Napínavé a leckdy tragické až katastrofické dějiny českého státu inspirovaly řadu filmařů. Podívejte se, jak před jejich kamerami ožily významné osobnosti naší historie, ale i světových dějin.
Nově zrekonstruované muzeum láká i v pondělí davy lidí, návštěvníci ve frontě čekají přes hodinu a půl.
Zrod světových značek i pády v zapomnění. Na časové ose si můžete proletět události a mezníky v ekonomice naší republiky za posledních 100 let.
Doufala jsem, že dojde ke spravedlnosti, ale k té nedošlo, zločinný komunistický řád nebyl postaven mimo zákon, říká Zdena Mašínová. Jejího otce, člena legendární odbojové skupiny Tři králové, zavraždili nacisté, matku stál život pobyt v komunistickém vězení, bratři Ctirad a Josef se probili na Západ. Nebyl tu ani náznak norimberského procesu, pro morální stav národa to bylo velmi důležité, má to následky do dneška, míní Mašínová. Dnes žije v Olomouci, v domě naproti věznici, ve které ji komunisté v 50. letech drželi.
Projděte si patnáct pozoruhodných snímků ze stoletých dějin našeho státu a zkuste najít správné odpovědi na otázky. Obstojíte v testu českého národa?
Václav už dříve upozorňoval na tu zvláštní kontaminaci demokracie populismem, byl jeho velkým odpůrcem, říká bratr bývalého prezidenta Ivan M. Havel. Tuzemská společnost podle něj nebyla mentálně připravená na pád komunismu a dodnes myslí jinak. V lidech je zakořeněná orientace na to, že hnací silou pokroku jsou peníze, to z nich nikdo nedostane, míní vědec, který nedávno oslavil 80. narozeniny. Vadí mi servilita lidí kolem Miloše Zemana, to mi ale vadilo i u Václava, dodává Havel.
Československo si za pár dnů připomene sto let od svého založení. Prakticky od začátku patřila republika k nejvýznamnějším producentům automobilů v Evropě. Paleta značek sice postupem času výrazně prořídla, historie je ale stále plná zajímavých automobilů. Některé z nich jsme se pokusili vybrat do této galerie, v níž si spolu s nám významné kulaté výročí připomeňte také.
Stavební spoření, byť v různých podobách, je na evropském trhu dlouhých 243 let. Jako první s ním přišli v 18. století Angličané. Dnešní podobě se ale "stavebko" přiblížilo až na začátku 20. století, a to v Německu. V Česku se historie tohoto oblíbeného finančního produktu začala psát v roce 1993. Přečtěte si nejdůležitější milníky stavebního spoření u nás i v zahraničí a prohlédněte si dobové snímky i obrázky starých letáků českých spořitelen.
Lepší technologie, čistější motory a větší rozměry. To jsou pravděpodobně tři základní prvky, na nichž si automobilky zakládají při uvedení nové generace každého auta. Ještě před dvaceti lety tak měl například Volkswagen Golf jako etalon kompaktů na délku čtyři metry. Dnes je to hodnota stačící jen na vrchol segmentu malých aut. A takto bychom mohli pokračovat i dál. V následující galerii na příkladu deseti aut uvidíte, jak moc se za relativně krátkou dobu změnily jednotlivé automobilové segmenty.
Zatím nejstarší dochovaný sériový Brouk na světě s číslem karoserie 20 neodpočívá v žádném slovutném muzeu, brázdí české silnice. KdF41 v zuboženém stavu před mnoha lety koupil tiskař Ondřej Brom, a když zjistil, o jaký poklad se jedná, pustil se do náročné renovace. Teď vydává unikátní knihu, která mapuje příběh vozu a zveřejňuje technické detaily. Majitel dokonale zrenovovaného vozu by si hlavně přál, aby díky knize třeba někdo další identifikoval první sériové Brouky, kterých vzniklo jen asi 1000.
Před sto lety, v létě a na podzim 1918, sváděli českoslovenští legionáři rozhodující bitvy s ruskými bolševiky. I když na své východní "československé" frontě byli úspěšní, proti obrovské síle revoluce sovětů neměli šanci. Jejich angažmá zůstalo v Rusku dodnes v historické paměti. Většinou však ne zrovna v pozitivním světle.
