Dokument režiséra Martina Páva Vlci na hranicích, který uvádí festival Jeden svět, vypráví o návratu vlků na Broumovsko. Jde také o oblast s asi největším množstvím ovcí v Česku, o zápletku tedy není nouze. "Benefity přítomnosti vlků ve formě zlepšeného stavu naší přírody vysoce převažují nad škodami," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz přední odborník na velké šelmy Pavel Hulva.
Belgický farmář způsobil rozruch, když bezděčně změnil hranici své země s Francií. Zemědělec nedaleko belgické obce Erquelinnes posunul o 2,29 metru hraniční kámen dále na francouzské území. Zřejmě stál v cestě jeho traktoru.
Petr Mráz byl dítě z paneláku, vyučoval i na škole a při zahraničních cestách spával v pětihvězdičkových hotelech. "V pětatřiceti jsem se za sebou ohlédl a zjistil jsem, že tam nic není. Jen prázdnota," říká sympatický rodák z Jičína, který změnil směr a u kopce Zebín začal chovat pár několik kusů salerského skotu. Dnes má farmář stádo jalovic, ovcí a zjara by chtěl založit vinohrad.
Z menšího města se klidně může stát Mekka gastronomie, kde ulicemi proudí hloučky místních i turistů. Stačí k tomu mladí nadšenci, kteří odtud za lehčím živobytím neutečou do Prahy. V Táboře patří mezi takové lokální patrioty podnikatel Jan Čulík. Ve svém rodišti provozuje vinný bar a pivnici, chystá se otevřít pekárnu, a navíc při tom dbá na podporu místních farmářů i ochranu životního prostředí.
Rostoucí teploty, opakující se období sucha, množící se škůdci. Trojice ekologicky hospodařících farmářů z Německa opakovaně řeší problémy s úrodou, které podle nich způsobily klimatické změny. Obrátili se proto na soud s tím, že německá vláda poškozuje jejich živobytí, když nedostatečně naplňuje klimatické cíle. Správní soud v Berlíně minulý týden zamítl jejich žalobu, spor ale bude pokračovat.
Ráno podojí a odpoledne vyrazí na procházku okolo Šáreckého potoka. Petr Kuča a jeho žena Anežka mají třináct koz, dvě děti, psa, kočku s koťaty a tucet slepic. Najdete je pod pražskou vilovou čtvrtí, kde si domy koupí už jen nejbohatší. "Na Hanspaulku chodíme rádi, nejenže se tam kozy napasou, ale ještě přitom rozveselí spoustu lidí," říká městský pastýř, který lidem rozdává radost.
Chceme všecko řídit, žít maximálně pohodlně. A pak jsme vším tím pohodlím unaveni, vyděšeni a kdesi v skrytu duše toužíme po divočině... býti vlkem.
Přemnožením hrabošů, kteří zemědělcům ničí úrodu, je zasažena především střední a jižní Morava - mezi nejpostiženější místa patří Olomoucko či Prostějovsko. Po těchto hlodavcích tu nemusíte nějak složitě pátrat, stačí si například dojet autobusem olomoucké MHD do místní části Topolany a na nekonečnou řadu děr a chodbiček narazíte hned u zastávky. A stačí chvilku počkat a hraboš na vás do pár minut vykoukne. Jejich chodbami jsou provrtaná nejen pole, sady či zahrádky, ale i příkopy, kde mohou žrát jen trávu.
Půdě na českých polích neubližuje jen eroze. Ornice je chudá na organickou složku, což jí také brání v lepším vázání vody. Zemědělec Josef Sklenář z Biofarmy Sasov u Jihlavy zkouší novou metodu, která spočívá v setí širokořádkové kukuřice mezi řádky sklizeného, ale nezaoraného žita, takzvaný žitný drn. Technologii, které se říká strip-till, úspěšně vyzkoušelo v Česku už několik podniků.
Farmář Martin Novotný z města Luže na Chrudimsku chová francouzské plameno skotu. Aby víc vydělal, prodává hovězí maso přímo koncovému zákazníkovi. Kontroverze kolem dovozu polského hovězího mu prý pomohla. "Lidé důvěřují více svému chovateli," tvrdí farmář.
Drtivá většina kvalitního masného skotu se z Česka vyváží, říká farmář Martin Novotný v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Maso, které se prodává na pultech tuzemských obchodů, je tak paradoxně často z dovozu. Sám Novotný se před časem rozhodl, že k chovatelství skotu přidá i prodej masa, které si sám staří. Po pomalém začátku si nyní nemůže na nedostatek zákazníků stěžovat. "Chodí k nám lidé, kteří vědí, co chtějí kupovat, a jdou za kvalitou a původem," říká Novotný.
Australským výzkumníkům z University of Sydney se podařilo odrodit jehňata, která vznikla z 50 let starého spermatu. Domnívají se, že jde o nejstarší životaschopné sperma jakéhokoliv druhu na světě.
Šedesátiletý farmář Sivalingam Vasanthakumar z britského Devonu vezl před několika měsíci dvacítku ovcí na jatka. Během cesty se mu jich však zželelo a odvezl je do 200 kilometrů vzdáleného zvířecího útulku. Kromě toho se rozhodl, že místo chovu ovcí bude pěstovat pouze zeleninu.
Vlci jsou pro chovatele na kopcovitém, skálami posetém Broumovsku s množstvím farem postrachem. Některým už napadli a roztrhali desítky kusů zvířat. Mezi poškozené patří i statkářka Lenka Štíhlová, které vlci sežrali deset mléčných ovcí. Útokům vlků podle ní nelze stoprocentně zabránit nikdy, ale kombinací kvalitního oplocení s pořízením pasteveckého psa se dá riziko omezit na minimum.
Startuje také další portál na propojení lokálních zemědělců se zákazníky na stránkách Scuk.cz.
Aleksandr Buldakov řídí farmu v ruské Uralské oblasti. V roce 2005 se jeho život nenávratně změnil, když přišel o nohy. Vše ale přizpůsobil handicapu.
V Australském městečku Stonehenge nezapršelo už sedm let. Sucho a horko vyhnalo z farmářské oblasti uprostřed Queenslandu mnoho lidí. Těch posledních třiadvacet netrpělivě očekává tolik vytoužený déšť. Místní lidé se živí chovem dobytka. Teď ho ale musí rozprodávat, protože ho nedokážou uživit. Řeka vyschla, neroste tráva, půdu rozpaluje žhnoucí slunce. Podívejte se, jak se žije v australském městečku, kde svítí slunce 325 dní v roce.
Počet pracovníků i nových učňů v zemědělství klesl na historické minimum. Obor není pro mladé lidi dostatečně atraktivní. Výdělky jsou jen o trochu větší než minimální mzda. Budeme muset přijímat lidi ze třetích zemí, říká ministr zemědělství.
Obchody Sklizeno loni zdvojnásobily tržby hlavně díky propojení s dosud konkurenčními sítěmi My Food a Náš Grunt. Letos chce firma otevřít deset nových prodejen v obchodních centrech v krajských městech.
Jihovýchod Afriky se potýká s nebezpečným škůdcem – blýskavkou kukuřičnou. Její housenky napadají kukuřičné klasy, které patří v těchto zemích mezi hlavní plodiny. Blýskavka je přitom velmi odolná a dokáže rychle migrovat. Způsobuje tak obrovské škody africkým farmářům, kteří se kvůli ní čím dál více zadlužují.
