Před 85 lety podnikly čtyři škodovky tehdy zbrusu nového lidového modelu Popular náročnou cestu z Prahy do Kalkaty. Sedm mladých mužů, od studenta přes hokejistu či závodníka po lékárníka a „bývalého šlechtice“, zvládlo 15 000 kilometrů kamenitými úseky, hlubokým bahnem, přes rozpadající se mosty, pláněmi bičovanými písečnými bouřemi. Připomeňme si jejich dobrodružství.
V sobotu 7. září z letiště v pražských Letňanech odstartoval vzpomínkový let, který připomíná velkou (ale téměř zapomenutou) kapitolu z historie československého letectví. Byli to právě naši letci a mladá republika, kdo provázel počátky první mezikontinentální aerolinky na světě, nesoucí název CFRNA. "Zakládala ji válečná esa z první světové války, měl v ní akciový podíl československý stát a její počátky byly pořádně dobrodružné," prozrazují organizátoři vzpomínkového letu z magazínu Flying Revue.
68. ročník tradičního frankfurtského autosalonu se blíží. Brány se novinářům otevřou v úterý, běžným návštěvníkům potom v sobotu. Oproti minulým ročníkům bude ten letošní chudší co do zúčastněných značek i výstavních premiér. Přesto se však bude na co dívat. Jako takový předkrm si navíc můžete v následující galerii projít nová auta frankfurtského autosalonu v proudu času. Například před dvaceti lety se tam poprvé ukázala Škoda Fabia, už v roce 1963 také první generace Porsche 911.
Nechtěli jsme vyprávět velké dějiny, ale obyčejné příběhy té doby, normální lidé daleko od hlavního dění tu dobu také prožívali, říká scénárista nového komiksu Martin Šinkovský. V Trikoloře proto spolu s výtvarníkem Petrem Novákem alias Tichem762 vypráví příběh skupiny desetiletých dětí z malého okresního města. Je to i můj příběh, trikoloru jsem nosil ještě půl roku po revoluci, vysvětluje Šinkovský. Není to učebnice, je to jen návod, jak se k informacím o listopadu 1989 dostat, dodává Novák.
Počátky dopravního letectví byly velmi dobrodružné a provázely je poměrně časté nehody. Jedna z těch tragických se odehrála u Teplic nad Metují 30. října 1922. Havaroval zde dopravní Potez VII na lince Praha-Varšava, pilotovaný leteckým esem z první světové války Paulem d’Argueffem. Byla to zřejmě první letecká nehoda v civilním letectví na území Československa.
Opel vyrábí auta již 120 let. V roce 1929, kdy rodinný podnik koupila světová jednička General Motors, šlo o největší německou značku. Americké know-how a záštita mocného koncernu přišly náramně vhod za světové hospodářské krize i při poválečné obnově rozbombardovaných továren, z nichž Sověti odváželi celé linky. Ropné krize 70. a 80. let zastihly podnik za zenitem. Jeho následné peripetie připomínaly jízdu na horské dráze a vedly takřka k agonii. Od srpna 2017 patří Opel francouzskému PSA, ale nebylo by fér vzpomínat na GM ve zlém.
Ráno dne 2. září 1919 se v dolní části pražského Václavského náměstí srotil dav zvědavců. Jejich pozornost přitáhl první dopravní strážník, který v neobvyklé helmici a s černým obuškem v ruce dělal nezvyklá gesta. Uděloval tak pokyny vozidlům, tramvajím i chodcům.
Anglický termín badge engineering odkazuje na jev v automobilovém světě velmi populární. Zjednodušeně lze říct, že jde o jedno auto, které se ale prodává s logem dvou a více výrobců. Důvodem může být třeba úspora nákladů na vývoj, automobilky také mohou levněji pokrýt více segmentů a případně si tímto způsobem i snížit průměrné emise. Úspěch takového vozu ale také není automatický. V galerii se proto podívejte na deset případů "automobilových kukaček", které se však s prodejním úspěchem nepotkaly.
Při otázce na vysněnou roli bez váhání zmiňuje tajemného spisovatele Franze Kafku, kterému se sám dost podobá. „Jeho knihy i život jsou docela temnota, ale přijde mi nesmírně zajímavý a nechápu, že o něm ještě nikdo nenatočil film,“ vysvětluje začínající herec Josef Trojan. Na to, že teprve nedávno dosáhl plnoletosti, překvapuje nejen tím, že už má načteného Kafku, ale i vyspělými názory a schopností je vyjadřovat. V rozhovoru pro Aktuálně.cz sdílí potomek slavných rodičů své úvahy o návykových látkách, slabinách vlastní generace i potřebě učit se z nedávné historie. Svěřuje se také s tím, jak vidí svou budoucnost a proč navzdory prvním úspěchům na filmovém plátně neplánuje studium herectví.
V 82 letech o víkendu náhle zemřela jedna z největších postav světového automobilového průmyslu. Ferdinand Piëch zachránil Audi, udělal z Volkswagenu jednu z největších a nejdůležitějších automobilek světa a jeho přičiněním vznikla řada ikonických modelů – třebaže ne všechny byly ekonomicky úspěšné. Připomeňte si ta nejvýznamnější auta spojená s jeho příběhem v galerii.
