Německo chce do roku 2038 přestat spalovat i těžit uhlí. Postupně tak zavírá své uhelné elektrárny a lomy. Místo nich vznikají jezera či solární panely. Jak to teď vypadá v místech, která byla dříve těžbou vyhlášená? A jaká je situace na severu Čech?
Snížení spotřeby energie a omezení jejího plýtvání má v EU stále větší význam. V roce 2007 stanovili vedoucí představitelé EU cíl snížit do roku 2020 roční spotřebu energie v Unii o 20 %. Opatření v oblasti energetické účinnosti jsou stále více uznávána jako prostředek nejen k dosažení udržitelných dodávek energie, snížení emisí skleníkových plynů, zlepšení bezpečnosti dodávek a snížení výdajů za dovoz, ale i k podpoře konkurenceschopnosti EU.
Z přírody mizí včely, mouchy, motýli i další druhy hmyzu. Od roku 1989 ho vymřely více než tři čtvrtiny. Mohou za to mimo jiné klimatické změny a používání pesticidů. Ty jsou sice v Evropské unii monitorovány, v posledních letech ale vyvstaly obavy ohledně jejich povolování. Zejména po obnovení licence pro používání glyfosátu. A není to jediná problematická látka nadužívaná v zemědělství v EU. Zastánci používání pesticidů ale zase argumentují, že pesticidy jsou potřeba kvůli nutnosti produkovat více potravin pro rostoucí populaci na Zemi. Jak to vyvážit? A co dělá Česko a Evropská unie, aby dalšímu ubývání hmyzu zabránily? Více se dozvíte ve videu.
Rozdíl mezi platy žen a mužů v Česku je podle dostupných statistik druhý nejvyšší v Evropské unii. V průměru činí 22 procent. U vysokoškolsky vzdělaných pracovníků dokonce 29 procent. Mzdové rozdíly podle pohlaví jsou tématem dalšího dílu pořadu Evropské souvislosti.
V posledních letech jsme svědky extrémních výkyvů počasí. Jedním z projevů jsou velmi horká léta bez pravidelných srážek – místo nich přicházejí přívalové deště, které ale vyprahlá půda není schopná absorbovat. A nastává sucho. Jak s tím může Česko bojovat? "Jedna z věcí je změna plodin, to znamená, že musíme volit takové plodiny, které tomu suchu budou odolávat," říká například Bedřich Moldan z Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy. Evropská unie proto finančně podporuje projekty na zlepšení hospodaření s vodou. Ať už jde o výstavbu a rekonstrukci rybníků, nebo pěstování vhodných plodin. Podívejte se ve videu, jak dál lze se suchem v krajině bojovat.
V Evropě zemře každý rok 33 tisíc lidí na infekce odolné vůči antibiotikům. O antimikrobiální rezistenci a nadužívání antibiotik se obvykle mluví ve spojitosti s častým a mnohdy zbytečným předepisováním ze strany praktických lékařů nebo kvůli hospodářským zvířatům. Europoslanci proto připravili legislativu upravující používání veterinárních léčiv. Nová pravidla například omezí dosud rutinní podávání antibiotik celému stádu. Užívat se budou moci jen v případě, že zvířeti bude hrozit vysoké riziko infekce a veterinář usoudí, že není jiná možnost než podání léků. O podané léčbě se také budou muset vést podrobnější záznamy. Nová pravidla začnou platit nejpozději v roce 2022.
Ať už jde o naše počítače, mobily, nebo chytrou televizi, řada běžně používaných výrobků se může stát terčem hackerů. A stejně tak vládní počítače, elektronika na letištích nebo v nemocnicích. "Průnik hackera do takového systému může mít fatální důsledky. Může ovlivnit medikaci pacienta," upozorňuje Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti (ČIMIB). Evropský parlament proto v březnu odhlasoval Akt o kybernetické bezpečnosti. Jeho cílem je snížit počet kybernetických hrozeb prostřednictvím posílení pravomocí zvláštní evropské agentury. Zavádí i nové certifikace, které posoudí, jak moc je který výrobek bezpečný. Pomůže tento krok? Více se dozvíte ve videu.
Vztahy Evropy a Ruska jsou na nejhorší úrovni od 90. let. EU na Putinův stát uvalila sankce poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Zároveň je ale východní soused důležitým dodavatelem plynu do unie. Má být Evropa k Rusku shovívavá nebo tamní režim naopak ještě více přitlačit ke zdi? O vztazích EU a Ruska s Ukrajinou na půdě Studijní a vědecké knihovny v Plzni debatovali europoslanec Jaromír Štětina, vedoucí Katedry politologie a mezinárodních vztahů FF ZČU Petr Jurek a politolog a kriminolog Petr Pojman.
