Zdá se, že začíná složitá éra ve vztazích Berlína a Washingtonu. Podle bývalého českého velvyslance Petra Koláře z Trumpových rozhovorů prozatím nelze činit závěry o tom, jak budou jeho konkrétní kroky vypadat.
Patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN rozhodla o nových sankcích pro Severní Koreu. Důvodem je pátý jaderný test, který KDLR provedla 9. září a který byl z dosud provedených jaderných zkoušek největší. Rezoluce zakazuje například vývoz mědi a niklu či snížení vývozu uhlí z KLDR. OSN chce tímto opatřením oslabit příjmy země z exportu, a to o více než čtvrtinu.
"Kdyby Islámský stát zaútočil na USA, vy byste neodpověděl jadernou zbraní?" zeptal se během předvolební kampaně republikánský kandidát Donald Trump novináře v televizi. Americký prezident má pořád blízko sebe jaderný kufřík a kartu s kódem. Ta se už ale v minulosti ztratila. Ležela v nemocnici na zemi nebo skončila v čistírně. O použití jaderných zbraní může rozhodnout prezident sám. Namísto prudké povahy proto potřebuje spíš rozvahu, která už v minulosti zabránila tragédiím. Desítky bezpečnostních expertů v USA přitom v minulosti označily Donalda Trumpa za nezpůsobilého zvládnout jaderné zbraně.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil pozastavit dohodu s USA o likvidaci plutonia. Vysvětlil to "zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu" v důsledku amerického počínání, "neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia" a "nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska". Podle dohody z jara 2010 se měla každá ze zemí zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 000 jaderných bomb. Ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení.
Americký jaderný arzenál pochází hlavně z dob studené války. Podle ministra obrany Ashtona Cartera se blíží doba, kdy se zbraně stanou nespolehlivými, neefektivními a hlavně nebezpečnými. Administrativa současného prezidenta USA Baracka Obamy navrhla plán na modernizaci jaderné výzbroje. Jak rychle – a zda vůbec – se v něm bude pokračovat, ale bude záviset až na nově zvoleném představiteli Bílého domu.
Americká velvyslankyně v OSN Samantha Powerová řekla, že rada bezpečnosti musí uložit nové sankce vůči KLDR a důrazně prosazovat plnění čtyř předchozích sankčních rezolucí, aby Severní Koreji ukázala, že Pchjongjang musí čelit důsledkům svých "nezákonných a nebezpečných akcí". Spolu s USA chtějí sankce prosazovat i Francie a Británie, které jsou stálými členy rady s právem veta. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však prohlásil, že situace ukazuje, že by diplomaté měli prokázat více tvůrčích schopností, když odpovídají sankcemi a pak opět sankcemi.
Stalinistická KLDR provedla svůj v pořadí už pátý jaderný test. Otřesy půdy, které ho doprovázely, dosáhly síly 5,3 stupně Richterovy stupnice. V porovnání s lednovým testem byl ten páteční podstatně silnější. Severní Korea oznámila, že je připravená zbraně použít na nepřátelské země, včetně USA. Podívejte se, jak vše s napětím sledovali na jihu Korejského poloostrova.
Podle americké geologické služby USGS měl otřes sílu 5,3 stupně Richterovy škály. Jihokorejský prezidentský úřad svolal mimořádné zasedání bezpečnostní rady státu. Prezidentka Pak Kun-hje označila test za čin "fanatické nezodpovědnosti" a přímou hrozbu pro mezinárodní společenství. Kvůli testu se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN.
Mluvčí britské premiérky Margaret Thatcherové v roce 1983 své nadřízené doporučoval uveřejnit fotografie malého prince Williama. Chtěl dostat z titulních stran ostrovních novin informace o sílící kampani za jaderné odzbrojování. Ukázaly to nově zveřejněné informace z britských archivů. Tehdy, uprostřed studené války, se poradci "Železné lady" obávali, že by masové mírové hnutí mohlo zhatit rozmístění amerických strategických střel ve Velké Británii.
