Turecko je připraveno z Řecka přijímat zpátky uprchlíky, kteří nejsou ze Sýrie, přislíbil šéf turecké diplomacie. Na řecko-makedonské hranici čeká až 14 000 uprchlíků. Slovinský parlament zároveň v pátek večer schválil zákon, díky kterému potrvá vyřizování žádostí o azyl kratší dobu než dosud. Zatím o něj žádalo pouze 460 uprchlíků, Slovinci se však obávají, že toto číslo vzroste.
Oběti kněze Bernarda Preynata ho loni obvinily, že je sexuálně zneužíval, když byli mladými skauty v Lyonu v letech 1986 až 1991. Nyní sedmdesátiletý kněz se k tomu letos koncem ledna přiznal. Před soudem řekl, že o jeho činech věděly církevní úřady, které mu proto zakázaly další práci se skauty, které se předtím věnoval téměř 20 let. Francouzská justice nyní začala vyšetřovat obvinění těchto vysokých představitelů katolické církve.
Francouzský airbus během přípravy k přistání na pařížském letišti Roissy jen o několik metrů unikl střetu s dronem. Kapitán letounu, který se v tu dobu nacházel ve výšce 1600 metrů, musel vypnout autopilota a letícímu stroji se vyhnout. Pilot odhadl, že dron minul pravé křídlo airbusu jen o pět metrů. Posádka o incidentu informovala řízení letového provozu a poté bez dalších problémů přistála.
Papež František označil současnou migrační krizi za "arabskou invazi". "Je to sociální fakt," řekl v rozhovoru pro francouzský katolický týdeník La Vie papež František. Ačkoliv dodal, že Evropa v minulosti zažila obdobných invazí řadu a vždy ji to změnilo k lepšímu, vyvolal tím pozdvižení. V Řecku kvůli zavřeným hranicím momentálně uvízlo na 32 000 uprchlíků, Makedonie v noci pustila přes hranici 150 lidí.
Řecko vůbec poprvé přiznalo, že se stává pro uprchlíky cílovou zemí. Důvodem jsou zavřené hranice. V zemi v současnosti pobývá na 32 000 běženců a jejich počet každým dnem roste. Na řecko-makedonské hranici pokračují protesty. A Francie použila migranty jako páku na Británii, aby neopouštěla Evropskou unii.
Francouzské úřady vytvořily návod, co dělat v případě teroristického útoku podobného tomu, při němž bylo 13. listopadu v Paříži zabito 130 lidí.
V Řecku se kvůli makedonským regulacím toku běženců v posledním týdnu nahromadilo přes 27 tisíc uprchlíků. Nejhorší situace je v Idomeni, kde se v táboře u hranic tísní na 10 000 z nich.
Jihoamerická poušť Atacama, která se rozléhá na území Peru a Chile, je díky svým drsným podmínkám pro život využívaná vědci z NASA, kteří na ní testují technologie určené na hledání důkazů o existenci života na Marsu.
Francouzské úřady se už druhým dnem pokoušejí postoupit v demolici části uprchlického tábora "Džungle" u Calais. Migranti na demoliční čety házeli kamení a zapalovali některé ze svých příbytků, aby tak zpomalili jejich postup. Policie odpověděla slzným plynem. Neutěšená situace panuje také na řecko-makedonské hranici. V Idomeni se tísní na 900 lidí, mnozí protestují a požadují otevření hranic.
Virus zika, který v posledních týdnech a měsících trápí především Jižní Ameriku, je pro vědce stále poměrně velkou záhadou. Se stoprocentní jistotou se například neví, jakými všemi způsoby se přenáší. Podle nejnovější studie může způsobit vzácné neurologické onemocnění, které vede k dočasné paralýze.
Dělníci v pondělí ráno začali pod dohledem policie likvidovat jižní část uprchlické kolonie ve francouzském přístavním městě Calais. Úřady tak reagují na rozhodnutí soudu z minulého týdne. Životní podmínky v "Džungli" připomínají chudinské čtvrti velkoměst v rozvojovém světě a francouzské úřady to už dále nechtějí akceptovat. Migranty chtějí přesunout.
