I na Donalda Trumpa byla zarputilost ve věci Grónska mimořádná, konstatuje ředitel Občanského institutu a odborník na Spojené státy Roman Joch. Byla nerozumná a pro něho osobně a hlavně pro reputaci Ameriky škodlivá, dodává.
I na Donalda Trumpa byla zarputilost ve věci Grónska mimořádná, konstatuje ředitel Občanského institutu a odborník na Spojené státy Roman Joch. Byla nerozumná a pro něho osobně a hlavně pro reputaci Ameriky škodlivá, dodává.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová se podle dvou svědků na soukromém novoročním setkání s lídry politických frakcí Evropského parlamentu nechala slyšet, že ačkoliv sama nepije, „možná je pravý čas s tím začít“.
Lídři Británie, Francie, Německa, Itálie a Kanady chtějí příští týden během Světového ekonomického fóra v Davosu přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se osobně zasadil o bezpečnostní záruky pro Ukrajinu pro případ ukončení bojů s Ruskem. Napsal to v úterý list Financial Times s odvoláním na tři činitele seznámené s plánem.
Přestože vláda Andreje Babiše dává najevo, že nebude k Ukrajině stejně vstřícná jako předcházející vláda Petra Fialy, minimálně ministr zahraničí Petr Macinka ukázal v Kyjevě přátelskou tvář. Při návštěvě napadené země se několikrát o Ukrajincích vyjádřil značně pozitivně a naopak tvrdě kritizoval Rusko. A to navzdory tomu, že jeho koaliční partner Tomio Okamura mluví o Ukrajině velmi nelichotivě.
Přijel do jihoamerické země jako turista. Venezuelský režim ho ale označil za žoldáka, který usiluje o život prezidenta Nicoláse Madura. Příběh českého dobrodruha a sportovce Jana Darmovzala se po zadržení venezuelského diktátora vrátil zpět do veřejné diskuse. Třaskavé dění v Caracasu by mohlo Čecha dostat zpět domů, domnívají se čeští politici. Darmovzal je ve Venezuele vězněn od září 2024.
Novoroční projev šéfa sněmovny Tomia Okamury a následné „pokárání“ ukrajinského velvyslance ze strany ministra zahraničí Petra Macinky popudily Kyjev. Na slovní přestřelku zareagoval šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha, který se postavil na stranu svého úředníka z ambasády v Praze. „Takové poučování odmítám. Vyzývám svého nového českého kolegu ke konstruktivnímu dialogu,“ vzkázal Macinkovi.
„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.
V úterý se má za zdmi Kremlu setkat Trumpův vyjednavač o míru Steve Witkoff s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Měli by spolu jednat o podmínkách mírového plánu, který má ukončit válku na Ukrajině. Přinese konec nejkrvavějšího konfliktu v Evropě od 2. světové války? Jak asi vypadá jednání za zavřenými dveřmi? A na co vlastně sází Putin? O tom v rozhovoru mluví ruský exdiplomat Boris Bondarev.
Na Ukrajině začínají teploty v noci klesat k nule. Konflikt ale zcela zamrzlý není. Letošní zima může být pro napadený stát klíčová. Rusku se totiž musí bránit na třech frontách, z nichž pouze jedna se odehrává v zákopech. Konflikt tak zdaleka nemusí skončit mírovou dohodou, na niž tak naléhá americký prezident Trump.
Po několika měsících od přímých ukrajinsko-ruských rozhovorů vyplouvají na povrch způsoby, jakými se kremelští vyjednavači pokoušeli rozhodit protistranu a zmařit jednání. Ukrajinci nakonec o tento formát přestali usilovat.
Spojené státy a Británie oznámily částečnou evakuaci svých ambasád v Mali s tím, že zemi opustí všichni zaměstnanci, kteří nejsou nezbytní. S odvoláním na prohlášení obou velvyslanectví v metropoli Bamako to uvedla agentura AFP. Mali od začátku září čelí blokádě dovozu paliv, kterou zavedli tamní džihádisté.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval Spojené státy, aby ukončily letecké útoky na lodě v Karibiku a Tichomoří, které Washington označuje za plavidla pašující drogy. Informovala o tom v pátek agentura AP. Türk podle ní označil tyto útoky, při nichž americká armáda zabila už na 60 lidí, za nepřijatelné a vyzval k jejich rychlému a nezávislému vyšetření.
Papež Lev XIV. přijal ve Vatikánu maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten hlavu katolické církve požádal, aby podpořila jeho protiválečné úsilí. Později během dne se šéf maďarské vlády sejde také s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif řekl, že pokud se s Afghánistánem nepodaří dosáhnout shody při jednáních v Istanbulu, může to vést k otevřené válce. Věří ale, že Afghánistán chce mír, doplnil podle agentury Reuters. Země po přeshraničních střetech uzavřely v polovině října příměří.
Americký prezident Donald Trump se chce během své začínající cesty po jihovýchodní Asii sejít se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Řekl to novinářům před odletem na turné zahrnující návštěvu několika zemí včetně Jižní Koreje. S čínským prezidentem Si Ťin-pchingem chce Trump hovořit i o sporném tématu Tchaj-wanu, hodlá usilovat i o propuštění Jimmyho Laie vězněného v Hongkongu.
Od budoucí vlády skládané předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem se dá očekávat menší důraz na zahraniční politiku ve srovnání s domácími tématy. Na akci pořádané Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) to řekla ředitelka pro výzkum AMO Pavlína Janebová.
Historicky nejdražší zakázku a jeden z významných slibů této vlády v podobě dostavby Dukovan stále provázejí nejasnosti. O superzakázce spolu mluvili před několika dny také prezident Petr Pavel a jeho jihokorejský protějšek I Če-mjong. Česká hlava státu na dotaz Aktuálně.cz popsala průběh setkání.
Držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. Návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu) schválila vláda. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací.
Peking usiluje o rozvoj přátelství a strategické komunikace se Severní Koreou, která doufá v prohloubení spolupráce obou zemí a podporuje čínské zájmy týkající se Tchaj-wanu nebo Ujgurů. Po pondělním setkání v Pekingu to podle jihokorejské agentury Jonhap uvedli čínský premiér Li Čchiang a severokorejská ministryně zahraničí Čche Son-hui.
