Konkurovat čínským automobilkám je čím dál složitější, Číňané čím dál více dávají přednost domácím značkám. Nissan oznámil, že uzavře jednu ze svých tamních továren.
Mezi Evropou a Čínou aktuálně zuří válka o cla na elektromobily vyráběné na asijské půdě, separátně k tomu ale mají své "půtky" s ekonomickým gigantem i jednotlivé evropské státy. Nejzajímavější je asi spor v Itálii, kde místní automobilka DR Automobiles dlouhá léta prodává modely různých čínských značek jako "italská". A na to teď dojela a dostala tučnou pokutu.
Končící europoslanec z ODS Jan Zahradil přirovnává situaci ve své straně ke slavné pohádce, ve které se všichni bojí říct císařovi pravdu. "Bohorovnost, se kterou se vedení postavilo k výsledkům voleb, mi připadá jako zavírání očí před realitou," říká. ODS by podle něj už neměla pokračovat s koalicí Spolu. Strana se tím prý posunula příliš do politického středu a vyklidila prostor na pravici.
Spojené státy jsou v rozvoji špičkové jaderné energetiky až 15 let za Čínou. Peking má náskok díky státní podpoře této technologie a rozsáhlému financování. S odvoláním na studii washingtonského výzkumného institutu Information Technology & Innovation Foundation to v pondělí uvedla agentura Reuters.
Čínské vládě se nelíbí, že EU chce uvalit cla na dovážené elektromobily. Pohrozila za to žalobou u Mezinárodní obchodní organizace.
Cesta čínských elektromobilů na evropský trh bude zase o něco složitější. Evropská komise je totiž na základě vyšetřování, které začalo v loňském roce, připravená zavést vysoká cla, předběžné až 38,1 procenta. To je samozřejmě citelně zdraží. Výše se ale má odvíjet také od toho, jestli budou automobilky s unijními orgány ochotné spolupracovat.
Automobilka Volvo Cars začala přesouvat výrobu elektromobilů z Číny do Belgie. Může za to očekávání, že Evropská unie bude pokračovat v represích proti dovozu z Číny kvůli podezření, že Čína poskytuje svým výrobcům nelegální dotace. Napsal o tom list The Times s odvoláním na informované zdroje.
Sotva se premiér Mišustin pozastavil nad čínským znakem na volantu nového modelu ruského auta, místní zpravodajské servery jsou od té doby plné článků, proč znovuzrození tradiční sovětské značky s pomocí aut z říše středu nebyl dobrý nápad. Jenže pak jsou tu političtí komentátoři, kteří situaci vidí jinak.
Čína v úterý posílila bezpečnostní opatření kvůli 35. výročí brutálního potlačení prodemokratických demonstrací na náměstí Tchien-an-men (náměstí Brány nebeského klidu) v metropoli Pekingu. Na hlavní ulici vedoucí na náměstí byla podle agentury AP zřízena kontrolní stanoviště a vozovku lemují policejní auta. V Číně jsou události ze 4. června 1989 zakázaným tématem diskusí.
Ruské snahy o dosažení dohody ohledně výstavby nového plynovodu do Číny zatím ztroskotávají na cenových požadavcích Pekingu, které Moskva považuje za nepřiměřené. Uvedl to list Financial Times, který se odvolává na zdroje obeznámené se situací. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v reakci na zprávu listu nicméně uvedl, že není pochyb o tom, že země dohody o plynovodu s názvem Síla Sibiře 2 dosáhnou.
Na bezpečnostním fóru Šangri-la v Singapuru se v pátek poprvé po dvou letech osobně sešli ministři obrany Spojených států Lloyd Austin a Číny Tung Ťün. Jednali o sporných tématech, jako je Tchaj-wan, situace v Jihočínském moři nebo válka v Pásmu Gazy. Tungův mluvčí podle agentury Reuters schůzku označil za konstruktivní.
Všichni o té hrozbě mluví, zatím se ale až na pár výjimek zdá, že situace nebude tak horká. Čínské automobilky už sice v Evropě nějakou dobu působí, až na výjimky však zatím spíše paběrkují. A nízké prodeje začínají mít i první důsledky. Automobilky se sice zatím ve velkém nestahují jako před lety, ale třeba Great Wall teď zastavuje plánovanou expanzi.
Začalo to bitkou v parlamentu - tchajwanští politici na sebe křičeli, odstrkávali se, přeskakovali přes stoly, jeden z nich dokonce s papíry popsanými novým zákonem vyběhl z místnosti. Scéna, která na sociálních sítích bavila miliony lidí, ale byla jen předzvěstí vyostření situace. Návrh zákona dostal do ulic desítky tisíc lidí obávajících se o budoucnost demokracie.
Britský ministr obrany Grant Shapps minulý týden obvinil Čínu z toho, že Rusku posílá „smrtící bojové vybavení“, které mají okupanti využívat při invazi na Ukrajinu. "Je čas, aby se svět probudil," prohlásil Brit na mezinárodní konferenci London Defence Conference. Američané tuto informaci zpochybnili. O tom, že země Rusům vojensky pomáhá, se dlouhodobě spekuluje.
Proč vymýšlet něco nového, když se minulostí dají zakrýt nedostatky budoucí. Ruský automobilový průmysl je od začátku agrese na Ukrajině před více než dvěma lety v úpadku a továrny velkých západních značek místo nových renaultů, hyundai nebo škodovek chrlí přeznačená čínská auta s historickými jmény. Po Moskviči se teď vrací Volha, a dokonce nejen jako sedan.
Stejně jako každý den, i minulý čtvrtek a pátek vyrazili rybáři z tchajwanského ostrova Kinmen na vodu. Od cesty je neodradilo ani neohlášené cvičení čínské armády probíhající v těsné blízkosti jejich vod. "Žádný vliv to na nás nemá," popisuje ředitel místní rybářské asociace Čchen Šuej-I reportérce deníku Aktuálně.cz, která se k ostrovům v době vojenské akce vydala.
Svět je v posledních letech stále neklidnější. Čína se ekonomicky i mocensky dotahuje na USA, Rusko válčí na Ukrajině, na Blízký východ vrhá stín nepřátelství mezi Izraelem a Íránem. O tom, kam až tyto geopolitické posuny povedou, v rozhovoru pro týdeník Ekonom se sociálním geografem Liborem Jelenem z Univerzity Karlovy.
Čína dokončila dvoudenní vojenské cvičení kolem Tchaj-wanu, při kterém simulovala útoky s bombardéry a cvičila nalodění, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínskou státní televizi. Tchaj-wan cvičení odsoudil a v sobotu uvedl, že se jedná ze strany Pekingu o provokaci, píše agentura AFP.
Čína pokračovala v okolí Tchaj-wanu druhým dnem ve vojenském cvičení, do kterého se v pátek zapojilo 62 čínských vojenských letadel a 27 lodí. Informovalo o tom tchajwanské ministerstvo obrany. Tchajwanská vláda cvičení už dříve odsoudila a vyslala své ozbrojené síly, aby čínské síly monitorovaly.
Čínský prezident Si Ťin-pching v doprovodu armádní kapely a mávajících dětí v Číně vřele přivítal šéfa Kremlu Vladimira Putina. Oba politici si po návštěvě potřásli rukou, a dokonce se krátce objali. Washington v diplomatické reakci varoval Peking, že "nemůže mít všechno". Zahraniční média o setkání píší hlavně v souvislostí s tím, že vztah mezi Putinem a Si Ťin-pchingem dostal nový náboj.