Madagaskar je stát na stejnojmenném ostrově v Africe. Dnešní stát je demokratická republika s prezidentem v čele.
Francouzská policie nasadila v táboře "Džungle" u Calais slzný plyn a vodní děla. Zasáhla jimi proti migrantům, kteří odmítají opustit jižní část tábora. Ta má být zdemolována a obyvatelé se mají přesunout jinam. Vášně krotila i makedonská policie na hraničním přechodu Idomeni. Uprchlíci tam podomácku vyrobeným beranidlem prorazili plot.
Trajekt přivezl v sobotu do athénského přístavu více než tisícovku migrantů, počet lidí přespávajících nouzově v areálu přístavu vzrostl na 3000. V Řecku se momentálně nachází přes 25 tisíc uprchlíků, většina z nich míří k severní hranici s Makedonií.
Ve Francii se objevil první případ přenosu nákazy virem zika skrze pohlavní styk. Podle agentury AFP to potvrdila ministryně zdravotnictví Marisol Touraineová. V oblasti Paříže se virem nakazila žena, jejíž partner se vrátil z Brazílie. Podle ministryně se nemocné ženě daří dobře, a jelikož není těhotná, neexistuje nebezpečí, že by virus ohrozil její plod. K nákaze skrze pohlavní styk dochází ojediněle. Přispívá fakt, že virus v mužských reprodukčních orgánech přežívá ještě dlouho po vymizení symptomů. Je znám případ, kdy sperma obsahovalo virus ještě 62 dní po vyléčení pacienta. Od začátku února platí kvůli viru celosvětový stav nouze.
Řeckem proudí na 25 000 migrantů. Míří k jeho severním hranicím a chtějí se dostat dál do Evropy.
Pětice zemí ležících na takzvané balkánské trase hodlá nyní pouštět přes hranice v průměru 580 uprchlíků denně. Naplňuje tak dohodu o přísnější hraniční kontrole, kterou před necelým týdnem uzavřeli šéfové policií Rakouska, Slovinska, Chorvatska, Srbska a Makedonie. Řecký premiér Alexis Tsipras dnes prohlásil, že uprchlíci čelí "evropské nervové krizi".
Soud ve francouzském Lille, na který se obrátily nevládní organizace, podpořil rozhodnutí úřadů o vysídlení jižní části uprchlického tábora, jemuž se přezdívá "Džungle". Už v úterý začalo vyklízení pásu podél silnice vedoucí do přístavu. Obyvatelé tábora sní o tom, že se dostanou do Velké Británie, a často jsou pro to ochotni riskovat životy a vloupávat se do kolem projíždějících nákladních vozů. Kritici se proto obávají, že nebudou chtít odcházet, ale jen se přestěhují do jiných částí tábora.
Kvůli zpřísnění hraničních kontrol v zemích na takzvané balkánské trase uvízlo v Řecku už kolem 20 000 běženců. Místní úřady je přitom nedokážou udržet pod kontrolou, a migranti se tak opakovaně pokoušejí o překročení hranice s Makedonií. Řešením migrační krize se dnes v Bruselu zabývali ministři vnitra zemí EU i Severoatlantická aliance. V Německu, které přijalo nejvíce migrantů ze všech evropských zemí, dnes Spolkový sněm schválil zpřísnění azylových zákonů. Německá vláda podle tisku očekává, že do roku 2020 přijde do země celkem 3,6 milionu migrantů. Jejich počet chce Berlín omezit pomocí dohody s Tureckem, jejíž první výsledky chce vidět do březnového summitu EU.
Listopadové teroristické útoky v Paříži otřásly nejen Francií, ale celou Evropou. Zejména pak státy na západě "starého kontinentu". Francie, Německo i Británie nabírají nejen stovky až tisíce nových policistů, ale i zpravodajců a hledají cesty, jak zabránit radikálům v útoku. A lidem v cestě k radikalizaci. Online deník Aktuálně.cz nabízí přehled bezpečnostních opatření, která vybrané evropské státy kvůli hrozbě terorismu přijaly.
