Marocké zpravodajské služby odvrátily útoky na přímořský hotel a nákupní centrum v Casablance. Díky Maročanům rovněž francouzská policie lokalizovala a zabila strůjce pařížských atentátů Abdelhamida Abaaouda. Maročané po stovkách míří do řad Islámského státu v Sýrii i Libyi.
Do Evropy od začátku roku připlulo přes 100 000 uprchlíků, drtivá většina z nich na trase z Turecka do Řecka, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci. Makedonie zavřela hranice pro většinu běženců. Ty, kteří pobývali na hraničním přechodu Idomeni, odvezla řecká policie do vnitrozemí.
Pokud se naplní nejčernější scénáře a rozpadne se Schengen, bude to znamenat nejen šrám "jednotné" Evropské unie, ale i nemalé finanční dopady. Nejnovější analýza naznačuje, že během deseti let by náklady vyšplhaly až na 1,4 bilionu eur.
Francouzský parlament v úterý prodloužil o tři měsíce výjimečný stav, který byl vyhlášen po listopadových teroristických útocích v Paříži. Díky němu už stihly bezpečnostní složky státu provést téměř 3300 razií a nařídit domácí vězení přibližně čtyřem stovkám lidí. V pouhých pěti případech ale vedla domovní prohlídka k otevření vyšetřování teroristického činu. Zvýšené bezpečnostní opatření a boj proti terorismu omezují práva především muslimských obyvatel, kterých ve Francii žije téměř pět milionů.
Francouzské úřady nařídily stovkám migrantů, aby opustili uprchlický tábor v přístavním městě Calais. Pokud neuposlechnou, budou nuceně vystěhováni. Nařízení se podle úřadů týká asi 1000 lidí z jižní části tábora přezdívaného Džungle, kde jsou také obchody, kavárny, mešity a kostely.
Po loňských teroristických útocích v Paříži platí ve Francii stále výjimečný stav, v rámci něhož má police právo dělat domovní prohlídky u osob podezřelých z terorismu. Potvrdila to francouzská ústavní rada. Liga pro lidská práva žádala, aby domovní prohlídku musel předem schválit soudce, aby nedocházelo k porušování svobody obyvatelstva, to však ústavní rada odmítla s odvoláním na přetrvávající nebezpečí terorismu. Policie má také právo nařídit osobám domácí vězení či zabavit i legálně drženou zbraň.
Paříž - Bronzový odlitek slavné sochy Polibek francouzského sochaře Augusta Rodina se na úterní aukci v Paříži prodal za 2,2 milionu eur (59,5 milionu Kč). Jde o rekordní cenu za kopii tohoto díla v téměř stejné velikosti jako originál. Uvedla to místní média. Vzácný odlitek z roku 1927 dosud vlastnil galerista a sběratel umění Jean de Ruaz. Dílo, které se odhadovalo před aukcí na 1,5 až dva miliony eur, dnes zakoupil po telefonu jistý americký sběratel, který si nepřál být jmenován, uvedli pořadatelé aukce v hotelu Drouot. Auguste Rodin, který se narodil v roce 1840 a zemřel v roce 1917, patřil k nejvýznamnějším sochařům své doby i světových dějin umění.
Exprezident Nicolas Sarkozy čelí vážným problémům. V úterý byl pařížskou prokuraturou obviněn z nelegálního financování své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2012 a čeká ho nyní vyšetřování. Kauza by mohla podle mnohých pozorovatelů zhatit šance předsedy pravicové strany Republikáni (LR) dosáhnout v roce 2017 opět na prezidentské křeslo.
Dolní komora francouzského parlamentu, Národní shromáždění, schválila prodloužení výjimečného stavu do 26. května. Senát tak učinil již 9. února. Vláda návrh zdůvodnila přetrvávající teroristickou hrozbou v zemi. Na základě výjimečného stavu ve Francii může policie i bez soudního povolení provádět ve dne i v noci razie či zabavovat i legálně pořízené zbraně.
Rusko popřelo, že by útočilo na nemocnici v syrské provincii Idlib. "Ti, co činí taková prohlášení, je nemohou podložit důkazy," uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Během jediného dne podle OSN čelila útoku nejméně čtyři zdravotnická zařízení v provinciích Idlib a Aleppo a k tomu i dvě místní školy. Zemřelo nejméně padesát lidí. Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala k vytvoření bezletových zón nad některými oblastmi v Sýrii.
Uživatele internetové sítě twitter se o víkendu snažili znepokojit šprýmaři, kteří oznámili, že na Francii se řítí "zabijácký asteroid". Podle široce sdílených tweetů prý mimozemský objekt o velikosti domu dopadne 5. března na město Marseille. Autoři tweetů tvrdili, že francouzská vláda a americký Národní úřad pro letectví a vesmír se s pomocí médií pokoušejí informaci skrýt před veřejností, aby se zabránilo panice. Jako mnohé z falešných informací, které se objevují na sociálních sítích, i tato obsahovala zrnko pravdy. Podle rozhlasové stanice France Info stojí za dezinformací francouzští fanoušci videoher, kteří se snažili dosáhnout na twitteru nejsledovanějšího tématu dne. Cíle nedosáhli.
