Mladoboleslavská automobilka v první polovině 30. let minulého století zaostávala objemem výroby za konkurencí v podobě Pragy a Tatry, to ale změnil jeden nadmíru povedený a úspěšný vůz.
Archeologové nalezli ztracené město v Jižní Africe, které digitálně vykonstruovali s pomocí unikátní laserové technologie. Podle vědců pochází městečko asi z 15. století a nachází se v přírodní rezervaci Suikerbosrand. Jeho populace mohla být okolo 10 tisíc lidí a s největší pravděpodobností zaniklo následkem občanského konfliktu.
Kruh z kamenů ležící v osadě Leochel-Cushnie ve skotské oblasti Aberdeenshire považovali archeologové za památku starou tisíce let. Ukázalo se, že je ve skutečnosti mnohem novější. Bývalý rolník totiž přiznal, že ho postavil v 90. letech 20. století.
Automobilky východního bloku běžně neprodukovaly luxusní auta. V centrálně plánovaném hospodářství bylo většinou jasně určeno, jaký typ vozu bude daná firma vyrábět - v Československu tak produkce lidových vozů připadla především Škodě a luxusních limuzín Tatře. Ani v dalších socialistických státech nebyla produkce aut pro státní představitele příliš rozšířená. Spíše výjimku tak představovaly sovětské Volhy, případně ZILy. V následující galerii se podívejte, co to znamená, když se řekne socialistický automobilový luxus.
Normálně bývá sebevražda chápána jako akt zoufalství, Palachův čin jsem ale považoval za akt sebeobětování, byl to mimořádný čin s mimořádnou výzvou, líčí teolog Jakub S. Trojan, který 25. ledna 1969 coby evangelický farář kázal nad hrobem Jana Palacha. Ten akt sebeoběti mě provázel celý život, když on se odvážil takového činu sebeodevzdání, tak proč já bych neměl riskovat, říká jeden z prvních signatářů Charty 77, který letos oslaví 92. narozeniny.
Byť o písničkáři Karlu Krylovi existuje televizních dokumentů celá řada, teprve nedávno se jaksi samovolně, ale zato bleskově začal po internetu šířit ten patrně nejcennější.
Nemám rád, když se říká, že nic nedokázal, Palach se nesmazatelně zapsal do dějin, stal se nadčasovým symbolem, míní historik Petr Blažek. Obraz člověka, který je na jedné straně citlivý k nespravedlnosti a pomáhá blízkým lidem, který je ale zároveň velmi zarputilý, možná bojovník, podle něj odpovídá skutečnosti. Je čas na to, aby se probádaly ohlasy jeho činu, pořádně zmapovaný není ani Palachův týden, dodává Blažek, který je spoluautorem nové výstavy o Palachovi v horní části Václavského náměstí.
Jan Palach a jeho protest proti rezignaci po sovětském vpádu je napevno zaryt do paměti Čechů. Vyplývá to aspoň z průzkumu agentury NMS Market Research, podle něhož o Palachovi slyšelo 94 procent občanů. Anketa dále zjišťovala, jak Palacha lidé vnímají. Asi polovina oslovených ho označila za hrdinu nebo mučedníka, pozitivně hodnotili jeho čin zejména mladí. S přibývajícím věkem pak rostla naopak skupina těch, kdo považují sebeupálení studenta za zbytečnou oběť.
Jestli chceme v hybridní válce "ubránit knihovny", musíme znát a zapojit historii.
Policisté mlátili lidi hlava nehlava, bylo jim to jedno, věděli, že jim nehrozí žádný postih, společnost ale byla natolik zralá režim odmítnout, že neměl šanci, vzpomíná historik Petr Placák na demonstrace z ledna 1989 v rámci Palachova týdne, které pomáhal organizovat. Byla to euforie, po husákovské mrtvolnosti se začalo něco dít, říká. Estébákům dělalo dobře mlátit lidi, k StB se nedávali z entuziasmu, nechtělo se jim pracovat, šli za nejsnadnějším výdělkem, dodává.
V sobotu zemřel v Bolívii generál Gary Prado Salmón, který 8. října 1967 zajal kubánského revolucionáře Ernesta "Che" Guevaru. Den na to nechal hlavního strůjce kubánské revoluce popravit. Slavnému revolucionáři se stala osudnou snaha šířit levicovou revoluci i v Bolívii.
