Když roku 1929 vyšel v amerických novinách komiks s vedlejší postavou svalnatého námořníka, jeho autor ještě netušil, jakou vlnu obliby mezi čtenáři Pepek námořník vzbudí. Svalnatý hrdina tak brzy předčil tehdejší komiksové postavy i pomohl zpopularizovat špenát. Podívejte se, jakou měl Pepek skutečnou předlohu i jak přiživil mýtus o obsahu železa ve špenátu.
Před sto lety se spojilo sedm měst a obcí mezi řekami Odra a Ostravice, aby vytvořily nové velkoměsto. Vznikla Velká Ostrava, která si rychle vydobyla pověst šedivé metropole horníků a těžkého průmyslu. Historické snímky kolorované deníkem Aktuálně.cz ale ukazují, že "černá Ostrava" bývala barevnější, než se může zdát.
Od pouličních bitek se postupem let vyšplhal na vrchol organizovaného zločinu v USA. Alphonse Gabriel Capone, známější pod přezdívkou Al Capone, se narodil před 125 lety. Podívejte se na život nejznámějšího mafiána, který byl hlavně v Chicagu známý svou brutalitou a násilím, ale také schopností podnikat a ovládat zločin v dobách americké prohibice.
Představte si, že byste chtěli zopakovat, jak vznikl první snímek potápěče pod hladinou. Drželi byste se popisu, uvedeného v nějaké historické publikaci - a brzy byste měli pohřeb. Dlouhé roky se totiž o tomto úspěchu Louise Boutana psaly úplné nesmysly. O tom, jak snímek na konci 19. století opravdu vznikl, píše Jiří Koliš v knize Staré pověsti fotografické a hovoří o tom i v našem podcastu.
Osudy kněze Josefa Toufara, kterého umučili příslušníci komunistické Státní bezpečnosti, připomene hudebně-dramatický workshop v Sukově síni pražského Rudolfina. Scénář pořadu nazvaného Kam zmizel můj strýc, pane presidente? napsala Jana Doležalová Franková podle knih Miloše Doležala, hudbu složil Slavomír Hořínka.
Dvojice spolu skončila v seníku a do hodiny celá obec věděla, co se stalo. Romantické vztahy se v 17. století od těch nynějších zase tolik nelišily. Tehdy ale převažoval rozum nad city. "Láska tam byla, ale pragmatismus byl vždy na prvním místě," říká mikrohistorik Jaroslav Čechura. Proč byli nejčastěji nevěrní mlynáři a jak řešili lidé nemožnost rozvodu? Dozvíte se v druhém díle pořadu My, kdysi.
I když historické drama Il Boemo o hudebním skladateli Josefu Myslivečkovi získalo v roce 2022 šest českých lvů, recenze nemluvily o jednoznačně povedeném dílu. A to i kvůli tomu, že se film rozhodl vyprávět bulvární historky z Myslivečkova života. Kvůli sexuálním scénám dokonce někteří lidé film Il Boemo sarkasticky přejmenovali na Il Boemo pornografico.
Jde o téměř neznámou kapitolu dějin. K největšímu vojenskému nasazení Čechoslováků od druhé světové války došlo na málo očekávatelném místě - v jihovýchodní Asii. Devět let tam bojovali Francouzi s vietnamským komunistickým hnutím. Do války se na straně Francie zapojilo i přes 1600 Čechů a Slováků, na tři sta jich padlo. Šlo o mladíky, kteří tak chtěli po komunistickém převratu utéct na Západ.
Řidičský průkaz za 58 tisíc? Na tolik si dobového vůdčího listu herce Vlasty Buriana cenil jeho nový majitel, který jej vydražil loni v listopadu na portálu Aukro. "Řidičáky" mohou být zajímavý sběratelský kousek, za který se utrácejí tisíce korun.
Poslední den roku byl v Československu spojený především s rozhlasovou a později televizní zábavou. Oblíbené byly silvestrovské pořady uváděné Vladimírem Menšíkem nebo Jiřinou Bohdalovou, dodnes často vysílané. Oslavovalo se v podnicích a rodinách, setkávání na náměstích běžné nebylo. A kvůli nedostupnosti pyrotechniky neexistovaly ani novoroční ohňostroje. Připomeňte si silvestry s Aktuálně.cz.