Evropská unie by měla "vyslat vzkaz, že už více uprchlíků nepřijme", řekl Manuel Valls. Dohodnuté přerozdělení se má podle něj týkat 160 tisíc běženců, nikoli fungovat trvale.
Nejméně čtyři muži s automatickými puškami AK-47 (kalašnikov) vtrhli v sobotu ve dvě ráno do kasina Pasino v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence. V tu dobu v něm byly stovky lidí. Ozbrojenci začali střílet do vzduchu, v následném chaosu utrpělo asi 15 lidí lehká, většinou povrchová zranění. Někteří klienti byli v šoku, neboť se domnívali, že jde o teroristický útok. Lupiči se poté zmocnili pokladny s neupřesněným obnosem a utekli. Policie po nich pátrá.
Francouzské úřady zmenší o polovinu plochu uprchlického tábora Džungle v Calais, v němž se usadilo na 4000 imigrantů snažících se dostat do Velké Británie. Rozhodnutí se týká asi 1000 lidí z jižní části tábora. Vláda jim dala týden na odchod do střediska pro uprchlíky sousedícího s táborem nebo obdobných center jinde ve Francii. Situace v Calais je dlouhodobě vyhrocená. Od začátku roku je to druhé zmenšení plochy tábora, v němž lidé žijí v nuzných podmínkách. Ministr vnitra Bernard Cazeneuve chce podle listu Le Monde docílit stavu, aby tábor fungoval organizovaně.
Smrt nejméně šesti dětí si vyžádala srážka školního mikrobusu s kamionem na západě Francie. Další tři lidé, včetně řidiče mikrobusu, utrpěli zranění, napsala agentura AFP s odvoláním na místní policii. K nehodě došlo po sedmé hodině u Rochefortu v departementu Charente-Maritime. V mikrobusu jelo podle předběžných policejních zpráv 17 až 18 lidí.
Francouzští poslanci ve středu schválili kontroverzní návrh ústavních změn, které podle ochránců lidských práv omezují osobní svobody obyvatel. Návrh počítá s možností odebírat státní občanství některým lidem odsouzeným za terorismus nebo s možností snadnějšího vyhlašování výjimečného stavu v zemi.
Sedm španělských speleologů uvízlo v úterý večer v propasti u obce Herran v jihozápadní Francii kvůli špatnému počasí. Dnes ráno se je podařilo nalézt a jsou živí, uvedla s odvoláním na policii agentura AFP. Do propasti vstoupila v úterý skupina patnácti jeskyňářů, ale jen osmi z nich se podařilo dnes brzy ráno dostat ven a zavolat pomoc. Dlouho se s pohřešovanými nedařilo navázat jakýkoli kontakt. Nakonec se našli živí v hloubce 300 metrů. V propasti je uvěznila voda stoupající v důsledku dešťů, uvedla policie. V oblasti Pyrenejí se nacházejí vápencové vrstvy, které jsou silně zkrasovatělé a jsou ideálním terénem pro speleology. Španělé uvízli v propasti Mile poblíž města Toulouse.
Ministři zahraničí z šesti zakládajících zemí Evropské unie - Německa, Francie, Itálie, Belgie, Nizozemska a Lucemburska - se v úterý zavázali prosazovat myšlenku "těsnější unie", uvádí se v dokumentu schváleném symbolicky v italském hlavním městě, kde byl západoevropský blok v roce 1957 založen. Vyjádřili znepokojení nad stavem evropského projektu a vyzvali členské země k solidaritě a řešení zásadních problémů místo vlastních sobeckých zájmů. Za hlavní problémy považují otázky migrace a terorismu, žádné konkrétní návrhy ale ze schůzky nevzešly.
Výjimečný stav, který je trnem v oku ochráncům lidských práv, platí od listopadových krvavých atentátů v Paříži a má končit 26. února. Poslanci Národního shromáždění se otázkou budou zabývat příští týden. Pro prodloužení výjimečného stavu se v úterý vyslovilo 316 senátorů, proti jich bylo 28. "Bezprostřední ohrožení, které ospravedlňuje výjimečný stav, nezmizelo. Trvá hrozba terorismu a riziko atentátů," uvedla koncem ledna v prohlášení Státní rada, obdoba ústavního soudu.
Díky lidem, jako je Stephen Colbert nebo John Oliver, se mají diváci s kým ztotožnit během tragických událostí. Nabízejí jim lidský pohled na teroristické útoky v Paříži nebo výbuchy během bostonského maratonu. A rovněž divákům pomáhají s jejich smutkem kombinací pobouření, patosu a humoru, kterých se jim nedostává od klasických médií a politiků.