Meziroční růst reálného hrubého domácího produktu (HDP) v Německu, hlavní ekonomice eurozóny, klesá. Stejně tak i průmyslová výroba v Česku. V březnu byla nejnižší od prosince roku 2012. Je to předzvěst další ekonomické krize? "Čeká nás ekonomické zpomalení, které už zažíváme," říká například ekonom Lukáš Kovanda. A za pravdu mu dává i Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu. "Určitě přijde ekonomické zpomalení. Jestli to bude krize, bude záviset na jedné jediné věci: jestli se politici poučili z minulých chyb," tvrdí Prouza. Jak se stát zachoval kolem roku 2007, v době hospodářské krize? A jak se nyní vyvíjí ekonomika? Více se dozvíte ve videu.
Na začátku května Česko oslavilo 15 let od vstupu do Evropské unie. "Členství v EU nám vzalo iluze, že za nás vše zařídí," říká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). "Své zájmy musíme v Bruselu aktivně prosazovat," dodala Šojdrová na konferenci s názvem Budoucnost EU. Tu na začátku května pořádal v Pardubicích mediální dům Economia ve spolupráci s portálem Euractiv. Do budoucna by se státy EU měly více zaměřit na lepší ochranu hranic nebo na zajištění dostatečného množství zdrojů pitné vody.
Praha je hlavním městem satelitní navigace na světě. Od září 2012 tady totiž sídlí Agentura pro evropský globální družicový navigační systém GSA. V těchto místech odborníci z celé Evropské unie pracují na dvou hlavních programech družicové navigace - Galileo a EGNOS. "Galileo je program vytvořený Evropskou unií, který poskytuje satelitní navigaci uživatelům po celém světě. A samozřejmě také evropským občanům," vysvětluje Rodrigo da Costa, který má Galilea na starosti. Družicový systém je dokonce schopný přečíst i značku auta. Aktuálně ho využívá přes 700 milionů zařízení po celém světě.
Jak se Rusko snaží ovlivnit volby v zemích jako je Česko? A jak se mu to daří? V debatě Aktuálně.cz odpovídají europoslanec Jaromír Štětina (ESO) a novinář Ondřej Kundra (Týdeník Respekt).
Bylo by pro Evropskou unii vůbec dobré, aby v ní zůstála země, ve které polovina lidí členství odmítá? V debatě Aktualne.cz odpovídají europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) a Kryštof Kruliš z Asociace pro mezinarodni otazky.
Až moc silná vojenská závislost na Spojených státech a rostoucí hrozba z Ruska. To jsou hlavní důvody, proč francouzský prezident Emmanuel Macron volá po vlastní evropské armádě. Podpořila ho i německá kancléřka Angela Merkelová a s nápadem souhlasí také někteří čeští europoslanci. Skeptický je naopak bývalý náčelník Vojenské zpravodajské služby Andor Šándor, který poukazuje na fakt, že EU momentálně opouští Velká Británie, jejíž armáda patří ke špičce. "Neumím si představit, na jakém jiném základě kromě francouzské armády by ta evropská fungovala," říká Šándor. Navíc by jí podle něj chyběla logistická i zpravodajská kapacita.
Kdyby země Evropské unie nemusely některá rozhodnutí přijímat jednomyslně, Facebook nebo Google by už v Evropě nejspíš platily mnohem větší daně, než dnes. Mělo by se v EU omezit právo veta, nebo by na to země jako je Česko doplatily? Odpovidají europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) a analytik Vít Dostál z Asociace pro mezinarodní otázky.
Rybí prsty s menším obsahem masa u nás než v Německu nebo třeba pizza, která obsahuje jen náhražku sýra, zatímco na Západě se prodává se skutečnou mozzarellou. Jde jen o příklady výrobků, které jsou ve stejném obalu, ale na českém a západoevropském trhu mají různé složení. Proti dvojí kvalitě potravin dlouhodobě vystupovali někteří čeští europoslanci nebo i eurokomisařka Věra Jourová. Původně vznikla směrnice, která by tuto praxi zcela zakázala, nakonec byla ale schválena v mírnější podobě. Proč se to stalo? A které státy odmítaly přísný zákaz dvojí kvality potravin? Podívejte se ve videu.
Pokud by se volby do Evropského parlamentu konaly o měsíc dříve, volební účast by byla 27 procent. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Při minulých volbách v květnu 2014 přitom využilo svého práva vybrat si europoslance jen 18,2 procenta Čechů.
Asi jste také někdy slyšeli, že politiku ovládají "kmotři" a "mafiáni". Ale znáte snad nějakou "kmotru"?
Před bezmála dvěma týdny se evropští lídři dohodli, že odloží nejzazší lhůtu pro odchod Británie z Evropské unie do 31. října. Díky tomu má britská premiérka Theresa Mayová více času na to, aby získala mezi poslanci podporu pro svoji brexitovou dohodu.
Politici jako prezident Miloš Zeman často volají po tom, aby vznikla společná evropská armáda. Ve skutečnosti je to ale jen prázdný slogan - země EU na společné obraně spolupracují, vznik jednotné armády ale rozhodně nechystají. Co konkrétně Evropa z hlediska obrany dělá se dozvíte v debatě Aktuálně.cz
