I sto let po skončení první světové války lze narazit na v podstatě neznámé a přesto velmi zajímavé snímky z té doby. Milovníci historických snímků mají nyní jedinečnou možnost jeden takový soubor vidět. V pražské galerii Zahradník právě vystavují fotografie makedonských Romů pořízené německými vojáky. Jde o velmi zajímavou etnografickou sondu do doby dávno minulé.
Sto dvacet let není zase tak dlouhá doba. Ale svět se během nich neuvěřitelně změnil. V ulicích Bruselu už asi těžko potkáte mlékařské vozíky tažené psy a na ulici irské vesnice neuvidíte přadleny s kolovraty. Pojďte se podívat do starých časů - od Velké Británie až po Turecko.
Mít kolo Favorit byl po desetiletí sen téměř každého kluka v Československu. Splnit si ho však bylo velice těžké. Byla to vzácná kola, která se dala sehnat obvykle jen takzvaně pod pultem, díky známosti s prodavačem nebo s velkou protekcí. Rokycanský výrobce bohužel nyní oznámil, že už potřetí zkrachoval. Připomeňte si tento fenomén tak, jak ho loni ukázala výstava v Národním technickém muzeu.
Znáte tucet předmětů z dětství či mládí, nebo jste je třeba viděli u babičky a dědy? Některé nenávratně odvál čas, jiné se objevují znovu v rámci módní retro vlny. Většinu z nich nicméně můžete vidět v liberecké iQlandii v expozici Překonané (?) vynálezy. Vyzkoušejte se, jestli poznáte potraviny, hračky či přístroje svého mládí.
Zbývá mu pár měsíců, cítím nostalgii, říká o dosluhujícím vlaku z modelové řady 451 strojvůdce Českých drah Jakub Kořínek. Stroj, který získal přezdívku podle tvaru čela lokomotivy, slouží více než 50 let. S největší pravděpodobností odejde na samonosnou karoserii, která prostě zrezne, odhaduje jeho další osud Kořínek. Žabotlamy, nebo také emilky a pantografy, byly unikátní mimo jiné tím, že disponovaly vozy s nízko položeným vstupním prostorem. Žádná vozidla v té době takhle nízkopodlažní nebyla, říká strojvůdce.
Do chorvatských přístavů pomalu míří fregaty se svými bílými plachtami a kotví vedle výletních parníků. Fotografie pořízené na přelomu 19. a 20. století ukazují malebná místa i pitoreskní postavičky dávno zmizelé v čase. Našli jsme, jak vypadají nyní. Podívejte se do galerie, jak se za 130 let změnila naše druhá domovina a jak v minulosti vypadala místa, kam každý rok proudí tisíce českých turistů.
Nenápadná červená krabička od fotografických papírů dlouho ležela v šuplíku a věděla o ní v podstatě jen nejbližší rodina nadšené fotografky Věry Petrákové. Ukrývá přitom fascinující svědectví o srpnu 1968 v pražských ulicích. Barikády, dým valící se ulicemi, protesty i mrtví. To vše zachycují snímky odvážné ženy, které bylo v době srpnových událostí zhruba třicet let.
Nacisté projevovali o české korunovační klenoty vždy mimořádný zájem. Byli si vědomi, že svatováclavský kult je zásadní součástí nejen české státní a církevní ideologie, ale zároveň klíčovou součástí německo-českých vztahů. Třetí muž nacistické říše Reinhard Heydrich i proto krátce po příjezdu do Prahy prohlásil: "Je nutné stále připomínat svatováclavskou myšlenku a ještě více ji utvrzovat v jejím historickém vývoji. Jestliže Češi oslavují sv. Václava, nemusíme se k němu vždy stavět jako k českému světci, nýbrž tak, že svatý Václav byl muž, jenž pochopil, že český národ může žít jen v německém prostoru. Jestliže Češi tedy oslavují sv. Václava, pak vlastně dokazují, že měl pravdu."
V osobě místodržících vyletěl z okna habsburský král. Bylo jasné, že bude válka, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz esejista Pavel Kosatík, spoluautor nové knihy Pražská defenestrace 23. května 1618.
Josef Mautner za války uprchl z koncentračního tábora Natzweiler v Alsasku. Pětičlenná skupina vězňů použila uniformy a vozidlo důstojníků SS. Mautner se přes Francii a Španělsko dostal do Londýna, kde pracoval pro ministerstvo obrany.