Duchovnímu Církve československé husitské Martinu Chadimovi přišlo, že současné historické romány jdou trochu po povrchu. „Buď jsou to čisté fantasy bez reálného podkladu, nebo byly napsané hantýrkou 21. století, kde spolu lidé mluví jako v tramvaji, jen mají historická jména. To mi vadilo,“ vysvětluje, co ho přimělo sepsat historickou prózu Poslední kacíř, kterou právě vydalo nakladatelství Argo.
Religionista Pavel Hošek objevil nahrávky projevů spisovatele Bohumila Hrabala, který v 80. letech minulého století o adventu pravidelně navštěvoval evangelický sbor v Libici nad Cidlinou. „Docela mě překvapilo, jak mezi farníky zapadl. Jak s nimi mluvil, jako by se znali odjakživa. Vždycky se během dvou minut dostal do varu, rozpovídal jako strýc Pepin a nebyl k zastavení,“ říká teolog.
Od roku 1826, kdy Joseph Nicéphore Niépce pořídil první snímek, se kolem fotografie točí spousta silných příběhů. Vývoj šel rychle dopředu, a tak třeba už v roce 1856 vystavovali v Praze stereosnímky ženských aktů. A když člověk v roce 1969 pořídil první záběry z Měsíce, fotografie ještě neoslavila ani 150 let své existence. O jejích hrdinech vypráví nová kniha Jiřího Koliše i nová série podcastů.
Adventní čas v době našich předků nebyl naplněný jen radostným očekáváním Štědrého dne. Měl i své temné a démonické postavy, které jsme zřejmě zdědili z dávných předkřesťanských dob. Byly mezi nimi třeba Lucky, které trestaly hospodyně nedodržující zákaz domácích prací, nebo Perchty, jež zase "páraly bříška" dětem nedodržujícím půst. Předvánoční obyčeje o víkendu připomněl skanzen v Kouřimi.
O potřebě spojit pražské čtvrtě Karlín a Žižkov se mluvilo už za první republiky. Tunel pod vrchem Vítkov se otevřel až 19. prosince 1953. Fungovat měl zároveň jako protiatomový kryt. Stavba dlouhá 300 metrů zkrátila cestu mezi čtvrtěmi z půl hodiny na pár minut. Přes šedesát let však neměla žádný název, dočkala se ho až v roce 2014. Podívejte se do Žižkovského tunelu s Aktuálně.cz.
Ztřeštěné a divoké štěně foxteriéra Dášeňka z knihy spisovatele Karla Čapka se zapsalo do srdcí dětí i dospělých na celém světě. Víme, že její mámou byla Iris a že jako každý malý psík musela po čase odejít do jiné rodiny. Ale co se s ní potom stalo? Ve své knize Staré pověsti fotografické to prozrazuje fotograf a publicista Jiří Koliš. O osudu Dášeňky vypráví také v našem podcastu.
Sovětský krvavý diktátor Josif Džugašvili, známý jako Stalin, se narodil před 146 lety. Po smrti ho jeho komunističtí následovníci zavrhli a bourali jeho sochy včetně té v Praze na Letné. Současné Rusko, které vede útočnou válku proti Ukrajině, se ke kultu jeho osobnosti vrací.
Konstruktér Ladislav Šedivý rád staví motory a parní stroje. Pět let pracoval na parním motocyklu, který pojmenoval ROZA Bohemia. A naučil se na něm i jezdit, což, jak říká, vůbec není jednoduché.
Dopravu si bez nich dnes nedokážeme představit, přitom instalace prvního skončila naprostým fiaskem. Řeč je o semaforu, který se poprvé objevil před 155 lety v Londýně. Tehdy to byl šestimetrový stožár s plynovými světly a několika rameny, které upravovaly dopravu kočárů či povozů. Jenže výbuch plynu přínos revolučního zařízení zcela přehlušil, plně doceněný byl až o řadu let později.
„Anka, ty jsi ku*va.“ – tak ve zkratce vypadal příklad typického zločinu v době baroka. Šlo o takzvané zhanění cti. Docházelo i k vraždám, které se někdy řešily trochu komickým způsobem. Nejzávažněji se v 17. století trestala vražda novorozeněte – pachateli se kůlem prorazilo srdce. Proč ve vězení chyběly pevné mříže a proč byli dříve lidé surovější? Dozvíte se v prvním díle minisérie My, kdysi.