I tato fotogalerie budiž protiváhou argumentům, jak zbaběle se Češi chovali v druhé světové válce. Jako jedni z mála měli jednotky v největších válečných ohniscích: Francii a Británii, na Středním východě i v Sovětském svazu. Jednalo se o desítky tisíc mužů a žen. Nacistům se navíc - na rozdíl od leckterých zemí - nikdy (a že se o to velmi snažili) nepodařilo zformovat z Čechů jednotku bojující za zájmy hitlerovského Německa.
Komunistický režim poslal v padesátých letech minulého století do žalářů, uranových dolů či pracovních táborů desítky tisíc politických odpůrců - elitu národa, která stála u zrodu Československa a pak za něj po nacistické okupaci i bojovala. Režim se ji mnohaletým vězněním snažil zlikvidovat či alespoň vymazat z podvědomí lidí. I s přispěním projektu příspěvkové organizace Post Bellum - Paměť národa se mu to nepodařilo. Přinášíme fotogalerii životních osudů tří politických vězňů: Jiřího Stránského, Jitky Malíkové a Tomáše Sedláčka.
Porsche letos slaví sedmdesáté narozeniny a podle toho vypadá také jeho expozice na pařížském autosalonu. Alespoň první tiskový den tam jsou totiž k vidění slavné vozy vzdálené i poměrně blízké minulosti. Za pozornost stojí především čtveřice hypersportů, představující ucelenou genezi tohoto pojmu. Podívejte se do galerie.
Před 30 lety, v říjnu 1993 začala krvavá operace americké armády v hlavním městě Somálska. V bitvě o Mogadišo se střetly milice loajální samozvanému vůdci Mohamedu Farrahu Aididovi a jednotky USA podporované silami OSN.
Při zahájení pondělní unikátní audiovizuální výstavy Paměti národa pod bývalým Stalinovým pomníkem na pražské Letné se sešli také někteří kandidáti na primátora, kteří dostali dotaz, zda by v případě vedení města podporovali v Praze vznik vůbec prvního stálého muzea totality v České republice. Zatímco všichni vystupující byli pro, kandidát pirátů měl názor jiný.
Často ho vnímáme jen jako okoukanou památku či místo určené pro davy turistů. Staroměstské náměstí je však mnohem víc. Je křižovatkou. Lidí i historie. Středem země, od něhož se počítala vzdálenost do ostatních měst. Aktuálně.cz přináší fotogalerii místa, které se v průběhů staletí měnilo, přesto zůstalo centrem státu.
Surové zmlácení studentské demonstrace v listopadu 1989 na pražské Národní třídě bylo zlomovým okamžikem, kdy většině Čechoslováků už došla s režimem trpělivost a hlavně - přestali se bát. Připomeňte si tehdejší události v naší galerii.
Má vůbec cenu připomínat vyhnání Čechů z československého pohraničí, Slovenska či Podkarpatské Rusi v roce 1938? Zabývat se terorem zfanatizovaného Freikorpsu a kazit česko-německé vztahy rozdmýcháváním nejtemnějších lidských pudů? "Pokud se z toho nepoučíme, můžeme se znovu dočkat něčeho podobného. Jde o varování nejen pro Čechy a Němce, ale i jiné evropské národy," říká historik Jindřich Marek.
Alexandr Vondra o distribuci samizdatu: "Rozuměl jsem mapám, takže mně Poláci předávali kódy míst, kde se máme setkat. Do těch kopců na hranicích jsme pak nosili batohy nacpané literaturou. S Poláky jsme si je vyměnili a šli zase dolů. Kontakt s nimi jsme potřebovali. Oni nás učili bojovat. Lidé v Československu byli předpos*aní. Zato Poláci měli v sobě étos bojovníků, inspirovali nás. Jejich texty jsme překládali a k dalším jsme se chtěli dostat. A to byl důvod, proč jsme se s nimi na hranicích tajně scházeli. Vozili nám své texty, knížky i tiskařské stroje. Pro Poláky bylo naprosto zásadní, aby v této části Evropy padl bolševik. A právě tohle byl způsob, jak s nimi spolupracovat."