Sto předmětů souvisejících s Univerzitou Karlovou a symbolizujících sto let republiky shromáždil kurátor výstavy "100 let - 100 předmětů" Jakub Jareš. "Oslovil jsem všechny fakulty univerzity a požádal o jejich tipy, obeslal jsem muzea. Předměty jsem vybíral podle jejich zásadnosti, zajímavosti, přesahu do veřejného života a také podle toho, v jakém byly stavu či jak snadno šly půjčit," líčí.
Mysleli jsme si, že představujeme nějakou tradici, nečekali jsme, že skončíme ze dne na den, líčí majitel atrakce Jaroslav Štaubert. Výpověď z nájmu dostal kvůli chystané revitalizaci pražského Výstaviště. Z areálu zmizí dráha po více než 40 letech provozu. Ve vídeňském Prateru si památky považují, ať už jde o ruské kolo nebo tobogány, upozorňuje Štaubert. Dráha je podle něj technicky v pořádku. Atrakci teď s kolegy začne rozebírat a chystá její uskladnění, z chystaného prodeje totiž sešlo. Je to srdcová záležitost, lidi k ní táhla nostalgie, říká majitel dráhy.
V síních muzea v Litomyšli máte možnost ponořit se do historických let 1918 až 1948 skrze rekonstrukce slavných okamžiků z dějin. Zhruba desítka historicky věrných dioramat tvořených z většiny dobovými modely nabízí plastický vhled do historie.
Oběti akce Kámen se ocitly na falešných hranicích, neměly šanci lest prohlédnout, říká Václava Jandečková. V knize Falešné hranice shromáždila další svědectví o jedné z nejvíce utajovaných operací komunistické Státní bezpečnosti. Bylo to dokonale připravené, lidé byli několik měsíců provokováni k útěku, líčí badatelka. Po překročení domnělé hranice skončili na falešných služebnách, kde je vyslýchali rovněž falešní američtí agenti nebo západní pohraničníci. StB pak využívala informace, které od lidí získala. Uprchlíci skončili ve vězení. Obětí byly desítky, říká Jandečková.
Pozornost celého světa je v posledních dnech a týdnech upřena do Londýna, kde již 19. května proběhne královská svatba. Monarchii leckdy s trochou závisti sledují i Češi a říkají si: Jak my se mohli mít, kdybychom zůstali mocnářstvím! Redakcí oslovení historikové oponují a připomínají, že i třeba Rumunsko, Bulharsko či Jugoslávie bývaly královstvími a jak dopadly.
"Film Bůh s námi byl o čtyři úrovně výš než třeba Marie Terezie," říká v rozhovoru historik Jaroslav Čechura o snímku, líčícím povstání českých stavů od druhé pražské defenestrace (23. května od ní uplyne 400 let) po bitvu na Bílé hoře. Nepřesnostem se ale film nevyhnul a opomenul i několik důležitých postav.
Představte si gentlemana, který v roce 1900 špacíruje k molu v Ahlbecku na pobřeží Baltu. Náhle ho časová smyčka přenese do současnosti. Zrovna v Ahlbecku by mu to nemuselo být na první pohled příliš nápadné, molo se moc nezměnilo. Šok by ovšem zažil v okamžiku, kdy by spatřil první polonahé nestydy mířící k moři. Pojďte se podívat, co se za více než 120 let na evropských plážích změnilo.
"Hra je v současné chvíli nedostupná pro německé publikum, protože obsahuje i pasáže zobrazující dobovou nacistickou symboliku," vysvětluje šéf projektu Vít Šisler.
Renault letos slaví 120. narozeniny. Automobilka je to nepochybně inovativní, vždyť například první auto, které získalo pět hvězdiček v nárazových testech Euro NCAP, na kapotě neslo logo diamantu. My jsme se z bohaté historie francouzského výrobce rozhodli podívat na když ne nejzajímavější, tak vysoce zajímavá (a někdy zapomenutá) vozidla. Vybírali jsme přitom jak ze sériových, tak i koncepčních modelů, kterým dominují ostré hatchbacky (nebo také hot hatche).
V těchto týdnech se rozhoduje o osudu jedné unikátní automobilové sbírky. Přímo pod dohledem pražské primátorky Adriany Krnáčové se magistrátní úředníci snaží vyřešit, kde budou umístěna vozidla a dalších zhruba 400 tisíc předmětů ze sbírek Automuzea Praga Emila Příhody.
