Už do třetího ročníku irské University College Dublin nastupuje v srpnu Jan Hrebík z vesnice poblíž Ústí nad Labem. Protože nepochází z nijak bohaté rodiny, studium si může dovolit jen díky stipendiu získanému vlastní pílí a zájmem o vzdělání. V Irsku je podle něj studentský život těžší než v Praze. Líbí se mu ale důraz na mimoškolní aktivity, které ho posouvají stejně jako znalosti.
Před dvěma lety Ondřej Hrách spoluzaložil organizaci Aignos s cílem seznamovat školy s umělou inteligencí. Zatímco o počátcích projektu sám mluví jako o době středověku v užívání této technologie, nyní o zájem ze strany škol nemají nouzi. Radí jim, jak s její pomocí zefektivnit přípravu na hodiny i na co si dát pozor.
Ve škole učil rok, pak na dvanáct let pedagogickou kariéru vyměnil za dráhu fitness trenéra. Tam si Roman Göttlicher uvědomil, že se stále cítí být učitelem. Nastoupil jako dějepisář na střední odbornou školu ve Frýdku-Místku. Žáky učí hlavně moderní dějiny a nejenže dává známky on jim, ale i sám od žáků dostává vysvědčení. Nyní získal cenu pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize.
V pražské Ruzyni se v září otevře nová škola. A bude jiná než většina stávajících. Vyšší odborná škola zaměřená na ekologické zemědělství vzniká podle modelu, který již desítky let funguje v zahraničí. "V Česku budoucím farmářům chybí ucelený vzdělávací program, který jim nabídne dostatečné množství praxe a zároveň je připraví i teoreticky," myslí si ředitel Jiří Prachař.
Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
Za několik posledních let se téměř zdvojnásobil počet dětí v domácím vzdělávání. Všechny se ale neučí pouze doma, některé navštěvují například komunitní školy. Reportérka Aktuálně.cz navštívila brněnskou Domoškolu Líšeň, kde se žáci učí na dlouhodobých projektech namísto tradičních předmětů. Získané znalosti si pak upevňují během expedičních dnů v terénu.
Vytvořit test pro studenty, navrhnout plán výukové hodiny či debatovat na společné téma. Chatovací robot zvládne všechny tyto činnosti během několika sekund a pro učitele tak představuje velkou pomoc. Technologie se stala ještě dostupnější, když na konci loňského listopadu byl na trh uveden ChatGPT. Jenom během prvních pěti dnů nástroj využilo jeden milion uživatelů.
Ať se žáci cítí jako doma v obýváku, radí Vlastimil Ondra, ředitel Základní školy Josefa Bublíka v Bánově. V malé obci, deset kilometrů od slovenských hranic, se snaží vyučování neustále modernizovat a co nejvíce zapojovat žáky. Při prezidentských volbách tu právě žáci navrhli hlasování o hlavě státu si vyzkoušet. Ve škole to přitom není ojedinělé, což oceňují i rodiče.
Zavést pozici provázejících učitelů, kteří by na startu kariéry pomáhali začínajícím kolegům, má projednávaná novela zákona. Takzvaní mentoři by měli připravit budoucí pedagogy na to, jak to skutečně chodí ve škole, a zabránit tomu, aby podlehli frustraci a po krátké době ze školství odcházeli. Zakotvení v zákoně má pro provázející učitele zajistit jasná pravidla i peníze.
Až patnáct procent začínajících učitelů svou profesi do dvou let opustí. Chybí jim podpora a připadá jim, že jsou na všechno sami. Ministerstvo školství doufá, že je udrží díky uvádějícím učitelům. Zkušenějším kolegům, kteří jim budou první dva roky pomáhat. Úspěšně to zkouší třeba na základní škole ve Velké Bíteši. Zástupkyně místního ředitele odhaduje, že tím udrželi už tři mladé učitelky.
Na základních školách je to běžný obrázek. Učitel vykládá, část žáků tempo nestíhá, pro další je naopak pomalé. Mít ve třídě dva pedagogy nebo několik asistentů je utopie, lidé chybí. Pomoci může vrstevnická výuka mezi staršími a mladšími dětmi. Prosazuje se nesměle, ale přináší výsledky. Každé dítě učí starší spolužák, který si tak zkouší aktivní přístup, odpovědnost, kreativitu a komunikaci.