Nemáme nic proti Rudé armádě, vážíme si toho, že spoluosvobodila Československo, ale už nás to nebaví, je slyšet velmi jasné volání po odstranění sochy, říká starosta Prahy 6 Ondřej Kolář z TOP 09. Hanlivý nápis “Ne krvavému maršálovi!” byl pravdivý, Koněv má na rukou krev Čechů, Slováků i Rusů, tvrdí. Rusové přijdou na radnici a řeknou, že tropíme nehoráznosti. Stále dokola jim říkáme, že nejsou v roli, aby si mohli diktovat, co se bude dít s majetkem městské části, ta socha není válečným hrobem, říká Kolář.
Z území dnešní České republiky pocházelo mnoho osobností automobilového průmyslu. O Ferdinandovi Porschem z Liberce-Vratislavic ví každý, ale co takhle jeho rival a nástupce v čele konstrukce automobilky Mercedes-Benz, Hans Nibel z Olšan u Šumperku? I on prosazoval motor vzadu, navrhoval skvělé formule - Stříbrné šípy a sám závodil. Realizace osobního dieselu už se nedožil, zemřel totiž při dobíhání rychlíku.
Nemáme být na co hrdí, ale zase si nesypme popel na hlavu, odsun byl společensky nevyhnutelný, nedalo se to řešit jinak, říká spisovatel a nakladatel Jiří Padevět, který situaci po konci války zmapoval v knize Krvavé léto 45. Bezprostředně po konci války se staly události opravdu divokými, lůza vzala spravedlnost do svých rukou. A pak jsou tu události léta, kdy ty masakry a týrání má na svědomí stát. Většina z odsouzených za tyto masakry byla nejpozději v 50. letech propuštěna a využita jako konfidenti Státní bezpečnosti, dodává.
Když před pěti lety kritizoval ruskou anexi Krymu, přišel přední ruský historik a politolog Andrej Zubov o místo na prestižním moskevském Státním institutu mezinárodních vztahů (MGIMO). Od té doby přednáší v Rusku i zahraničí, v předvečer 80. výročí nacisticko-sovětského paktu Ribbentrop-Molotov přijel do Prahy. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz hovoří o ruském pojetí dějin, jak je využívá prezident Vladimir Putin i o svých nadějích v aktuální protesty za demokracii v ruských městech.
Česká sláva britského historika Tonyho Judta, který žil v letech 1948 až 2010, začala teprve před osmi lety a skoro od konce, překladem jeho knižního eseje Zle se vede zemi. V něm Judt analyzoval soudobý svět, nečekaně zasažený novou hospodářskou krizí a s ní spojeným otřesem hodnot, jež byly do té doby považovány za nezpochybnitelné.
Národní muzeum v Praze otevírá mezinárodní výstavu ke 100. výročí české egyptologie. Zaměřuje se na běžný život obyvatel starého Egypta a tradiční vzácné artefakty kombinuje s velkoformátovým multimediálním promítáním. Výsledek víc než dvou let příprav českých a italských odborníků lze zhlédnout a poslouchat do konce ledna příštího roku v hlavní budově Národního muzea.
Tanky na vlastní lidi poslal komunistický režim v Československu hned dvakrát. V červnu 1953 proti dělníkům plzeňské Škodovky (v té době už Leninových závodů), kteří při demonstracích proti měnové reformě obsadili město (v celé zemi se protestovalo na 130 místech). A pak 21. srpna 1969.
Komunisté potlačili velké množství hodnot, jako je lidství, solidarita nebo pravdomluvnost. Bylo by skvělé, kdyby každý mohl říct, kdy se bál, kdy mlčel nebo kdy selhal. Ale v rodinách se o tom nemluví a projevuje se to ve výchově dalších generací, míní Věra Roubalová-Kostlánová, někdejší disidentka a jedna z posledních mluvčích Charty 77. Podepsat dokument, který se snaží o dodržování lidských práv, mi přišlo jako samozřejmost, represe pak ale byly velmi silné, režim si nepřál žádný vzdor, líčí žena, která se od 90. let věnuje psychoterapii.
Místa spojená s životem Václava IV., uměleckořemeslné práce gotiky 14. a 15. století, architekturu či liturgické předměty představuje výstava, která právě začala v Císařské konírně Pražského hradu. Stalo se tak u příležitosti dnešního 600. výročí úmrtí českého a římského krále, který někdy bývá skryt ve stínu svého otce Karla IV. a bratra Zikmunda Lucemburského.
Období léta a dovolených láká k automobilovým výletům. Jak se vlastně cestovalo za „tatíčka Masaryka“? Věděli jste, že dnešní satelitní navigace kompenzoval Autoklub RČs. překvapivě detailními itineráři, sestavovanými „na míru“? Nebo že konkurenční boj mezi auty a vlaky skončil až u Nejvyššího soudu a že i většinu dálkových autobusových linek tehdy provozovaly státní dráhy?
