V 19. a v první polovině 20. století vypadala Praha zcela jinak. Pod Barrandovskými skálami sice vedla železniční trať, vedle ní se ale místo aut proháněly spíše koňské povozy. Ani přes Karlův most se jeden čas nedalo projít. To když jednu z nejznámějších pražských památek v roce 1890 poničila povodeň. Deník Aktuálně.cz nabízí sérii kolorovaných fotografií z této doby.
Se současnou ruskou garniturou nemá smysl vyjednávat, vše využije ve svůj prospěch a jde jí jen o rozšiřování moci, domnívá se ruský exilový historik Andrej Zubov, jenž působí na Masarykově univerzitě v Brně. Nesouhlasí s názorem některých evropských politiků, že přišel čas k diplomatickým jednáním o ukončení konfliktu na Ukrajině, kterou Rusko vojensky napadlo loni.
Za historickou minisérií Marie Terezie stojí čtyři veřejnoprávní televize. Právě kvůli tomu bylo natáčení pro některé z herců obtížnější. Proč měla představitelka hlavní hrdinky problém více s češtinou než s maďarštinou? Je vášnivá sexuální scéna v seriálu založena na pravdě a jaký nečekaný pořad porazil poslední díl minisérie ve sledovanosti? Dozvíte se v nových Historkách z placu.
Ještě před 25 lety mělo Česko jako jedna z mála vnitrozemských zemí námořní obchodní loďstvo. Pod domácí vlajkou plulo mezi roky 1952 a 1998 celkem 44 lodí. Část z nich země "vrátila" v 60. letech Číně a v závěru komunismu už podnik upadal. Po roce 1989 se sice začal opět slibně rozvíjet, pak ho ale převzal finančník Viktor Kožený a lodě rozprodal. Čeští námořníci dnes působí u zahraničních firem.
První romskou vysokoškolačkou na území Československa se stala už jako babička devíti vnoučat, v roce 1970. Byla také jednou z prvních romských spisovatelek a dramatiček. Zlomem v její kariéře byla hra Hořící cigánský tábor, která je metaforou genocidy Romů za druhé světové války. Osud Eleny Lackové znovu ožívá ve filmu romské režisérky Very Lackové O baripen.
Kniha Motocykly v Československu má 500 stránek a váží několik kilogramů. Petr Doležal do ní sháněl fotografie na burzách a přes známé desítky let. Díky rozsáhlému archivu snímků běžných lidí, kteří si motorky pořizovali a jezdili na nich do práce, na nákupy, výlety i dovolenou, jedinečně zmapoval dobu minulou. A rád by de dopátral toho, kdo je na fotkách zvěčněný.
Fronty na ovoce, maso, jízdní kola i zájezdy. Řada lidí čekajících na vytoužené zboží se stala jedním ze symbolů socialismu v Československu. Něco jako široký výběr sortimentu neexistoval. Zákazníci brali často to jediné, co v obchodech našli, protože zboží přicházelo v omezeném množství.
Centrum architektury a městského plánování připravilo k výročí sametové revoluce projekci s názvem Přidušené město 68-89. Autentické fotografie Karla Bucháčka a Miroslava Hlaváčka dokumentují život v Praze mezi dvěma společensky zlomovými událostmi. Redakce Aktuálně.cz některé snímky nabízí ve fotogalerii.
Rodiče dnes šestaosmdesátileté Márie Šidové celý život pomáhali druhým. Mnohdy přitom riskovali i svůj vlastní život. Za druhé světové války ukrývali židovského přítele, během nejtvrdších let socialismu pomáhali z vězení uprchlému páterovi Jánu Hutyrovi. Režimu se postavila i sama Mária Šidová, poprvé ve svých sedmnácti letech. V pátek si za to převezme Cenu Paměti národa.
Před 150 lety, 17. listopadu 1873, vznikla spojením do té doby samostatných měst Buda, Pešť a Óbuda maďarská metropole. Budapešť se musela vzpamatovat ze škod, které na ní zanechala druhá světová válka, později se také stala centrem krvavé protikomunistické revoluce. Podívejte se na historii města, v němž žije přes 1,7 milionu lidí a kterému se přezdívá královna Dunaje.