Počet jaderných hlavic ve světě během loňského roku klesl, žádná z devíti jaderných velmocí ale nenaznačila, že by byla ochotna se ho vzdát zcela, vyplývá z nové zprávy mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI. Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea podle ní k 1. lednu 2016 disponovaly 15 395 jadernými hlavicemi. Z toho je 4120 rozmístěných hlavic, tedy těch, které jsou nasazené na raketách či jsou na základnách s akceschopnými jednotkami. Arzenál se postupně zmenšuje od studené války (v 80. letech bylo hlavic téměř 70 000), Rusko i USA ale "pokračují v rozsáhlých a nákladných programech modernizace svých jaderných sil".
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Jukija Amano na pondělní tiskové konferenci ve Vídni řekl, že v jaderném provozu v Jongbjonu byl restartován reaktor o výkonu pět megawattů, který lze využívat buď k obohacování, nebo k přeměně plutonia. Režim v Pchjongjangu tak může každoročně získat materiál pro výrobu jedné jaderné bomby či hlavice.
Barack Obama se stal prvním prezidentem USA, který navštívil japonskou Hirošimu. Město, které koncem druhé světové války srovnala se zemí americká jaderná bomba. U tamního Památníku míru, jenž memento připomíná, položil věnec. V následném projevu připomněl smrt 140 000 lidí a upozornil, že svět má společnou zodpovědnost za to, aby se podobné utrpení neopakovalo. Japonský premiér Šinzó Abe návštěvu označil za "důležitý krok na cestě ke světu bez jaderných zbraní".
Obama je prvním americkým prezidentem, který zavítá do Hirošimy od konce druhé světové války. V rozhovoru pro japonskou televizi řekl, že jeho návštěva znamená důraz na přátelské vztahy mezi oběma zeměmi, které kdysi bývaly nepřáteli. Za zničující jaderný útok, který ukončil druhou světovou válku a stál život 140 000 lidí včetně civilistů, se však neomluví.
Současná ruská literatura je u nás téměř neznámá a její čest v podstatě zachraňují jen autoři tím či oním způsobem spojení s fantastikou. Mezi nejvýraznější patří Dmitry Glukhovsky, jemuž právě vyšla kniha Metro 2035, završení postapokalyptické trilogie, v níž zbytky lidstva nalezly úkryt ve stanicích moskevského metra. K sérii patří i nesmírně populární hry a chystá se filmová adaptace – v současné popkultuře se zcela jistě jedná o jeden z největších fenoménů vzniklých mimo anglosaské prostředí.
Severní Korea bude podle Kim Čong-una rovněž plnit svůj závazek nešířit jaderné zbraně a bude usilovat o ukončení jaderného zbrojení ve světě. Vůdce KLDR to řekl při sobotním projevu na sjezdu vládnoucí Korejské strany práce, který se konal po 36 letech. Program sjezdu, jehož se účastní asi tři tisíce delegátů, je držen v tajnosti. Předpokládá se, že Kim se na něm bude snažit upevnit svou moc.
První střela letěla do vzdálenosti zhruba 800 kilometrů od východního pobřeží KLDR, druhá střela zmizela z jihokorejských radarů ve výšce asi 17 kilometrů, informovala jihokorejská agentura Jonhap. Po lednovém jaderném testu Severokorejců následovaném sérií odpalů severokorejských balistických raket je napětí na Korejském poloostrově nejvyšší za dlouhou dobu. OSN potrestala Pchjongjang za jadernou zkoušku novými sankcemi. Další zvýšení napětí přinesly jihokorejsko-americké manévry, které začaly minulý týden. KLDR je považuje za nácvik invaze.
Severní Korea pohrozila preventivním jaderným úderem proti Jižní Koreji a Spojeným státům kvůli jejich společným vojenským manévrům. Uvedla to oficiální severokorejská tisková agentura KCNA. Hrozba "preventivním jaderným útokem ve jménu spravedlnosti" podle ní byla obsažena v nedělním prohlášení nejvyššího velení severokorejské armády, píše agentura AFP. Jižní Korea a Spojené státy dnes zahájí největší společné manévry v historii. Podle jihokorejského tisku se jich zúčastní přes 300 tisíc jihokorejských vojáků a 15 tisíc amerických. Kim Čong-un nařídil okamžitou připravenost jaderného arzenálu na "preventivní útok" při páteční inspekci nových odpalovacích zařízení pro rakety.
