Finský prezident Alexander Stubb zjevně našel recept, jak na Donalda Trumpa. Dali si spolu na Floridě golf a Trump na adresu finského prezidenta nešetřil superlativy. Jsme v éře "golfové diplomacie"?
Uplynulý týden opět přinesl řadu zpráv týkajících se Ukrajiny a Ruska. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Měla to být ambiciózní evropská odpověď na politiku Donalda Trumpa k Ukrajině. Komisařka pro zahraniční a obranou politiku Kaja Kallasová navrhla ve čtvrtek v Bruselu vojenskou pomoc Kyjevu ve výši 40 miliard eur. Nakonec však neprošel ani o dost méně ambiciózní plán pěti miliard eur na dva miliony dělostřeleckých nábojů. Proti tentokrát překvapivě nebylo pouze Maďarsko, ale i další evropské země.
Diplomatická roztržka v Bílém domě mezi prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem zaplnila všechna světová média. Podle zmocněnce vlády pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného si musíme zvyknout, že nová Trumpova administrativa necítí vůči Evropě žádnou empatii. "Jsou k nám teď emočně úplně chladní a my byli 80 let zvyklí, že tomu tak nebylo," říká.
Druhý muž Spojených států, J. D. Vance, vyvolal značný rozruch svým pátečním vystoupením v Mnichově. Pro mnohé bylo překvapením, že ačkoli se konference týkala bezpečnosti, velkou část proslovu věnoval úplně jinému tématu: omezování svobody projevu v Evropě. Vance se ptal také na to, jaká je pozitivní vize NATO a co alianci vlastně spojuje.
Jednání mezi Ruskem a Spojenými státy v Rijádu trvalo přes čtyři hodiny. Obě strany jej označily za pozitivní a přínosné pro další kroky k ukončení války na Ukrajině. Podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia bude muset dojít k ústupkům všech zúčastněných stran války. Ale Kyjev žádné ústupky nepřijme, pokud nebude zapojen do mírových jednání. Jaké jsou hlavní výsledky rusko-americké schůzky?
Ruští propagandisté zpochybňují zlepšení vztahů mezi Moskvou a USA. Mezi nimi i ruský prokremelský vojenský analytik Igor Korotčenko, který během vysílání státní televize tvrdil, že by se Moskva při budování vztahů s novou americkou vládou měla mít na pozoru. "Cílem Washingtonu je zničení Ruska. Trump je predátor. Amerika byla a bude naším hlavním strategickým protivníkem," hlásal během vysílání.
Zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Richard Grenell se chystá setkat s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, aby mimo jiné vyzval jeho vládu ke spolupráci při vyhošťování Venezuelců z USA. Oznámil to jiný činitel Trumpovy administrativy, konání schůzky podle agentury Reuters potvrdila i venezuelská strana.
Trumpův návrat do oválné pracovny v Bílém domě vzbudil řadu protichůdných reakcí. Někteří jeho návrat vítají, jiní na něj koukají s obavami. K inauguraci Donalda Trumpa se vyjádřilo mnoho zahraničních státníků i českých politiků. Podle prezidenta Petra Pavla by se mělo na Trumpův návrat dívat pozitivně. Naopak český velvyslanec v USA Miloslav Stašek byl k Trumpově inauguračnímu projevu kritický.
Slavnostnímu znovuotevření pařížské katedrály Notre-Dame přihlížely desítky světových lídrů. Emmanuel Macron přivítal Donalda Trumpa, Volodymyra Zelenského, britského prince Williama či polského prezidenta Andrzeje Dudu. Přestože pozvánka dorazila i do Prahy, prezident Petr Pavel nepřijel. Ani žádný jiný politik. Česko reprezentoval jen emeritní pražský arcibiskup Dominik Duka.
Britský král Karel III. s manželkou Camillou v neděli zahájil veřejnou část své návštěvy Austrálie. Královský pár se nejprve připojil k nedělní bohoslužbě v kostele v Sydney a během šestidenního turné se také setká s politickými i komunitními představiteli. Je to jeho první výprava na kontinent v roli krále a také největší zahraniční cesta od února, kdy začal podstupovat léčbu rakoviny.
Česká velvyslankyně při Evropské unii Edita Hrdá nechápe nespokojené hlasy, které se zvedly kvůli tomu, jaké portfolio v Evropské komisi připadlo českému zástupci Jozefu Síkelovi (STAN). V podcastu Evropa v souvislostech vysvětluje, proč podle ní Česko ani lépe dopadnout nemohlo. "Získali jsme nejsilnější portfolio, jaké jsme kdy měli, a poprvé také opravdu ekonomické," upozorňuje.
Prezident Petr Pavel s manželkou Evou přivítali ve čtvrtek večer na Pražském hradě jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola s chotí Kim Kon-hi. Hlavy států spolu hovořily o geopolitických i hospodářských otázkách.
U Čechů je potřeba posilovat národní sebevědomí, aby si uvědomili, na co mohou být hrdí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz na to apeluje šéfka Českých center Jitka Pánek Jurková. "Já bych fakt přála každému to, co dennodenně zažívám v práci, ten neustálý pocit hrdosti," popisuje. Dodává, že jsou oblasti, kde už Češi hrdým národem jsou. Nový průzkum ukazuje, že to není jen pivo.
Premiér Petr Fiala (ODS) přijal v pondělí odpoledne v pražské Kramářově vile bývalého amerického prezidenta Billa Clintona. Clinton je hlavním řečníkem na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která ve Španělském sále Pražského hradu v úterý připomene 25. výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance. V Praze je od sobotního večera, schůzka s Fialou je plánovaná na zhruba půl hodiny.
Zrušení společného zasedání české a slovenské vlády mělo podle zdrojů Aktuálně.cz jednomyslnou podporu na zasedání kabinetu Petra Fialy (ODS). Zdrženlivější komentáře zazněly jen od šéfa diplomacie Jana Lipavského (Piráti), proti se ale neozval žádný ministr. Černínský palác podle informací redakce uvažoval o přenastavení vzájemných vztahů poslední dva týdny.
Válka na Ukrajině všechno přeformátovala, říkají vládní politici. Brutální ruský útok na sousední stát tak slouží i jako dobrý referenční bod, podle kterého můžeme vládní politiky posuzovat. Pokud na to přistoupíme, můžeme směle říct, že Česko zažívá nejhvězdnější diplomatické období od vstupu do NATO a EU.
Válka na Ukrajině, kterou předloni rozpoutalo Rusko, mezinárodní organizace ani jejich pravidla nenaruší, dál musejí spolupracovat na globálních problémech. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká 95letý bývalý švédský diplomat Hans Blix, který diplomacii zasvětil většinu svého života. Upozornil na sebe zejména v roce 2003, když coby inspektor OSN oznámil, že Irák nevyvíjí zbraně hromadného ničení.
Až se bude bilancovat právě končící rok pro českou zahraniční politiku, zřejmě zazní, že se zemi dařilo. Po právu. Vždycky lze poslat víc zbraní na Ukrajinu a ještě lépe vysvětlit partnerům, co chceme. Ale v tom zásadním jsme uspěli - Česko zůstává důvěryhodným spojencem v NATO a EU.