Když v létě zemřel Milan Kundera, z reakcí médií i významných osobností bylo zjevné, že česká literatura ztratila světového spisovatele. Z jeho díla bylo přeloženo vše, co povolil, a ještě za života se o něm i jeho prózách psaly knihy – obojí po celém světě v takovém kvantu, že to Češi ani nestíhali registrovat.
Před 105 lety členové Revolučního národního shromáždění zvolili aklamací v jeho nepřítomnosti prvním československým prezidentem Tomáše Garrigua Masaryka. Hlavou Československa byl až do své abdikace v roce 1935. Deník Aktuálně.cz při této příležitosti obarvil některé historické fotografie z Masarykova života.
V popkultuře se o Paříži mluví coby o městu zamilovaných. Přelom 19. a 20. století se však zde nesl v duchu zhůvěřilosti. Během slavného období "Belle Epoque" se Paříži přezdívalo Babylon elegance a potěšení zde bylo způsobem života, za kterým cestovali muži z celé Evropy, včetně budoucího anglického krále Eduarda VII. Podívejte se na lechtivou historii hlavního města Francie.
Přelom 19. a 20. století přinesl prudký rozvoj a industrializaci, ale také zvýšené nároky na psychické zdraví lidí v českých zemích. Se zrychlenou dobou přišel stres, v přeplněných městech se navíc o duševně nemocné staralo hůř než na venkově. Před 120 lety se tak rozhodlo o postavení ústavu, který dnes nese název Psychiatrická nemocnice Bohnice a je největším zařízením svého druhu v Česku.
Ten hrneček se schová v dlaních, ale jeho obsah ve své době představoval slušné jmění. V říčanském muzeu bude poprvé k vidění největší městský poklad čítající 348 pražských grošů. Jejich majitel je před příchodem husitských vojsk ukryl v nejstarším dochovaném sklepě.
Romové žijí v českých zemích už šest století, po většinu času stáli na okraji společnosti. Ve 20. století se na nich podepsal holocaust i nucená asimilace za komunistického režimu. Tu zahájil zákon o trvalém usídlení kočujících osob, který začal platit před 65 lety. Do roku 1990 hrozilo za kočování vězení. Násilné začleňování a přesídlování Romů vedlo ke vzniku mnoha problémových lokalit.
Otočme kolem času o více než tři tisíce let zpět: Právě pohřbívají bojovníka. Vedle jeho popela kladou zlomený bronzový meč, sekeru a dýku. Pak nad vším navrší mohylu z hlíny. Není jediná, podobných je kolem hodně. Posuneme-li se opět do současnosti, mohyly přetrvaly. Ukrývá je pás listnatého lesa u Velké Dobré na Kladensku. Na podzim je to tam nejhezčí - barevné a zároveň tak trochu tajemné.
Film Jan Žižka se stal nejdražším snímkem v historii české kinematografie. I když stál 450 milionů korun, vydělal v kinech jen zlomek částky – necelých 150 milionů. Spektákl režiséra a producenta Petra Jákla neuspěl ani u kritiků. Co filmu vyčítali? A jaké schopnosti režiséra naopak recenzenti vyzdvihovali? Podívejte se na Historky z placu.
Příběh sourozenců Mašínů už nebudí emoce jen při hospodských debatách a na sociálních sítích, ale i v kinech. Autoři filmu Bratři přitom nechtějí dramatickou odyseu adorovat ani odsuzovat. Podle spisovatele Jiřího Padevěta, který s tvůrci snímek konzultoval, by tak mohli přispět k porozumění celému protikomunistickému odboji. "V Česku stále vzýváme spíš mučedníky než bojovníky," říká v rozhovoru.
Je půl třetí ráno 27. října 1963. V sychravé podzimní noci na jižní Moravě už teploty klesají pod nulu. V železniční stanici Střelice stojí jedenáct vagonů. Náhle se dávají do pohybu. Uvolnily se jim brzdy a míří směrem k Brnu. Na svažité trati prudce nabírají rychlost. A na konci jejich cesty leží brněnské hlavní nádraží. Od kuriózního neštěstí uplynulo šedesát let.