V Česku je více než třináct set malotřídních škol. Děti z různých ročníků se v těchto venkovských školách učí dohromady v jedné třídě. Stěžejní je pro ně spolupráce se svým zřizovatelem, tedy obcí. Ta často z velké části dotuje jejich provoz. Pro starosty malých obcí je důležité tyto školy zachovat, i když se jim to třeba nevyplácí. Pokud zmizí školy, zmizí i život, říkají.
O lesní mateřské školy je takový zájem, že děti musí často odmítat. Na řadě míst mnohonásobně převyšuje možnosti, přestože jsou školky většinou soukromé a rodiče stojí dost peněz. Aktuálně.cz navštívilo školku u pražské Obory Hvězda, kde děti lezou po stromech a učí se zacházet s nářadím. Poznávají věci a učí se zodpovědnosti. Učitelé jim dávají důvěru i jasná pravidla.
Pedagogové z Matfyzu pořádají už 28 let srpnovou Školu učitelů informatiky. Desítky informatikářů obětují dva týdny své dovolené a odjedou do chátrajícího objektu u Lipnice nad Sázavou. Zde je v kulisách reálného socialismu čeká to nejlepší a nejmodernější z výukových programů a také zkušení lektoři. Nadšení do programů a robotů je tu nakažlivé, za chvíli již všichni kódují či prohánějí roboty.
V Ostopovicích na Brněnsku mají žáci venkovní učebnu na zelené střeše obrostlé rostlinami. Kolem školy se spolu s rodiči a prarodiči starají o komunitní zahradu. To je jeden z projektů řešících oteplování a sucho, který se dostal do finále soutěže Nadace Partnerství Adapterra Awards 2021. Deník Aktuálně.cz přináší poslední várku projektů, o nichž lze hlasovat na stránkách adapterraawards.cz.
Pavlína Loňková se stala třetí nejinspirativnější učitelkou Česka. Ocenění získala v soutěži Global Teacher Prize. Působí jako třídní učitelka na brněnské soukromé Základní škole Labyrinth. Kromě toho je i lektorkou a píše blog pančelčino.cz. "Snažím se o vzájemný respekt, čitelnost, jasně daná pravidla. Díky tomu pak můžeme s dětmi fungovat na přátelském principu," vysvětluje.
Informační technologie prostupují většinou oborů i běžným životem. Přesto se stále daří mýtům o "technice pro kluky" a "umaštěných ajťácích". Rodiče tam pak často nechtějí poslat své dcery. Česku patří poslední příčka v EU v podílu žen v IT oborech i v obsazení IT pozic. "Jen s kluky to neutáhneme, ajťáků je potřeba hodně," říká proděkanka Fakulty informatiky Masarykovy univerzity Barbora Bühnová.
Waldorfské lyceum sice leží uprostřed panelového sídliště na pražském Opatově, rozhodně se ale neutápí v šedi a jednotvárnosti. Na výuku jde po svém. Chce především rozvíjet člověka, ne do něj sypat učení. Jeho alternativní praktiky někteří vyhledávají, jiným vyhovovat nemusí.
Každý rok jezdí na čas studovat do zahraničí v rámci programu Erasmus tisíce Čechů. Čtyřiadvacetiletý student fakulty informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Petr Knetl se stal jedním z nich. Na rozdíl od mnoha dalších však zvolil nevšední ubytování - obytnou dodávku. Noci tak někdy trávil na parkovišti před univerzitou v Portu, někdy na liduprázdné pláži.
Barbora Heřmanová ovládla národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnějšího učitele. Působí na soukromé základní škole Mozaika v Rychnově nad Kněžnou, kde také působí jako speciální pedagožka a mentorka, jež ostatním učitelům radí, jak na žáky s poruchami učení. Neznámkuje, jen děti provází k cílům učení. "Každý si může vybrat, co přesně bude dělat a jak," říká.