První trolejbusová trať vznikla na území republiky už před více než 110 lety. Od té doby se mnohokrát prorokoval zánik tohoto dopravního prostředku, a ač k tomu často mnoho nechybělo, vozí dnes pasažéry ve 14 českých městech více než sedm set trolejbusů.
Auta vyrobená v zemích východního bloku nikdy neaspirovala na ocenění za nejhezčí design. Naopak byla často nevzhledná a v dnešní době jejich plastové nárazníky budí někdy posměch. Pár výjimek se ale i v šedi trabantů, wartburgů a stodvacítek našlo. A ačkoliv je design subjektivní kategorií, pokusili jsme se tyto výjimky dostat do následující galerie. Najdete v ní převážně sériová auta, připomeneme ale i pár povedených konceptů.
Před dvaceti lety prodejům nových aut bezprecedentně vládla Škoda, znovuzrození Dacie bylo daleko a nejprodávanějším importovaným modelem byl Ford Escort. Automobilová kultura se za dvě dekády pořádně proměnila a s ní také ceny nových aut. Ač to tak na první pohled nemusí vypadat, ty jsou nižší než před dvaceti lety. Podívejte se, kolik by dnes jako nová stála auta stará "pouze" několik let.
Hledáte ideální dárek pro motoristického nadšence, ale stěrače, pneumatiky nebo voňavé stromečky jsou až příliš fádní? Vedle nejrůznějších položek ze značkových butiků jednotlivých automobilek či zájezdů na výstavy nebo závody existuje i další možnost. Tou je zmenšenina reálného auta v jednom z mnoha měřítek. A na modely jsme se zaměřili v následující galerii.
Před 29 lety, na začátku prosince, začala Státní bezpečnost masově likvidovat svazky, které se týkaly především takzvaného vnitřního nepřítele. To, co příslušníci nestíhali ničit standardní cestou pomocí skartovacích strojů, odvezli na nepřístupná místa a spálili. Tento čin do historie vstoupil jako takzvané Lorencovy skartace. Tehdejší náměstek ministra vnitra a šéf StB však vinu nedávno na debatě na Karlově univerzitě odmítl a postěžoval si, že mu je stále přisuzována. Historici o ní však nepochybují.
Burzovní obchody v Evropě pamatují několik století. U nás se jejich historie začala psát až ve století devatenáctém. A je to příběh dosti pohnutý.
"Mít v pumovnici jen dvě bomby a oběma za doslova strašných povětrnostních podmínek, hustého deště a v úporné palbě z Alsteruferu tuto manévrující loď trefit, to byl skutečně mimořádný výkon hodný opravdového mistra," hodnotí historik Jiří Rajlich potopení nacistické lodi Alsterufer československými letci. Připomeňte si ojedinělou akci, od níž uplyne 27. prosince už 75 let, sérií snímků člena posádky, bočního střelce Josefa Koska.
Automobily se v posledních dvaceti letech významně proměnily. Jestliže koncem 90. let byly za luxus považovány prvky jako klimatizace, tempomat nebo navigace, dnes je to spíše autonomní řízení. A třeba klimatizace se stala prvkem, bez nějž si auto ani neumíme představit. Stejně jako se vyvinula výbava, vyvinuly se i ekologické nároky. Před dvaceti lety nikdo nemusel řešit emise skleníkových plynů. V současnosti však nařízení Evropské unie neodpouští ani gram CO2 a deci paliva navíc. Jak se průměrná spotřeba za dvacet let vyvinula v jednotlivých kategoriích, demonstrujeme na nejprodávanějších modelech dané doby.
Postupná změna režimů v zemích bývalého východního bloku přinesla nejen politickou výměnu komunistické strany, ale i zásadní změny v ekonomické sféře. To se dotklo také automobilového průmyslu, protože bývalé socialistické automobilky najednou nedokázaly produkovat konkurenceschopné modely. Dříve či později přišla na řadu jejich transformace. O současném úspěchu Škody či Dacie asi není potřeba dlouze vyprávět, na výsluní se postupně vrací i Lada a Tatra. Jenže co další značky? Na osudy některých z nich jsme se podívali v následující galerii.
