Ruská jaderná doktrína určuje podmínky, za nichž by Kreml mohl použít jaderné zbraně. Politický dokument sice nabízí vhled do širšího strategického uvažování, ale kvůli svým vágním formulacím stejně nenapovídá, kdy by se skutečně mohla Moskva k eskalaci rozhodnout. „Putinovi to nechává dostatek volnosti interpretovat mezinárodní situaci a přizpůsobit se jí," komentuje analytik Michal Smetana.
Americký prezident Joe Biden minulý týden prohlásil, že Rusko je podle něj skutečně schopné použít taktické jaderné zbraně. Ty mohou mít dle bezpečnostního analytika Michala Smetany často stejnou výbušnou sílu jako bomba svržená v roce 1945 na Hirošimu. "Mají o něco kratší dostřel, protože se používají na menším rozsahu. To ale neznamená, že by se jednalo o malý výbuch," uvádí pro Aktuálně.cz.
Jsme svědky dramatické eskalace konfliktu na Ukrajině, v příštích týdnech bude docházet k dalším útoků na civilisty, míní britská politická expertka Barbara Yoxonová. Podle ní je patrné, že mnozí ruští nacionalisté jsou nyní s výsledky ruských jednotek velmi nespokojení. „Putin je tak pod stále větším tlakem, aby udělal něco, čím na Ukrajině uspěje, aby se sám udržel u moci,“ podotýká expertka.
Agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) v pondělí v sídle exprezidenta Donalda Trumpa zajistili dokumenty s různými stupni utajení a o povolení k prohlídce žádali i kvůli podezření na porušení zákona o špionáži. Informace amerických médií potvrdily povolení k prohlídce a seznam zabavených věcí, jež v pátek nechal zveřejnit soud na Floridě.
Ruské námořnictvo převzalo nejdelší známou ponorku na světě. Její výrobce ji označuje za výzkumné plavidlo, druhá strana ale tvrdí, že může být nasazena pro špionáž a jako nosič jaderných torpéd Poseidon. Loděnice Sevmaš měla předat ponorku Bělgorod v přístavu Severodvinsk začátkem letošního července.
Severní Korea údajně dokončila před pár týdny přípravy na další jaderný test. Země v minulosti za jaderné zkoušky čelila přísným mezinárodním sankcím. Nyní je ale takový postup kvůli válce na Ukrajině podle amerického analytika Davida Fieldse nepravděpodobný. "Je dost možné, že mezinárodní napětí vytváří prostředí, v němž by KLDR za sedmý jaderný test nezaplatila tak vysokou cenu," podotýká.
Šéfová prokremelských médií Russia Today a Sputnik naznačila, že by režim Vladimira Putina mohl masivně použít jaderné zbraně. „Buď vyhrajeme, nebo to skončí špatně pro celé lidstvo, jiná cesta není,“ tvrdila Margarita Simonjanová v diskusním pořadu ve státní televizi Rossija 1, který se věnoval válce Ruska se Západem podporovanou Ukrajinou.
“Buď na Ukrajině prohrajeme, nebo začne třetí světová válka. Myslím si, že druhá varianta je realističtější,” prohlásila nedávno prokremelská novinářka Margarita Simonjanová na ruské stanici První kanál. Počty podobných výroků v tamních médiích v poslední době rostou. "Signály, který tím Kreml vysílá, je potřeba brát vážně," míní Josef Pazderka, šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku.
Rusko využívá při invazi na Ukrajinu zbraně v jiném poměru, než mnozí analytici očekávali. Dosud došlo k malému nasazení letectva i k méně intenzivnímu zapojení kybernetických útoků. V posledních dnech ale vidíme určitou změnu taktiky, která je pro civilisty brutálnější. Ta spočívá v nasazování dělostřelectva a raketometů vůči městům, uvádí pro Aktuálně.cz bezpečnostní analytik Michal Smetana.
Severní Korea odpálila poslední lednovou neděli do Japonského moře zřejmě balistickou raketu středního doletu. Šlo o sedmý test od začátku letošního roku a podle všeho i největší, jaký severokorejský komunistický režim podnikl od roku 2017.
Obvykle bývají přísně střeženým tajemstvím. Teď se ale jedna z amerických ponorek třídy Ohio vynořila z vln Pacifiku a dala o sobě vědět. Jedna z nejmocnějších zbraní v arzenálu námořnictva Spojených států se o víkendu objevila na ostrově Guam. USA tím vyslaly vzkaz spojencům i nepřátelům uprostřed rostoucího napětí v Tichomoří, píše server zpravodajské stanice CNN.
Poté, co Čína v šedesátých letech minulého století odpálila svou první atomovou bombu, rozhodla se tehdejší vláda, že svůj jaderný arzenál udrží na co nejnižší úrovni tak, aby jen zastrašil potenciální nepřátele. Nové satelitní snímky z odlehlé pouště na severozápadě země však ukazují opak. Peking kapacitu svých nukleárních zbraní povážlivě rozšiřuje.
Prominentní íránský nukleární fyzik Mohsen Fachrízádeh podlehl v nemocnici zraněním, která utrpěl při pátečním útoku nedaleko Teheránu. Informovala o tom íránská státní média. Západní zdroje Fachrízádeha označují za šéfa íránského programu jaderných zbraní.
Útok ze srpna 1945 je traumatem hlavně pro Japonce, ale také pro některé Američany, kteří zpochybňují morální základ pro použití jaderných bomb. Na stole tehdy byla řada jiných variant, upozorňuje Michal Smetana z FSV UK. Snižování množství jaderného arzenálu probíhá, ale pomalu. Je to nákladný proces. Spojené státy i Rusko by se navzájem mohly zničit několikrát, kdyby zbraně použily, dodává.
Reverend viděl obrovský záblesk, „jako by se utrhl kus slunce“. Chirurg byl zrovna na chodbě, kterou rozzářil jas připomínající „gigantický fotoblesk“. A vdova po krejčím vzpomíná, jak „všechno najednou zbělelo, že nic tak bílého v životě neviděla“. Skoro nikdo si ale nevybavuje, že by explozi slyšel.
Papež František v japonském městě Nagasaki vyzval ke globálnímu jadernému odzbrojení. Vlastnictví jaderných zbraní je podle něj neospravedlnitelné, šíří strach, nedůvěru a nepřátelství. Nagasaki a Hirošima jsou jediná dvě světová města, která se stala terčem jaderného útoku, když na ně Spojené státy svrhly na konci druhé světové války atomové bomby. Zahynulo tehdy přes 200 tisíc lidí.
Turecké ambice sahají dál než k pásu u hranic se Sýrií. Prezident Recep Erdogan chce atomovou bombu. A teď jeho pozice posílila natolik, že je pravděpodobné, že si tohle přání pokusí splnit.
Severní Korea a Spojené státy se dohodly, že obnoví rozhovory o odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. V prohlášení citovaném severokorejskou tiskovou agenturou KCNA to uvedl náměstek ministra zahraničí KLDR Čche Son-hui. První pracovní schůzka se podle něj uskuteční v sobotu 5. října. Washington obnovu jednání potvrdil.
